Lenny

Dustinom Hoffmanom vynikajúco stvárnený príbeh Lenny Brucea, pri ktorom som mal pocit, že sledujem Hoffmanovu autobiografiu. Chvíľami mi prelínanie časových rovín pripadalo chaotické. Film má 35 rokov a dnes sa s výrazmi, ktoré boli dôvodom na Lennyho opakované zatknutia a pád, môžeme stretnúť pomaly aj v dopoludňajšom vysielaní pre mládež. (18.09.2009)

Dusty si v tomto životopisném snímku opět vybral svou "one man show." Nebýt jeho výstupů, nejspíš bych hodnotila méně. Portrét, do této doby mně neznámého baviče totiž není natolik silným, jak jsem si představovala, že by měl o podobné osobnosti být. V podstatě zhruba hodina a půl stopáže je věnována hlavně jednotlivým bavičským výstupům Lennyho a rozhovorů s osobnostmi, se kterými se stýkal a kteří o jeho "existenci" podávají výpovědi. Během celého snímku se děj vlastně nikam nevyvíjí, nenastanou žádné zvraty či dramatické scény, kdy se dostane do krutého sevření slávy. Bojuje pouze proti společnosti, on sám, jakoby během děje neprošel žádnými proměnami osobnosti či konflikty se svými démony. Až posledních dvacet minut sledujeme Lennyho, jak se, za pomocí drog, dostává na dno. Takže snad jen toto zpracování mi přišlo vzhledem k jeho osobnosti jako jednoduše ztvárněný osud. (15.01.2012)

Vynikajúci Hoffman v skvelom životopisnom filme s nezvyčajnou, no napriek tomu skvelou réžiou. Fosse sa nezaprie, po Cabarete nám predvádza rovnakú strihovú "striedavú" koncepciu. Kým v tom sa striedala príbehová časť s hudobnými časťami, tu sa príbehová časť strieda s Bruceovými javiskovými vystúpeniami, čo je pre životopis zvláštny postup. Rovnako tak ma prekvapila absencia záverečným tituliek, ktoré by vysvetľovali, ako išiel život po konci filmu, no to nie je výčitka. Čo však výčitkou (zľahka) je, je že je tu na pokojnú životopisnú drámu priveľa erotiky, avšak chápem Fosseho zámer spočívajúci v paralele medzi Lennyho "nemravnými" a bezservítkovými vystúpeniami a erotikou v jeho živote, no tento zámer sa trochu minul učinkom. No ani tento fakt a chvíle nudy nič nemenia na tom, že Lenny je skutočne vynikajúci politický film a skvelá Hoffmanova "one man show"... (17.09.2010)

Od Boba Fosse, jsem viděl oceňovaný muzikál "Kabaret" a "All that Jazz" a druhý zmiňovaný se "Lennymu" blíží nejvíce. Pochmurné vyprávění o slavném baviči (já ho popravdě vůbec neznám) je stejně pochmurné a troufám si říct i temné jako režisérova autobiografie ve ztvárnění Roye Scheidera. Bohužel mi však tento přístup neseděl a nebýt fenomenálního Hoffmana, který exceluje v každém záběru, asi bych film díky vlažnému až utahanému vyprávění protrpěl. (01.08.2013)

Baví mě herci, kteří se vyhýbají jakýmkoliv škatulkám a dokážou excelovat i zaujmout v celé plejádě různých charakterních poloh. Baví mě Dustin Hoffman, který mě zatím skoro pozitivně v tomto směru překvapil a tentokrát mě naprosto nečekaně odzbrojil jako stand-up komik, v originálně pojatém dramatu ze života skutečné osobnosti. Hoffmanovi se povedla téměř nevídaná věc: přimět mě bezprostředně k tomu, abych se po celý film dokázal bavit i na značně vulgárním humoru plném sexistických a jiných troufalých narážek. Hoffman ty vtipy podává s takovou grací, že mu šlo jen stěží odolat a samotný film dýchá navíc sympaticky uvolněnou atmosféru, podobnou tomu jazzovému rytmu. Zpětně musím pochválit i zpracování, které se nesnaží kontroverzního komika Lennyho nijak zvlášť adorovat či kritizovat a zachovává si výrazný odstup od vynášení soudů, tedy mimo ty skutečné ze strany justice. Forma připomíná televizní defilé se sestřihem autentických záznamů, které až s prokládanými vzpomínky které dávají dohromady příběh. Kdyby šlo o klasický životopisný film o vzestupu a pádu, možná bych nebyl tolik nadšen, mozaiková forma mi velice padla do noty včetně černobílé kamery. Nevadilo mi chaotické střídání časových rovin, nechal jsem se unášet atmosférou a s postupným završením pohledu na kontroverzní osobnost Lennyho ocenil tento film i jako cenné svědectví doby. 90% (26.01.2021)