Thor: Temný svet

Charaktery kované ve fantasy náladě svádí poctivé hvězdné války, klíčky od auta propadají skrz portály a vlasy Toma Hiddlestona trhají plátno na kusy. Mám pro Asgarďany dost velkou slabost a jsem proto regulérně šťastný ze skutečnosti, že i tentokrát byla cesta domů z kina plná blahosklonných úsměvů z mé strany (když šel někdo proti) a simulováním toho, "jak se správně hází Mjolnirem" (když nikdo proti nešel). Přesto nemám větší problém akceptovat většinu argumentů. Příliš přímočarý záporák, maličko nesourodý rozjezd, hra o další neovladatelnou hmotu? To všechno tam je a tuhle studiovou taktiku asi hned tak někdo nezmění. Jenže - je tam stále rostoucí Hemsworthovo charisma, Lokiho glosy doslova při každé příležitosti a finální souboj v rámci prolínačky nejrůznějších světů, který je dost možná tím nejlepším marvelovským finále. Thank you. (25.11.2013)

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)

První díl 74% a tenhle 73%, jo? Ale kdeže. Druhý Thor je pro mě jasně nejslabší Marvelovka vůbec. Záporák o ničem, Loki sice fajn, ale Natálka už přímo nebaví a titulní postava ztratila na zbytku zajímavosti. Prostě Dvojka se vůbec nepovedla a přemýšlím jak velký podíl má na tomhle faktu Alan Taylor. Ke Thorovi patří humor, ale tady mě přišel občas až trošku dětinský. Akce je stejně jako v jedničce spíše špatná. A vůbec celý ten Assgard a problémy v něm mě začínají být poměrně ukradené. Thora bych nechal klidně v příštích Avengers zahynout. 40% (08.11.2013)

Zhlédnuto v kině. Nevěřil bych, že zrovna na pokračování Thora půjdu do kina, když první díl byl fajn, ale nebylo to zrovna něco, co by mě opravdu bavilo. Nicméně Thor: The Dark World mě překvapil a to moc. Film je to nečekaně svižný a vtipný (aniž by ten humor byl trapný, byť bych pochopil, že některé scénky mohly některým divákům připadat trapné) a hlavně po celou jeho délku jsem se nenudil. Myslím, a teď se nechci dotknout Kennetha, že změna režiséra opravdu pomohla. Ostatně, jak hodnocení tady tak na IMDb, tak tržby (byť tam by šlo spekulovat o vlivu snímku The Avengers, ale uvidíme, jak si povede příští Kapitán Amerika) dokazují, že tohle je pokračování, které ve všech směrech převýšilo první díl. Upřímně, třetímu dílu bych se nebránil. 100 %. (09.12.2013)

Přišel, viděl, nepřekvapil. Čistě ze staré známosti odpouštím emočně splasklou (tónem spíš moc nafouklou) první polovinu, marvelovské expozice podle šablony "z prdu kulička" už patří k bontonu. Zdá se mi nicméně, že schéma "z temných hlubin všehomíra se vynoří další kuní ksicht, který má další mega-zbraň na zničení kosmu" už začíná být docela obnošené a obehrané, Nejlepší na Temném světě není hlavní příběhová linie, ale spíš dohrávání vztahových peripetií z filmů minulých (Thor x Frigga, Thor x Loki, komediální linie s narušeným Erikem). Natočené je to zručně, teatralitu se to snaží naředit temnou fantasy notou a větší bohatostí vztahů mezi bohy. Výsledek není oslnivý, ale přinejmenším to celkem ladí (a tam, kde to neladí, to nesoulad ironicky tematizuje - skoky mezi dimenzemi). Čekal jsem nějaké větší překvapení a závan svěžího přístupu. Jenže seriálový tým najel do marvelovských kolejí a pražce netrhá. Ke konci to příjemně graduje, Natálka je (pořád stejnější) křehule, Chris hezky máchá kladivem... prostě všechno tak nějak při starém. Nic, čemu by člověk podléhal, nic přínosného, žádné nové zajímavé postavy... příjemná zastávka na cestě k něčemu většímu. Na co se vlastně zas až tak netěším. Thor: Temný svět mi potvrdil, že jediná skutečně životná linie marvelovského světa je Iron Man. Pokud zrovna nezachraňuje svět, ale rejpe se ve svých duševních záhoncích. Jinak je to prkenná kostýmovaná opera, na kterou se dobře dívá, ale která vlastně nic neposouvá kupředu. Jednička mě bavila víc, protože tam všechno vonělo novotou a detailem. Dvojka jen úspěšně vytěžuje. Edit: Ne, tu 4. hvězdu si vedle IM3 neobhájím... [65%] (05.11.2013)