Kravaťáci

95%. Slabší rozjezd v 1.sérii, kdy se člověk poměrně dlouho rozkoukává a rozhoduje se, jestli dokáže Harveymu, Mikeovi a ostatním důvěřovat. Herci se s postavami sžívali postupně, stejně jako tvůrci s právnickým prostředím a manipulací s postavami a jejich vztahy. 2.série, o třídu lepší než první, ukázala, jak se s tím všichni poprali a ta vyšperkovaná struktura nakonec zasáhla přímo do srdce. Vypracované a skvěle zahrané charaktery (především Patrick Adams ukazuje, co v něm je), vztahy do sebe zapadající, zajímavé, rozmanité a napínavé právnické případy, potřeba po skončení dílu vidět okamžitě další. Nelze nezmínit také geniálního Ricka Hoffmana v roli, kterou jsem v ostatních seriálech postrádal - v roli "záporáka", kterého prostě nejde nemilovat. Suits po slabším úvodu aktuálně už splňuje vše, co má perfektní seriál splňovat - sžití s postavami a dějem, jako by šlo o váš život, a touhu po tom, aby to nikdy neskončilo. Nejoblíbenější postavy: Mike, Rachel; Nejoblíbenější série: 2. (18.09.2013)

Jo, určitě jedná se o kvalitní konverzační seriál. Většina epizod mě bavila, ale bohužel nemám nutkavou potřebu sledovat 2. sérii. Hlavně díky silné jednotvárnosti epizod (kvůli stejnému důvodu nejsem aktivní divák u Dr. House). Uvidíme, zda si pokračování Kravaťáků najde místo v mém už tak dost plném rozvrhu. 75% - Nejoblíbenější postavy: Luis Litt, Donna, Rachel Zane (31.01.2012)

Poutavé epizody z advokátního prostředí s vyhrocenými vztahy, elegantního až spíše snobského prostředí, co diváka motivu k tomu, jít vejš. Vtipy vkusné, zápletky parádně promyšlené a rozuzlení většinou překvapivé. Za 4 dávám pouze kvůli tomu, že mám raději seriály s poloviční stopáží a s větší dávkou humoru. Jinak ale vřele doporučuju. Opět jeden z těch návykových. (02.09.2012)

Naprosto famózní záležitost, která se s obrovskou noblesou obejde bez jakýchkoli kompromisů. Pro ilustraci a v kontextu toho, že za poslední dva roky jsem viděl poměrně velké množství seriálů, bych rád zmínil, že jsou „pouze“ výborné seriály, které po čase narazí na hranici a jsou z tvůrčího hlediska „přitlačeny ke zdi“ (díky, Jessico). Suits naprosto bezprecedentním způsobem tuto zeď rozboří a dokážou si tak otevřít neskutečný potenciál k budování dalších hranic, které (alespoň v tuto chvíli) rozhodně nepovažuji do budoucna za nepřekročitelné. Postava Harveyho Spectera projde během dvou sezón opravdu až neskutečným vývojem, který je velmi poutavé sledovat a zároveň se nechat unášet na vlně dokonalosti, která skutečně v tomto případě znamená absolutní špičku mezi současnou seriálovou produkcí. Miluju Dextera, Breaking Bad, Six Feet Under, ale tohle je prostě úplně jiné. Je v tom neskutečná energie, celou druhou sezónou se táhne jeden případ, který fascinujícím způsobem „učeše“ všechny důležité postavy a v určitých momentech dojde k naprosté fúzi mezi pracovní a osobní sférou, což jsem v takovém měřítku během sledování úvodních dílů věru nepředpokládal. Možná jsem příliš oslněn tím wow efektem, který se do mě zaryl velmi hluboko, ale téměř všichni herci jsou zde na hranici geniality (Louis Litt je masér jak hovado a je to fakt strašnej borec), jednotlivé případy jsou nesmírně poutavé (nedivil bych se přirovnání „House z právnického prostředí“) a způsob, jakým jsou všechny dějové linie provázány, je impozantní. Slovní přestřelky mezi Mikem a Harveym jsou naprosto nezapomenutelné. (02.04.2013)

První série byla zábavná, ale malá provázanost dílů tomu škodila a bylo až otravné, jak se Harvey a spol. museli za každou cenu ukázat jako ti dobří. Série druhá naproti tomu velmi povýšila. Postavy již nejsou tak černobílé a z komediální taškařice se stalo regulerní drama. Osobně jsem si nakonec nejvíce oblíbila postavy Rachel a Louise, které nejsou tak dokonalé jako hypermetrosexuál a vždy vítězící Harvey a geniální Mike, ale o to víc jsou mi lidsky blízké a sympatické. (16.02.2013)