Thor: Temný svet

Musím připustit, že druhá procházka přes Homofröst do Assgardu už nevede tolik růžovou zahradou jako ta první a docela by se mi to i bývalo líbilo, kdyby! Kdyby se z té mykologie nesnažil nějaký čurák udělat Hvězdné války, ona totiž ta plasmová děla a intergaylaktické stíhačky nejdou se severským panteonem dvakrát dohromady a buďme rádi, že Mjölnir nebylo třeba vracející se světelné, bateriové kango, ale jen jakýsi nástroj na zatloukání tventyháčků do růžových stěn, protože nikdo z těch zaoceánských sionistů nikdy neviděl, jak má vypadat skutečné hetero bojové kladivo. Kdyby jeden z temných elfů nebyl negr, pardon, chtěl jsem říct Afroniflheiman, kteří se na severu objevili snad až jako důsledek přehnaně benevolentní, azylové politiky vůči Somálsku a Luther se schválně díval jinam a ten Bifröst nehlídal. Kdyby Natálka opět nepředvedla, že umí hystericky přehrávat i v kdejaké pomatené, homixové sračce. Kdyby, kurva, někdo za celou dobu ucedil aspoň kapku krve a desetiletí smradi si museli zakrývat oči. Kdyby na konci nedělali všichni v Londýně bordel jako pištivé třináctky při premiéře Heryho Potrata. Kdyby scénář nepsal nějaký bezmozek, kterému v zející dutině lebeční visí na háčku mícha, a likvidace Malekitha by tím pádem nebyla taková do očí bijící kokotina. A to je dohromady příliš mnoho kdyby. Takže zase dvě a Spánemthorem. (07.12.2013)

První Thor mě bavil, ale od té doby omrzel a dvojka přišla s podivným mixem průměrné komiksové moderny, kde pořádně nefungovalo ani temno, ani lehkost a humor. Celé to moc netáhlo a závěr už je prostě moc... p*čovina. Budoucnost tohoto universa je i přesto slibná, pro mě v rukou Iron Mana, Kapitána Ameriky a snad o dvě třídy lepších AVENGERS. Na další prázdný vesmírný fantasy už mě nehne. (31.05.2014)

Omalovánky s velkýma bublinama u pusy již nějakou dobu nelouskám, ale jejich rozpohybování se v zásadě nebráním. První Thor mne dokonce celkem zaujal, ale tentokrát má ten zásah kladivem přibližně stejně daleko do černého jako do mazlavě hnědého. Ono to totiž bouchalo světově a nejeden efekt měl ambici mne zářivě oslnit, ale celkově mi to žádnou velkou zábavu nepřineslo. Dokonce bych si troufl prohodit něco o zbytečném pokračování, ale závěrečná scéna mne navnadila na to, že bude hůř. Přijdeš-li Thore potřetí, tak se na tebe zase mrknu, protože bumerangových kladiv není nikdy dost, ale nedočkavost v mých očích rozhodně nehledej. (04.03.2014)

Líbil se mi už první Thor pro pojetí postav spíš než celé zasazení příběhu do kulis... Druhý byl o něco silnější. Nicméně dal jsem si dva dny odklad, co si myslet o celé té jakomytologii, kterou na sebe proti jedničce nalepil. Asi je to pozitivní, Asgard je méně průzračná kulisa vytržená z reality a více fungující svět. Na druhou stranu... jakoby to, co je silná stránka, bylo zároveň slabinou, protože ten velice zvláštní tón se za mě moc nepovedlo skloubit s konceptem komiksu. Prostě asi nejde natočit film, který chce být zároveň Silmarillionem a StarWars a komedií a romancí dohromady, to je trochu overkill a čelní kolize žánrů. P.S. Nefunkční, tmavé, rozmazané 3D filmu strašlivě ublížilo. (09.11.2013)

Pre mňa najslabšia marvelovka z obdobia 2008 - 2016 (teda od prvého Iron Mana po Občiansku vojnu). To, čo bolo super a parádne na jednotke, sa novému režisérovi nepodarilo zopakovať. Raz darmo, Kenneth Branagh vďaka tomu, že sa celý život aktívne venoval dielu Williama Shakespearea, dokázal takú absurdnú postavu, akou Thor bez pochýb je, úspešne zhmotniť tak, aby nebola smiešna. Alan Taylor toto nedokázal skopírovať. Thor je v jeho sterilnej réžii nezaujímavý, nudný a miestami pôsobí ako paródia na Thora/prvý diel/Branagha/Shakespearea. Ak je najobľúbenejšou scénou mnohých divákov 3-sekundový záber na to, ako si Thor zavesí kladivo na vešiak (!), o niečom to vypovedá. Ústredný zlosyn je tradične marvelovsky slabý, akcia nezaujímavá. Vadilo mi aj to, že univerzum sa v tomto filme nikam výrazne neposunie. Sú naznačené isté veci (Loki a trón) a zomrie jedna dôležitá postava, ale to je všetko. (14.11.2016)