Thor: Temný svet

S první fází MCU jsem celkem bojovala a první Thor byl jedním z filmů, které mě brzdily nejvíce. Ale kupodivu The Dark World mi už poměrně sedl a druhá fáze MCU se tak stává snesitelnější. Snad je to tím, že už se nemuselo nic moc zvláštního vysvětlovat a mohlo se jít rovnou na věc. Konečně taky byly využity půvaby Natalie Portman a celé to bylo mnohem víc fajn. Takže pokud je tohle ten výsledný tvar, kvůli kterému se musely vytrpět všechny ty originy a první týmovka, tak ok. Ale trvalo to pět let. (14.05.2015)

Charaktery kované ve fantasy náladě svádí poctivé hvězdné války, klíčky od auta propadají skrz portály a vlasy Toma Hiddlestona trhají plátno na kusy. Mám pro Asgarďany dost velkou slabost a jsem proto regulérně šťastný ze skutečnosti, že i tentokrát byla cesta domů z kina plná blahosklonných úsměvů z mé strany (když šel někdo proti) a simulováním toho, "jak se správně hází Mjolnirem" (když nikdo proti nešel). Přesto nemám větší problém akceptovat většinu argumentů. Příliš přímočarý záporák, maličko nesourodý rozjezd, hra o další neovladatelnou hmotu? To všechno tam je a tuhle studiovou taktiku asi hned tak někdo nezmění. Jenže - je tam stále rostoucí Hemsworthovo charisma, Lokiho glosy doslova při každé příležitosti a finální souboj v rámci prolínačky nejrůznějších světů, který je dost možná tím nejlepším marvelovským finále. Thank you. (25.11.2013)

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)

Tenhle film mě přivedl k myšlence zavést nějaký exkluzivní seznam filmů, jejichž prvních deset minut mě přinutí položit si otázku: "Co to jen dělám se svým životem?", odejít od obrazovky a dělat jiné věci. Ačkoliv musím uznat, že Thor mi tady přišel lépe vypadající než v prvním díle a u Natálie jsem si zase říkala, jaká to byla kdysi plnokrevná žena a dnes že už je to jenom uměle vypadající loutka. --- Tak už můžu s čistým srdcem hodnotit, protože kvůli tatínkovi jsem to už viděla celé. Fascinuje mě přerod, že v jedničce se neděje vůbec nic, zatímco tady se všichni zuby nehty snaží, aby se dělo všechno. Z mé volby slov je doufám jasné, že podle mého názoru tyto snahy moc nevychází. Nejvíc mě ovšem deptá, jakým způsobem zacházejí s pojmy jako je obětování, sebeobětování, loajalita, láska... Já jsem fanda toho, když se vyprazdňuje forma, aby pozornost tím intenzívněji ulpěla na obsahu. Tady se to děje naopak. A i když míchají sci-fi a fantasy a bůhví co všechno ještě dohromady, tak je to totálně bez výrazu. (09.02.2014)

Jaksi jsem se do toho nemohl dostat. Je to ve všem opulentnější, než jednička, ale furt jsem si říkal, že bych si to naplno užil, kdyby mi bylo dvanáct. Prostě mi bylo celkem u prdele, co se tam děje a bavily mne spíše jen ty fórky. A ta rasová vyváženost je fakt k popukání. Proč je tam jeden elf z vesmíru negr, když všichni ostatní jsou běloši? Nebo ten Heimdall na vikingský planetě. To tam maj nějakej ekvivalent Afriky nebo co? Nejsem žádnej rasista, ale tohle prostě působí směšně. Mohli tam dát třeba všechny pozemšťany černochy, nebo tak něco. (06.02.2014)