Thor: Temný svet

Nejsem nasrán, jen jsem doufal, že tyhle porodní bolesti při tvorbě širší mytologie a výstavbě schůdků k Avengers mají v Marvelu dávno za sebou. Ale nikoliv. Pokud vás iritovalo, jak se v druhém Iron Manovi vše plácá na místě, záporák je cucaný z prstu a vše se točí okolo budování přímé trasy k ultimátní týmovce, budete u druhého Thora trpět úplně stejně. I tentokrát se totiž hraje s MacGuffinem, jehož účel leží v budoucnosti a k němuž je přimotán záporák, jehož existence na filmovém plátně je podobně matná jako asgardský celek, který musí být pro alespoň nějakou zábavu zasypán kotlem instantního a často na sílu tlačeného humoru. Taylorovi všechna čest, že přinesl reálnější feeling, odstranil papundekl a dotáhl některé linky. Chybí mu ale Branaghův kumšt (a to i v akci!), jenž v očích mnohých dokázal vysvaleného kladiváře zasadit nejen do nerdovských, ale i mainstreamových srdíček. Problém ale leží i někde jinde. Ve vedení, které se začíná nebezpečně motat v seriálovosti budovaného vesmíru a nemá dostatek odvahy, aby kromě drobných řezů učinilo byť jen jeden zásadní. Obávám se, že jestli po Avengers 3, k nimž Thor 2 pokládá první cihličky, nepřijde restart, celé to tvůrcům exploduje do ksichtu podobně jako se to Marvelu několikrát stalo v komiksech. (05.11.2013)

Kdybych věděl, že Alan Taylor udělá z fantasy vesmíru Asgardských devíti světů Hvězdné Války, asi bych mu poděkoval za jeho prezentaci a odstavil ho od režisérského křesla. Fakt je, že druhý Thor dokáže být monumentální, a nic menšího v podstatě ani není ve filmařské logice (při vědomí toho jak vypadala jednička) možné. Ale i když tu přibylo osobních motivací, krutých ztrát a v zásadě i herectví, pořád mi to nějak nesedí dohromady, a jakkoliv je to kacířské, Natalie mi tu přišla divná. Co funguje, to je jednoznačně humor, a řešení akčních scén je taky celkem nápadité - závěrečná bitva okořeněná gravitačními anomáliemi byla slušným oživením. Jenže co se týká zúčtování s hlavním záporákem, je bohužel z podobně slabšího soudku jako třeba u prvních dvou Ironmanů - nebo prvního Thora, že ano. A je to škoda, protože Christopher Eccleston srší charismatem na všechny strany. Jít na to do kina, asi bych poněkud zalitoval peněz za lístky. 70% (15.08.2014)

CinemaSins přesně shrnují mé pocity. Dvojka je ukázkovým příklad scenáristického diletantismu, který opruzuje i přes vědomí, že jde o trhák pro mládež, který nemá vyšší ambice. Seriálově zručný režisér Taylor může k Branaghovi jen pokorně vzhlížet. Normálně by mi to bylo jedno, ale situace zamrzí proto, že charakterní Thor je nejsympatičtější Avenger a že jednička nebyla jen výplachová marvelovka. 55 %. [2D, titulky] (12.04.2014)

Druhý Thor není tak špatný, jak tu mnozí prohlašují a přirovnávají ho nějakému televiznímu seriálu. Je to zábava na stále stejné vlně jménem Marvel, ale... je tu ale. Thor je nejsložitější ze současných komiksových hrdinů a sedí mu více shakespearovské drama než nesmyslné vtipkování. Přitom dialogy jsou psané tak, že Thor (a Ódin) působí jako dramatičtí suchaři a klasicky vládne Loki (mimochodem, dokáže být film sThórem bez něj? Já věřím, že ano, ale bohužel Marvel ne... na můj vkus je už na moc místech a moc ovládá plátno a dialogy na úkor hlavních komiksových postav). Thor: Temný svět vládne akcí, dynamikou a i přes strohé prostředí je zábavný v celé své délce včetně mnoha vtipných okamžíků. Mě vadila snad jen pouze už klasické "slovíčkaření", kdy mi někdo řekne, že na zbraň nestačí síla bohů a pak (spoiler:stačí jedna blbá loď...). Navíc mi mnoho věcí, například brány mezi světy a procházení skrz je, působí "jen na efekt" (scéna kdy Thor propadne branou, ale auto které letí za ním ne, přitom dopadne na stejné místo). A na závěr, gratulace pánovi času Christopherovi Ecclestonovi za jeho kvalitního záporáka. PS: dvě potitlkové sekvence, hlavně ta první je velmi, velmi pěkná a do budoucna zajímavá. (12.11.2013)

Generické fantasy zcela mimo charisma Branaghova Thora. Navíc záběrované jako televizní seriál, ne kinofilm, nebo se mi to jen zdálo? Furt čumět na horní třetinu plátna je otravné. A jako by to nestačilo, obraz byl celou dobu hrozně tmavý a "rozplizlý" - nevím, jestli je to chyba filmu, nebo kina. To vše ale spíš na okraj. Dál bych tomu mohl vytýkat to samé, co vytýkám Hře o trůny - mechanickou dokonalost bez duše. Jen tentokrát je zde několik sice trochu očividných, ale povedených gagů, které tu monotónnost poměrně oživují a v důsledku mě mrzí, že se nedokážu přenést přes tři hvězdy. Ale nedokážu. Tentokrát mi dějová nahodilost nevadí, jako mi vadí třeba u Endera, a je vidět, že v tomhle ohledu prostě stačí umět odvést pozornost. PS: Natálka se potvrzuje jako špatná volba, protože humor z jejích úst zní vždy velmi papírově a nepřirozeně. 3 a 1/2 (05.11.2013)