Kabaret

V mladoboleslavském divadle jsem viděl úžasné představení, které mě dovedlo k tomuto filmu a po srovnání obou verzí musím shledat že film... je horší. Ale ne o moc. A v tomhle komentáři nehodlám srovnávat (a když, tak jen trochu), takže k filmu. Postava Kabaretiéra je naprosto dokonalá. Víc slov k tomu netřeba. Liza Minelli je zvláštní paní, ale její postava je skvělá, stejně jako postava Michaela Yorka a všechny, které mají větší prostor. Kabaret má naprosto strhující a ohromující atmosféru Berlína let třicátých, úchvatnou hudbu... a zpívajícího nácka. Přiznejme si to, o ten příběh tam vlastně tolik nejde – a o tu hudbu vlastně taky ne, ale ty dva prvky jsou spolu tak strašně silné, že si budete pamatovat, jak prachy světem otáčí a další vynikající chvíle. Kabaret, i když poměrně málo známý, je jeden z nejlegendárnějších amerických muzikálů rozhodně právem a já jsem neskutečně rád, že jsem ho (vlastně díky shodě náhod) mohl vidět. A ten film také není vůbec špatný:). V tomhle filmu je prostě všechno perfektní – herci, postavičky, režie, atmosféra, choroška, hudba, nacismus, hudba...85 velmi silných %. (26.04.2017)

Tohleto NENÍ tingltangl. Tohle je tak maximálně představa typického posthipísáckého dekadentního a hustě zelesdéčkovaného amíka let sedmdesátých o tom jak vypadal echt dojče tingltangl za časů, kdy ještě pes neskákal tákhle vysoko. Prazvláštní směs společenské sondy, úchylných scének z vystoupení a poněkud zvláštní romance, kterou sem tam ozdobí záběr nevídané síly a zlomek hereckého výkonu výjimečných kvalit. Liza Minnelli dokázala, že kdysi dávno skutečně byla čímsi víc než ošklivým mimozemšťanem ze South Parku a Michael York se po delší době v českých zemích uvedl i jinak než jako komediální hrdina či švarný mušketýr. No, dejme tomu, že to skutečně bylo umění, ale osm Oscarů? Ode mě velmi rozpačitých 60%. i když ta občasná mladistvá jiskra v těch tmavých kukadlech by sama o sobě zasloužila víc. (21.05.2007)

Film aj divadlo sú krivé zrkadlá spoločnosti. Nedokážu dokonale odrážať jej stav, akokoľvek by sa snažili. Muzikál Kabaret sa to nebojí priznať. Jeho výpoveď je atraktívna práve preto, že je štylizovaná a obohatená nadhľadom, na aký sa v súvislosti s touto témou ani nie tri dekády po skončení vojny odvážilo len málo filmárov. Fosse sa odvážil, obsadil božskú Lizu a... očaril ma! (20.03.2008)

ať přemýšlím, jak přemýšlím, vlastně na tomhle filmu nemůžu najít cokoli, co by mi vadilo... ač obecně muzikálové snímky (až na pár srdečních záležitostí) nevyhledávám, kabaret tomuto žánru dělá čest a dobré jméno... choreografie i písně jsou umě napasovány do fantastických scén se skvělým střihem a prostě jedinečnou lizou minnelli, jejíž výkon je bez přehánění alfou a omegou celého příběhu... při kontrastech frivolna s nastupujícím nacismem běhá mráz po zádech a kabaretní groteska s již zmíněnými geniálními prostřihy sugestivně a ironicky parafrázuje tuto (ne)šťastnou dobu... 90% (14.09.2011)

Pokaždé mě znovu dostane. Dekadentní, travestitní, homosexuální, vulgární, vtipný, rozkošný, taneční, tísnivý. Tenhle film v sobě skrývá tolik pocitů, že se nedají vstřebat snad ani na podesáté. Temné drápky nacismu se pomalu zadírají do kůže, zatímco se mluví o sexu, zpívá, chodí po barech, balí ženské a dělají jiné skopičiny. Při pohledu na živočišnou L.Minnelliovou neustále pokuřující a popíjející si jeden říká, kde se v ní ta energie bere - kabaretní výstupy jsou bezchybné. A pak se vybaví vzpomínka na herečku, která propadla démonu alkoholu naplno... A pokaždé tuším, že film špatně skončí, což si pamatuji špatně, jelikož konec tak děsivý není. Vlastně - postavy v zrcadle zvolna se měnící v nacisty.... Zábava a mrazení současně. ON:,, Spala jsi s ním?" ONA: ,, Spala." ON: ,,Já taky..." (14.09.2011)