Thor: Temný svet

Těžko říct, kdo v tom lítá jak nudle v bandě víc, jestli Thor a nebo Alan Taylor. Rutiní, nezajímavá a spotřební pohádka, která ze sebe setřásla Shakespearovský odér a vydala se po stopách Star Wars. Už dávno neplatí, že to co má na sobě nálepku MARVEL musí být zákonitě božské a Thor: The Dark World to jen potvrzuje. (06.02.2014)

Druhý Thor není tak špatný, jak tu mnozí prohlašují a přirovnávají ho nějakému televiznímu seriálu. Je to zábava na stále stejné vlně jménem Marvel, ale... je tu ale. Thor je nejsložitější ze současných komiksových hrdinů a sedí mu více shakespearovské drama než nesmyslné vtipkování. Přitom dialogy jsou psané tak, že Thor (a Ódin) působí jako dramatičtí suchaři a klasicky vládne Loki (mimochodem, dokáže být film sThórem bez něj? Já věřím, že ano, ale bohužel Marvel ne... na můj vkus je už na moc místech a moc ovládá plátno a dialogy na úkor hlavních komiksových postav). Thor: Temný svět vládne akcí, dynamikou a i přes strohé prostředí je zábavný v celé své délce včetně mnoha vtipných okamžíků. Mě vadila snad jen pouze už klasické "slovíčkaření", kdy mi někdo řekne, že na zbraň nestačí síla bohů a pak (spoiler:stačí jedna blbá loď...). Navíc mi mnoho věcí, například brány mezi světy a procházení skrz je, působí "jen na efekt" (scéna kdy Thor propadne branou, ale auto které letí za ním ne, přitom dopadne na stejné místo). A na závěr, gratulace pánovi času Christopherovi Ecclestonovi za jeho kvalitního záporáka. PS: dvě potitlkové sekvence, hlavně ta první je velmi, velmi pěkná a do budoucna zajímavá. (12.11.2013)

S první fází MCU jsem celkem bojovala a první Thor byl jedním z filmů, které mě brzdily nejvíce. Ale kupodivu The Dark World mi už poměrně sedl a druhá fáze MCU se tak stává snesitelnější. Snad je to tím, že už se nemuselo nic moc zvláštního vysvětlovat a mohlo se jít rovnou na věc. Konečně taky byly využity půvaby Natalie Portman a celé to bylo mnohem víc fajn. Takže pokud je tohle ten výsledný tvar, kvůli kterému se musely vytrpět všechny ty originy a první týmovka, tak ok. Ale trvalo to pět let. (14.05.2015)

Po vizuální stránce ohromující! Dvojka mě bavila mnohem více než její předchůdkyně. Více fórků, více akce, více škrábanců na Chrisově tváři. Nicméně k dokonalosti mi k tomu chybí ještě speciální ingredience v podobě vymakanějšího scénáře. Taková, která by mě nenechala vydechnout a která by způsobila mé nadšení z filmu ještě chvíli po tom, co už dávno skončil. (17.09.2016)

Musím připustit, že druhá procházka přes Homofröst do Assgardu už nevede tolik růžovou zahradou jako ta první a docela by se mi to i bývalo líbilo, kdyby! Kdyby se z té mykologie nesnažil nějaký čurák udělat Hvězdné války, ona totiž ta plasmová děla a intergaylaktické stíhačky nejdou se severským panteonem dvakrát dohromady a buďme rádi, že Mjölnir nebylo třeba vracející se světelné, bateriové kango, ale jen jakýsi nástroj na zatloukání tventyháčků do růžových stěn, protože nikdo z těch zaoceánských sionistů nikdy neviděl, jak má vypadat skutečné hetero bojové kladivo. Kdyby jeden z temných elfů nebyl negr, pardon, chtěl jsem říct Afroniflheiman, kteří se na severu objevili snad až jako důsledek přehnaně benevolentní, azylové politiky vůči Somálsku a Luther se schválně díval jinam a ten Bifröst nehlídal. Kdyby Natálka opět nepředvedla, že umí hystericky přehrávat i v kdejaké pomatené, homixové sračce. Kdyby, kurva, někdo za celou dobu ucedil aspoň kapku krve a desetiletí smradi si museli zakrývat oči. Kdyby na konci nedělali všichni v Londýně bordel jako pištivé třináctky při premiéře Heryho Potrata. Kdyby scénář nepsal nějaký bezmozek, kterému v zející dutině lebeční visí na háčku mícha, a likvidace Malekitha by tím pádem nebyla taková do očí bijící kokotina. A to je dohromady příliš mnoho kdyby. Takže zase dvě a Spánemthorem. (07.12.2013)