Thor: Temný svet

Zhruba první hodinku mě Thor: Temný svět nijak extra nezaujal. Jenže pak Thor s Lokim vytáhli do boje a od té doby následuje poctivý Marvelovský nářez. Scéna, kdy Loki umírá (but not really:) mi i vehnala slzy do očí. Fakt, že Chris Hemsworth dokáže mít perfektní chemii s kýmkoliv, kromě Natalie Portman, se potvrzuje i zde. Zejména to jiskření mezi Chrisem a Tomem Hiddlestonem je jedno z nejlepších v MCU. Prostě God of Thunder x God of Mischief Forever:) Thor nikdy nepatřil mezi mé nejoblíbenější postavy, ale postupem času jsem ho začala mít opravdu ráda. Thor: The Dark World v sobě dokázal výborně spojit velkolepou, vizuálně vytříbenou akci, aniž by přitom zůstal pozadu s vývojem postav. To se Marvelu daří snad v každém snímku. (03.03.2018)

Papundekl vrací úder. Nejsterilnější marvelovka se dočkala chudého pokračování od televizního nudaře, který by si zasloužil okamžitě odlifrovat zpátky do bedny a tam točit leda novou verzi To je vražda, napsala. Bitvy jsou mdlé, akce vyzívaná, audiovizuál na úrovni Fraserovy Cesty do středu Země (pár šutrů ve studiu a na to přilepené hnusně digitální oblohy) a mezitím jednorozměrné postavy bez pořádných motivací nebo nahastrošení paňáci, jimž by se i v Narnii vysmáli. K tomu suverénně nejhorší 3D, jaké jsem v IMAXu kdy viděl, a výsledkem je fantasy pro desetileté kluky (a pro dívky zakoukané do Thorových bradavek), možná svižná a nákladná, ale inspirující asi jako rána kladivem do hlavy. 50% (09.11.2013)

Miluju severskou mytologii. Vždycky jsem jí zbožňovala. Ve Thorovi s ní nenaložili úplně nejhůř, v jedničce se dokonce mihnul Sleipnir, ten je nejvíc boží. Škoda, že tam nebyl Fenrir. Nicméně, na Thorovi mi nejvíc vadí "pouťový pocit," co mám z některejch věcí, jako třeba divný plastový brnění nebo most, co vypadá jako duhovej glow stick. Když například Heimdall odkládá svou helmu, čekala jsem místo kovovýho zvuku spíš ťuknutí umělý hmoty. Každopádně a jednoduše, je to dobrej dobrodružnej fantasy film, kterej se může opřít o nejvíc cool legendy, co znám. Hemsworth je typickej svalovitej klaďák, nic míň, nic víc. Natalie Portman se mi tady ani trochu nezdá, Kat Dennings mi přijde neuvěřitelně otravná svým "humorem" (ale za to asi může děsnej dabing), Stellan Skarsgard je strašně vtipnej, Hopkins hraje typickou Hopkinsovksou roli posledních let - starého guru, Rene Russo super, Christopher Eccleston vystřihnul celkem hustýho záporáka. Samozřejmě terno je Hiddleston, díky němuž je Loki právem nejzajímavější postavou filmu a bez něj by na to půlka lidí snad ani nešla. Hudba dobrá, triky fajn. Jsem zvědavá na trojku, doufám, že Portmanka už tam ovšem hrát nebude. 75% (18.11.2013)

Nevím, jestli má smysl vytahovat slůvko zklamání, protože už trailery žádnou boží hitparádu nenaznačovaly. Thor: Temný svět je ale i přesto nepříjemným přešlapem, kterým si marvelovští odpůrci nabijí zásobníky nadlouho dopředu. Vezměte veškeré výtky, které k tomuhle filmovému vesmíru často směřují, nacpěte je do dvou hodin a hádejte co vám z toho vyleze? Správně, Thorova víceméně zbytečná výprava do Londýna a na mizerně přefiltrovaný Island (to tu zelenou pustinu vážně nešlo natočit ve studiu?), která má z prstu vycucanou zápletku, nezvládá veledůležitý balanc humoru a dramatu a představuje zatím nejhoršího marveláckého záporáka (a že je docela kumšt toho dosáhnout). Taylor vyloženě zvládá jen prostředek filmu, v němž oslní malými asgardskými Star Wars. Kolem nich se ale rozpíná bolestivě repetitivní první akt a zmatlané finále, jež zajímavý nápad rychle mění v nelogický destruktivní bordel. Pravda, druhý Thor na důkladné vysvětlení čehokoliv kašle už od začátku a jeho superničivou superlátku neospravedlní ani hlas Anthonyho Hopkinse. Jenže i takhle nicotný příběh si zasloužil lepší podání, aby situaci nemusely zachraňovat oblíbené postavy a tradičně skvělý humor (Kat Dennings!), bez kterého by Thor mohl směle konkurovat třeba Green Lanternovi. Takhle je z toho jen (ve 3D doslova) šedivý průměr a nejhorší marvelovka hned po Neuvěřitelném Hulkovi. Kapitán Amerika tak bude mít v dubnu hodně co napravovat. (6/10) (05.11.2013)

Nejsem nasrán, jen jsem doufal, že tyhle porodní bolesti při tvorbě širší mytologie a výstavbě schůdků k Avengers mají v Marvelu dávno za sebou. Ale nikoliv. Pokud vás iritovalo, jak se v druhém Iron Manovi vše plácá na místě, záporák je cucaný z prstu a vše se točí okolo budování přímé trasy k ultimátní týmovce, budete u druhého Thora trpět úplně stejně. I tentokrát se totiž hraje s MacGuffinem, jehož účel leží v budoucnosti a k němuž je přimotán záporák, jehož existence na filmovém plátně je podobně matná jako asgardský celek, který musí být pro alespoň nějakou zábavu zasypán kotlem instantního a často na sílu tlačeného humoru. Taylorovi všechna čest, že přinesl reálnější feeling, odstranil papundekl a dotáhl některé linky. Chybí mu ale Branaghův kumšt (a to i v akci!), jenž v očích mnohých dokázal vysvaleného kladiváře zasadit nejen do nerdovských, ale i mainstreamových srdíček. Problém ale leží i někde jinde. Ve vedení, které se začíná nebezpečně motat v seriálovosti budovaného vesmíru a nemá dostatek odvahy, aby kromě drobných řezů učinilo byť jen jeden zásadní. Obávám se, že jestli po Avengers 3, k nimž Thor 2 pokládá první cihličky, nepřijde restart, celé to tvůrcům exploduje do ksichtu podobně jako se to Marvelu několikrát stalo v komiksech. (05.11.2013)