Thor: Temný svet

Kladivo a čarodějnice, Shakespeare a Star Wars, Londýn a Loki, Marvel a plevel. Jsou filmy, které si pro sebe ukradne vedlejší postava. Joker v Temném rytíři zastínil Batmana. Darth Vader si ukradl Temnou stranu Síly a celé publikum ve Star Wars. Christoph Waltz převálcoval ostatní Hanebné pancharty. A Benedict Cumberbatch ovládl všechny vesmíry Star Treku. A teď se k nim připojuje Loki, zlobivý bratr norského (polo)boha Thora, v okouzlujícím podání Toma Hiddlestona. Thor má velké kladivo, Loki charisma vyžilého rockera, který čerpá svou psychopatickou a zranitelnou hanebnost od hitchcockovských záporáků i Alana Rickmana. Ale je s ním větší legrace. V pokračování Thora je ústředním komickým a zároveň ironickým elementem: stal se z něho hláškostroj, který obratně shazuje jak marvelovskou mytologii, tak ostatní hrdiny z Avengers. Nechybí ostatně ani odzbrojující cameo, po němž kino bouřilo smíchy. Jenže Lokiho je ve filmu málo a kromě něj funguje bezchybně už jen druhý britský import, londýnské lokace. Jinak totiž zbývá jen na vodě postavená mytologie, blouznivá astrofyzika a pokus o meziplanetární romanci na ose Londýn-Asgard, který ovšem monumentálně ztroskotává na nulové chemii mezi Natalií Portman a australským lamželezem Hemsworthem. Snímek je pozoruhodně nevyrovnaný: zatímco první půlka je pomalá, ospalá jízda skrze stáda zlotřilých elfů a naivních osmdesátkových zápletek, jakmile Loki dostane víc prostoru pošťuchovat se s bratrem, Thor se rozjede a nabere takové komediální obrátky, že se nestačíte divit temnému názvu. Takže pro příště, milí Marveláci, nechte Thora hospodařit někde na kukuřičném poli v Nebrasce a přihrajte nám šťavnatý spin-off s Lokim. Vždyť Bohové musejí být šílení. (09.11.2013)

Charaktery kované ve fantasy náladě svádí poctivé hvězdné války, klíčky od auta propadají skrz portály a vlasy Toma Hiddlestona trhají plátno na kusy. Mám pro Asgarďany dost velkou slabost a jsem proto regulérně šťastný ze skutečnosti, že i tentokrát byla cesta domů z kina plná blahosklonných úsměvů z mé strany (když šel někdo proti) a simulováním toho, "jak se správně hází Mjolnirem" (když nikdo proti nešel). Přesto nemám větší problém akceptovat většinu argumentů. Příliš přímočarý záporák, maličko nesourodý rozjezd, hra o další neovladatelnou hmotu? To všechno tam je a tuhle studiovou taktiku asi hned tak někdo nezmění. Jenže - je tam stále rostoucí Hemsworthovo charisma, Lokiho glosy doslova při každé příležitosti a finální souboj v rámci prolínačky nejrůznějších světů, který je dost možná tím nejlepším marvelovským finále. Thank you. (25.11.2013)

Jako milovník divných filmů, nejlépe dle comicsů, musím zvolat sláva! Proti upachtěné jedničce (ano, Kenneth Branagh je skvělý režisér, ale měl by zůstat u Shakespeara) je tenhle mix LOTRa a StarWars balzámem pro mou duši. Poněkud jsem měl obavy, zda temnota nebude jen reklamní fintou (jako u posledního StarTreku), ale ne, pěkně jsem si ji užil. Co na tom, že vše končí dobře, zdá se, když temnota je protikladem světla, a nemůže být nikdy zničena. Žádné intelektuální orgie (od toho máme jiné mistry), pouze čirá fantazie, destrukce a bezva akce. Jistě, uvítal bych realističtější souboje, ale chápu, že gejzíry krve nejsou cestou k patřičnému výdělku... (23.04.2014)

Omalovánky s velkýma bublinama u pusy již nějakou dobu nelouskám, ale jejich rozpohybování se v zásadě nebráním. První Thor mne dokonce celkem zaujal, ale tentokrát má ten zásah kladivem přibližně stejně daleko do černého jako do mazlavě hnědého. Ono to totiž bouchalo světově a nejeden efekt měl ambici mne zářivě oslnit, ale celkově mi to žádnou velkou zábavu nepřineslo. Dokonce bych si troufl prohodit něco o zbytečném pokračování, ale závěrečná scéna mne navnadila na to, že bude hůř. Přijdeš-li Thore potřetí, tak se na tebe zase mrknu, protože bumerangových kladiv není nikdy dost, ale nedočkavost v mých očích rozhodně nehledej. (04.03.2014)

S Thorem jsem to měl, co se týče spokojenosti, jasný vlastně už předtím, než jsem na něj do kina vůbec šel. Pár týdnů před tím, než jsem film shlédnul, jsem se totiž jel podívat do Berlína a tam jsem náhodou zažil německou premiéru, které se zúčastnil jak Chris, Tom, tak Natálka. Zažil jsem takovou premiéru poprvé a musím říct, že stačí málo, aby mě všechno kolem toho filmu vysloveně pohltilo. Ta atmosféra je neuvěřitelná. Herci se všude na všechny usmívají, vše podepisují, se všemi si nezávazně popovídají. No neřikejte mi, že byste si je během chvíle nezamilovali. Já jo a druhý díl Thora jsem po tomto zážitku prostě musel vidět. V kině to pak byla hodně slušná jízda. Vlastně to není žádná vyslovená hitparáda, ale musím říct, že v té záplavě super hrdinů a obnovování nových trilogií, je mytologie kolem Thora moc fajn. Vlastně je to taková poctivá filmařina, která se vůbec nebere vážně. Na rozdíl od jiných Marvel komiksových hrdinů je tohle příjemná změna. Akce je slušná, efekty vydařené, humor není špatný a do toho všeho se protočí skvělé herecké výkony, hlavně Tom Hiddleston a jeden nenápadný kult, který se začíná čím dál tím víc zvětšovat. Akorát jsem se ještě pořád nedokázal rozhodnout, jestli jsem tým Thor nebo tým Loki. (17.11.2013)