Thor: Temný svet

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)

S první fází MCU jsem celkem bojovala a první Thor byl jedním z filmů, které mě brzdily nejvíce. Ale kupodivu The Dark World mi už poměrně sedl a druhá fáze MCU se tak stává snesitelnější. Snad je to tím, že už se nemuselo nic moc zvláštního vysvětlovat a mohlo se jít rovnou na věc. Konečně taky byly využity půvaby Natalie Portman a celé to bylo mnohem víc fajn. Takže pokud je tohle ten výsledný tvar, kvůli kterému se musely vytrpět všechny ty originy a první týmovka, tak ok. Ale trvalo to pět let. (14.05.2015)

Nejzoufalejší marvelovka. Spousta peněz, luxusní triky, kinetická kamera a dynamický střih ženou dopředu absolutně prázdný příběh, který by nevadil, kdyby Taylor uměl kočírovat. První třetina je odzívaná (klasická marvelovská nahrávka na smeč, vyměňte už dramaturga), druhá regulérní nuda (u Ódina, to těm hercům nikdo neřekl, že jejich postavy mají i něco prožívat?) a závěrečná vás už regulérně bere do vývrtky (čti: sere s každou vteřinou). Ačkoliv finále v Greenwichi je příjemná zaoceánská změna a vtípek s metrem boží (to fakt scénáristi nepochopili, že Asgardská vážnost by se měla naředit?), nebýt Hiddlestona, užívajícího si každou Lokiho vteřinu v ději, chcípnul bych z té sterility jak muňka. (14.07.2015)

Z mého pohledu dosud nejslabší přírustek do novodobé rodiny marvelovských komiksovek. Utápí se v únavných dialogových sekvencích, velkolepá akce schází (příznačná třeba pro nového Kapitána Ameriku) a příliš mnoho času se stráví na poměrně nezajímavém Asgardu, jehož historie a celé to mytologické blbnutí kolem dojem neudělá. Jednou z mála zábavných věcí je sledovat, jak filmy podobného ražení vytváří někdy až totožné žánrové vzorce a jak variují žánrová klišé - proměnlivý vztah hlavního hrdiny a hlavního záporáka, zdánlivá smrt záporáka či jednoho z hrdinů, hrdinovo neuposlechnutí rozkazu od otce/mentora/nadřízeného, které posouvá vyprávění vpřed, vše je přitom "temné" (nejlépe i v samotném názvu filmu), svět čeká zkáza, ze tmy ale přichází neohrožený bojovník s jedinečnou zbraní, který lidstvo zachrání – a tím, jak je nový Thor, resp. jak jsou i ostatní marvelovky avengerského universa na sebe, občas dost kostrbatě napojeny, a jak na sebe vzájemně odkazují. Přijde mi, že se tady jede až příliš na neutrál a že samotná značka Marvel má být zárukou komerčního úspěchu. Jen aby na to tvůrci, resp. producenti příliš nedoplatili. U filmů s rozpočtem 150+ milionů by se nad tím měli minimálně zamyslet. (12.06.2015)

Taylor nezvládá vybalancovat dramatickou a komediální rovinu a tak má dívák v jedné minutě téměř slzy na krajíčku a v druhé se přiblblble hihňá. Vím to, protože vedle mě seděl uhrovitý nerd a chvíle naprosté fascinace se mísily s bujarým hýkáním. Chybí i smysl pro gradaci, protože snímek je na vrcholu uprostřed, začátek je trochu pomalý a konec vysloveně zkratkovitý (po bitce v Londýně). Jinak má druhý Thor především prodat širší Marvelovský vesmír, vysvětlovat, představovat a ohromovat, což se mu daří. Bez problémů vrší rozmáchlé scény, ve kterých se nehraje o nic menšího než právě o onen vesmír. Mezi jeho anhilací a padouchem stojí parta nešikovných vědců, korbič s kladivem a patologický lhář/podvodník/masových vrah. Z nichž nejzajímavější je právě poslední jmenovaný. Ano Loki znovu vládne (doopravdy) a film si ve scénách, kde se vyskytuje, krade pro sebe. Asgard je konečně představen v celé své velkoleposti, stejně jako další z devíti světů toho stromu či co to je. Zlí elfové jsou prima záporáci, s velmi osvěžujícími střelnými zbraněmi a efektními granáty. Bitek je tu požehnaně, i když by se hodila jistější ruka a víc nápadů. Natálka chudák vyfasovala jednoznačně nejblbější postavu (asi jako protipól k Bohu) a to jak moc jí to v těch šatech sluší, je jediným kladem, který se dá směle prohlásit. Potitulková scéna se Sběratelem navnazuje hodně, zvlášť tím co se po ní rozpoutává v diskuzích. Chystají se velké věci a svět Strážců galaxie vypadá velice podivně až vábně. Jsem upřímně zvědavý. P.S: Capovo cameo patří zatím k nejlepším. Bůh žehnej Ameri... (12.11.2013)