Přední linie

Příběhově poměrně přímočaré, ale co do postav a vizuálu velice kvalitní válečné drama z ne tak okoukaného prostředí korejské války. Příběh skupinky sympatických vojáků, u nichž oceňuji poměrně propracované prokreslení charakterů, takže mi tentokrát úplně nesplývali, ačkoli si byli všichni podobní jak vejce vejci. Tu trošku chlapáckého humoru velice záhy přeruší válečný masakr, který možná šetří na krvi a laciné brutalitě, ale i přesto bitvy působí velice surově a drasticky. (09.07.2015)

Těžko lze někde na světě najít dvě země, které mají podobně vyhrocené vztahy jako Severní a Jižní Korea. Pro mě šlo o docela neznámou kapitolu války a film, který mi byl doporučen jedním kolegou. K mému překvapení šlo o kvalitní podívanou, poukazující na nesmyslnost války a na vše utrpení, které sebou pro všechny zúčastněné nese, navíc se tu objevila celá řada dobře zapamatovatelných momentů...75%. (16.09.2012)

Je docela jasné, proč má korejský film poslední dekády takový vřelý ohlas. Korejci jsou totiž bravurní řemeslníci, pouští se do atraktivních témat, umí své filmy napumpovat akceptovatelnou dávkou patosu a afektovanosti a jejich tvorba na západního diváka nepůsobí vyloženě exoticky. ______ Při hodnocení Přední linie se někde uvnitř mé hlavy přetahuje nenáročný divák, který si užil pulzujících emocí a výborně nasnímané válečné vřavy s tou druhou půlkou mého diváckého já, jenž nemůže přehlédnout, že Hung Jang do svého díla zahrnul de facto 100% kliše spojených s válečným žánrem a nenabídnul vůbec nic nad to, co už do svých snímků zapracovala kvanta filmařů před ním. Při hvězdičkování na CSFD ovšem většinou dávám o něco větší váhu samotnému diváckému zážitku, než racionálnímu zhodnocení, takže nakonec zůstávám u pěkných 70%. (30.11.2012)

Silná, realistická vojnová dráma, ktorej problémom sú paradoxne zbytočne vyhrotené a emočne vypjaté scény. Inak výborný príbeh o zbytočnosti ozbrojených konfliktov a napätí, ktoré medzi oboma Kóreami vládne po dlhé dekády dodnes. Trochu doleštiť a upraviť scenár, predĺžiť niektoré scény a pritlačiť na krutosti a nezmyselnosti, a bolo by to takmer dokonalé. 70% (16.10.2013)

Korejská duše je jiná a tím pádem i jejich válečné filmy, zatímco jejich odlišnost přímo zbožňuju v romantickém žánru, tak u válečného mi chvílemi až vadí, zpěvánky polokastráta nejsou tím pravým ořechovým, co by mě dokázalo dojmout. Po monumentálnějších Poutech války a stylizovanějším Pohwa soguero je Přední linie mým třetím korejským válečným filmem a znovu mne tak trochu zklamal, zdá se mi, že Západ umí válku prostě líp. (03.06.2012)