Thor: Temný svet

Z mého pohledu dosud nejslabší přírustek do novodobé rodiny marvelovských komiksovek. Utápí se v únavných dialogových sekvencích, velkolepá akce schází (příznačná třeba pro nového Kapitána Ameriku) a příliš mnoho času se stráví na poměrně nezajímavém Asgardu, jehož historie a celé to mytologické blbnutí kolem dojem neudělá. Jednou z mála zábavných věcí je sledovat, jak filmy podobného ražení vytváří někdy až totožné žánrové vzorce a jak variují žánrová klišé - proměnlivý vztah hlavního hrdiny a hlavního záporáka, zdánlivá smrt záporáka či jednoho z hrdinů, hrdinovo neuposlechnutí rozkazu od otce/mentora/nadřízeného, které posouvá vyprávění vpřed, vše je přitom "temné" (nejlépe i v samotném názvu filmu), svět čeká zkáza, ze tmy ale přichází neohrožený bojovník s jedinečnou zbraní, který lidstvo zachrání – a tím, jak je nový Thor, resp. jak jsou i ostatní marvelovky avengerského universa na sebe, občas dost kostrbatě napojeny, a jak na sebe vzájemně odkazují. Přijde mi, že se tady jede až příliš na neutrál a že samotná značka Marvel má být zárukou komerčního úspěchu. Jen aby na to tvůrci, resp. producenti příliš nedoplatili. U filmů s rozpočtem 150+ milionů by se nad tím měli minimálně zamyslet. (12.06.2015)

Jaksi jsem se do toho nemohl dostat. Je to ve všem opulentnější, než jednička, ale furt jsem si říkal, že bych si to naplno užil, kdyby mi bylo dvanáct. Prostě mi bylo celkem u prdele, co se tam děje a bavily mne spíše jen ty fórky. A ta rasová vyváženost je fakt k popukání. Proč je tam jeden elf z vesmíru negr, když všichni ostatní jsou běloši? Nebo ten Heimdall na vikingský planetě. To tam maj nějakej ekvivalent Afriky nebo co? Nejsem žádnej rasista, ale tohle prostě působí směšně. Mohli tam dát třeba všechny pozemšťany černochy, nebo tak něco. (06.02.2014)

Po vizuální stránce ohromující! Dvojka mě bavila mnohem více než její předchůdkyně. Více fórků, více akce, více škrábanců na Chrisově tváři. Nicméně k dokonalosti mi k tomu chybí ještě speciální ingredience v podobě vymakanějšího scénáře. Taková, která by mě nenechala vydechnout a která by způsobila mé nadšení z filmu ještě chvíli po tom, co už dávno skončil. (17.09.2016)

Největším kladem i záporem pokračování THORA je nesoudržnost. Díky ní dovede být dvojka s podtitulem TEMNÝ SVĚT na rovině scén či delších pasáží nesmírně opojná, ale jako celek nedrží příliš pohromadě, protože je pojata jako část z mnohem komplexnějšího universa. Nahrazení Kennetha Branagha, který ke zfilmování komiksové předlohy prve přistoupil stejně jako ke svým shakespearovským adaptacím, za převážně seriálového tvůrce Alana Taylora se ukázala jako strategicky dobrá volba._____ Film je totiž pojat jako čtyři dohromady spojené epizody jednoho seriálu, kdy každá je vždy jinak odvyprávěna, přičemž se na konci dočkáme cliffhangeru, abychom měli zájem sledovat vývoj dál. Pokud je v odlišné organizaci větších bloků určitý řád, nevadí příliš ani to, že se používají postupy, které byly osvěžující u předchozích marvelovek, ale nyní už zavání určitou generičností. Napsané platí především pro epizodu č. 1 a 3, kdy první je vystavěna jako série izolovaných segmentů, které se postupně začnou spojovat, a třetí zase funguje na principu parťácké podívané, ve které se velmi zábavným způsobem pracuje s flashforwardy (záblesky budoucího dění)._____ Jenže epizoda 2, která směruje divákovy hypotézy směrem zpět, a epizoda 4, která je orientována na vývoj budoucího dění, za dvěma výše zmíněnými zaostává. Stále v nich funguje přechod mezi odlehčeností a vážností i skok od jednoho převzatého vývojového vzorce k druhému. Je ale do nich soustředěna akce, jež je zmatečná kvůli přepínání mezi jednotlivými ohnisky zájmu a neposkytováním informací a vodítek pro orientaci v prostoru a čase (napříč jedním místem/dimenzemi). THOR: TEMNÝ SVĚT tak zastává mezi marveláckými in-house tituly podobnou pozici jako IRON MAN 2, oproti kterému postrádá satirický společenský přesah: je rozpadlou, ale velmi zábavnou výplní, která si pro svou výlučnost mezi ostatními současnými komiksovými adaptacemi zaslouží pozornost. (12.11.2013)

Generické fantasy zcela mimo charisma Branaghova Thora. Navíc záběrované jako televizní seriál, ne kinofilm, nebo se mi to jen zdálo? Furt čumět na horní třetinu plátna je otravné. A jako by to nestačilo, obraz byl celou dobu hrozně tmavý a "rozplizlý" - nevím, jestli je to chyba filmu, nebo kina. To vše ale spíš na okraj. Dál bych tomu mohl vytýkat to samé, co vytýkám Hře o trůny - mechanickou dokonalost bez duše. Jen tentokrát je zde několik sice trochu očividných, ale povedených gagů, které tu monotónnost poměrně oživují a v důsledku mě mrzí, že se nedokážu přenést přes tři hvězdy. Ale nedokážu. Tentokrát mi dějová nahodilost nevadí, jako mi vadí třeba u Endera, a je vidět, že v tomhle ohledu prostě stačí umět odvést pozornost. PS: Natálka se potvrzuje jako špatná volba, protože humor z jejích úst zní vždy velmi papírově a nepřirozeně. 3 a 1/2 (05.11.2013)