Přední linie

,,.... věděl jsem proč bojujeme...ale už je to strašně dávno. Zapomnělm jsem...''' Po včerejším protiválečném Welkeom tu Dongmakgol jsem si řekl, že si dám ryze válečný film, když už tedy válka v Korei. A víte co? Tohle bylo snad ještě protiválečnější než ta poklidná vesnička Dongmagkol. Film zprvu vypadal jako detektivka z války v Korei. Někdo v jihokorejské armádě u frontové linie zastřelil zblízka důstojníka a navíc byly zachyceny dopisy severokorejců u jihokorejských vojáků. Někde je tedy v jednotce vrah a zřejmě i špeh, který je v kontaktu s komunistickou armádou. Jenže po příjezdu na frontu se ukáže, že není vše tak jednoduché jak na první pohled vypadá. S komisařem tak u jednotky strávíme poslední část války i toužebně očekávané a dlouho projednávané příměří, během nějž se ovšem neustále bojovalo, protože každý získaný metr země se počítal... Válečné scény byly dechberoucí a Jižní korea je v tomto opravdu na světové špičce. Nemám nic co bych filmu vytkl. Byla tam i řada velmi silných momentů, které však byly oproštěny od patosu a asijského afektovaného přehrávání. Pokud někde došlo na slzy pak byly jednoznačně na místě. Divák si tak při sledování tohoto filmu znovu uvědomí zrůdnost války jako takové i nesmyslnost tohoto konfliktu pokud se oprostíme od politiky a uvědomíme si, že proti sobě stáli Korejci. Za mne je to 5 zápalek z úschovny ve dně bunkru. * * * * * (26.10.2014)

,,VÍTE PROČ PROHRÁVÁTE? PROTOŽE NEVÍTE, PROČ BOJUJETE!“ ... ,,A PROČ TEDA BOJUJETE?“..... /// Jak už říkal obrlajtnant Makovec:,,Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt.....“ a tak je Kang převelenej na Východní frontu (na Ural? Korea vole!). No von je to vlastně jen kopec u 38. rovnoběžky, ale kurevsky důležitej (ropa? Korea vole!). Pokus o vystižení atmosféry těch skutečnejch dnů, korejská komplikovanost povah a běhání po kopci za rykotu zbraní a bouchání granátů. Příměří v nedohlednu, kolem řádí ,,2 sekundy“ (mimozemšťan? Nebuď zvědavej!), někoho trápí záhada kolem ,,Pohangu“ a tím vším - včetně solidních válečnejch scén se tvůrci snaží apelovat na nesmyslnost války, svědomí i přátelství. Prostě Korea. V každým filmu musí bejt všechno! Samozřejmě, že dávám 4*, byť mě víc jak ¾ filmu citově ani emočně nevyčerpávaly (což je ale můj problém). Taky nečekejte žádnej masakr či jatka. Jen dobrej válečnej film o Korejcích a tý jejich válce (,,SBOHEM, BOJOVALI JSTE DOBŘE“). Já se pak v závěrečný bitvě dočkal (lehce) i těch emocí. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem za každou válku proti komoušům. 2.) Zjistím, co se stalo v Pohangu 17.8. 1950 (a taky tě zajímalo, kdo byl 2 sekundy!!!). 3.) Thx za titule ,,Klimun“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (08.02.2012)

Technicky je film na skvělé úrovni a po téhle stránce není moc co vytknout. Bitvy jsou rovněž skvělé zpracované a hlavně přehledné. Trošku mi vadila zbytečně dlouhá stopáž, protože některé pasáže filmu jsou nudné a zbytečně natahované. Dialogy taky nejsou zrovna silná stránka, ale klady převažují nad záporama. (12.05.2012)

Moc hezký příběh, na kterém oceňuji především to, že není jednostranný. Nemá jen jednoho hlavního hrdinu, má jich několik. Proto si každý může vybrat toho svého. Tím, že se film nezaměřuje na jednotlivce, ale na celek, je to pro diváka ještě bolestivější a intenzivnější. Vedle skvělého Go Sooa a Shin Ha Gyuna, musím zmínit ještě (zatím) ne příliš známého Lee Je Hoona, který mě film od filmu těší víc a víc. Když člověk nabídne své srdce dobrému válečnému filmu, musí počítat s tím, že ho může mít na konci zlomené. A přesně to se mi stalo. Hun Jang mě opět nadchl. Hodně silný zážitek. 5* (04.02.2013)

Je docela jasné, proč má korejský film poslední dekády takový vřelý ohlas. Korejci jsou totiž bravurní řemeslníci, pouští se do atraktivních témat, umí své filmy napumpovat akceptovatelnou dávkou patosu a afektovanosti a jejich tvorba na západního diváka nepůsobí vyloženě exoticky. ______ Při hodnocení Přední linie se někde uvnitř mé hlavy přetahuje nenáročný divák, který si užil pulzujících emocí a výborně nasnímané válečné vřavy s tou druhou půlkou mého diváckého já, jenž nemůže přehlédnout, že Hung Jang do svého díla zahrnul de facto 100% kliše spojených s válečným žánrem a nenabídnul vůbec nic nad to, co už do svých snímků zapracovala kvanta filmařů před ním. Při hvězdičkování na CSFD ovšem většinou dávám o něco větší váhu samotnému diváckému zážitku, než racionálnímu zhodnocení, takže nakonec zůstávám u pěkných 70%. (30.11.2012)