Thor: Temný svet

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)

Zhruba první hodinku mě Thor: Temný svět nijak extra nezaujal. Jenže pak Thor s Lokim vytáhli do boje a od té doby následuje poctivý Marvelovský nářez. Scéna, kdy Loki umírá (but not really:) mi i vehnala slzy do očí. Fakt, že Chris Hemsworth dokáže mít perfektní chemii s kýmkoliv, kromě Natalie Portman, se potvrzuje i zde. Zejména to jiskření mezi Chrisem a Tomem Hiddlestonem je jedno z nejlepších v MCU. Prostě God of Thunder x God of Mischief Forever:) Thor nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější postavy, ale postupem času jsem ho začala mít opravdu ráda. Thor: The Dark World v sobě dokázal výborně spojit velkolepou, vizuálně vytříbenou akci, aniž by přitom zůstal pozadu s vývojem postav. To se Marvelu daří snad v každém snímku. (03.03.2018)

Těžko říct, kdo v tom lítá jak nudle v bandě víc, jestli Thor a nebo Alan Taylor. Rutiní, nezajímavá a spotřební pohádka, která ze sebe setřásla Shakespearovský odér a vydala se po stopách Star Wars. Už dávno neplatí, že to co má na sobě nálepku MARVEL musí být zákonitě božské a Thor: The Dark World to jen potvrzuje. (06.02.2014)

V první půlce filmu se o nikoho nebojíte, Thor a jeho stále zazdění kamarádi si bitvy užívají a vycházejí z nich bez jediného škrábnutí, pak naštěstí zemře jedna z vedlejších postav a do hry se vrátí Loki, což oboje přinese ty správné emotivní impulsy. Celkově příběh nepřekvapí, záporák, triky i akční scény jsou nudně rutinní a humor trapný a otravný. Postavu Darcy bych i nadále nejradši umučil k smrti a mezi Thorem, Sif a Jane už konečně rozjel pořádný milostný trojúhelník. (22.06.2014)

CinemaSins přesně shrnují mé pocity. Dvojka je ukázkovým příklad scenáristického diletantismu, který opruzuje i přes vědomí, že jde o trhák pro mládež, který nemá vyšší ambice. Seriálově zručný režisér Taylor může k Branaghovi jen pokorně vzhlížet. Normálně by mi to bylo jedno, ale situace zamrzí proto, že charakterní Thor je nejsympatičtější Avenger a že jednička nebyla jen výplachová marvelovka. 55 %. [2D, titulky] (12.04.2014)