Lenny

To Lennyho tepání amerického pokrytectví je vážně skvělý včetně argumentů v podobně srovnávání se zabíjením. Osobně si však neumím neumím představit, že bych za podobný představení platil a ještě ke všemu se při něm bavil. Dustin Hoffman opět skvělej, ale co mně kazilo zážitek, byly ty častý flasbacky, to bylo zmatený jako Goro v Tokiu. (23.04.2018)

Lenny Bruce (Dustin Hoffman) je jako bavič ještě začátečníkem, když na začátku 50. let v nočním klubu v Blatimore pozná čilou striptérku "Hot Honey" (Valerie Perrine). Oba v sobě naleznou zalíbení a Lenny se s Hot Honey ožení¨, po čemž začnou vystupovat spolu. Lenny se při svých vystoupeních nebere žádné servítky ani v těch nejožehavějších sexuálních záležitostech, čímž si sice získává přízeň publika, avšak brzy proti sobě popudí policii. Tehdy začíná Lennymu těžký boj proti americkým strážcům mravnosti... Bob Fosse v tomto filmu vypráví autentický portrét skutečného baviče Lennyho Bruce, poměrně dokumentární formou založenou zčásti na mystifikačních interviech. V USA se film stal kasovním trhákem, stejně jako nadchnul Dustin Hoffman v titulní roli, za kterou získal svoji třetí oscarovou nominaci. Ani angažování relativně neznámé Valerie Perrine se neukázalo jako chyba. Zajímavé je, že v castingových zkouškách na tuto roli se musel vystřídat bezpočet hereček. Všechny pak obzvlášť v milostných scénách. Dustin Hoffman to komentoval tak, že měl možnost líbat 90 nejhezčích žen Hollywoodu. (16.02.2005)

Lenny Bruce ( Dustin Hoffman ) dokázal strhnúť masy, bol nesmierne populárny, lebo rúcal vtedajšie tabuizované témy ako sex, homosexualita či rasizmus. Vyjadroval sa priamo, niekedy obscénne a hoci popularita rástla, pokrytecká spoločnosť mu robila problémy. Podľahnúť mesiášskemu komplexu býva ľahké, hoci v tomto prípade pádu pomohli skôr drogy a stres. Čiernobiely film je kombinovanou spoveďou jeho blízkych s vystúpeniami "one-man-show" a následných súdnych procesov. Je obžalobou nepripravenej spoločnosti v plnej miere tolerovať slobodu prejavu - absúrdne dokumentované v poslednom súdnom pojednávaní. Dustin Hoffman v prvej polovici 70-tych rokoch neochvejne stúpal do hereckých výšin a jeho Lenny je viac než výborný. (19.02.2010)

Nebyl levný. Suverénně předváděl jedny z nejlepších, nejdelších výstupů. Měl lví podíl. Tam, kde trávily noci řeči, zavěšené v přítmí zakouřeného /su/terénu. Měl jich plnou pusu. Jazyk ostrý, ne/p/otupen. Seříznul je všechny. P/r/outník slov. Módní sígr. Provokativní mluvka. Ležérní, zlobivý spíkr. Byl stále svůj, když stál. Byl král, když na něho houfně útočily světelné, morální kruhy. Malý velký muž, jenž absolvoval offside, kterého umlčely až jeho vlastní stíny. (05.04.2020)

Dusty si v tomto životopisném snímku opět vybral svou "one man show." Nebýt jeho výstupů, nejspíš bych hodnotila méně. Portrét, do této doby mně neznámého baviče totiž není natolik silným, jak jsem si představovala, že by měl o podobné osobnosti být. V podstatě zhruba hodina a půl stopáže je věnována hlavně jednotlivým bavičským výstupům Lennyho a rozhovorů s osobnostmi, se kterými se stýkal a kteří o jeho "existenci" podávají výpovědi. Během celého snímku se děj vlastně nikam nevyvíjí, nenastanou žádné zvraty či dramatické scény, kdy se dostane do krutého sevření slávy. Bojuje pouze proti společnosti, on sám, jakoby během děje neprošel žádnými proměnami osobnosti či konflikty se svými démony. Až posledních dvacet minut sledujeme Lennyho, jak se, za pomocí drog, dostává na dno. Takže snad jen toto zpracování mi přišlo vzhledem k jeho osobnosti jako jednoduše ztvárněný osud. (15.01.2012)