Thor: Temný svet

Jestliže Iron Man 3 vzbudil naděje, že by se marvelovky konečně mohly vymanit z předvídatelné kolonky „řemeslné omalovánkové tuctovky nic proti ničemu a za každou cenu pro všechny a tedy ve výsledku pro nikoho“ a vydat se svébytnější cestou, tak nový Thor tuto naději zadupává hluboko do země. Nic tu není vyloženě špatně, ale zároveň tu nic není ani vyloženě dobře; prostě připosraná sázka na jistotu jako většina předchozích marvelovek. Opravdu zdařilé je to pouze v těch momentech, kdy se to nebere vážně. A těch je jako šafránu; Lokiho cameo kejkle, věšák, metro, obludka s holoubky a… A to je tak nějak vše. Ve výsledku tedy cca třicet vteřin opravdové zábavy a nikoli pouze jejího předstírání? (08.11.2013)

S první fází MCU jsem celkem bojovala a první Thor byl jedním z filmů, které mě brzdily nejvíce. Ale kupodivu The Dark World mi už poměrně sedl a druhá fáze MCU se tak stává snesitelnější. Snad je to tím, že už se nemuselo nic moc zvláštního vysvětlovat a mohlo se jít rovnou na věc. Konečně taky byly využity půvaby Natalie Portman a celé to bylo mnohem víc fajn. Takže pokud je tohle ten výsledný tvar, kvůli kterému se musely vytrpět všechny ty originy a první týmovka, tak ok. Ale trvalo to pět let. (14.05.2015)

Z mého pohledu dosud nejslabší přírustek do novodobé rodiny marvelovských komiksovek. Utápí se v únavných dialogových sekvencích, velkolepá akce schází (příznačná třeba pro nového Kapitána Ameriku) a příliš mnoho času se stráví na poměrně nezajímavém Asgardu, jehož historie a celé to mytologické blbnutí kolem dojem neudělá. Jednou z mála zábavných věcí je sledovat, jak filmy podobného ražení vytváří někdy až totožné žánrové vzorce a jak variují žánrová klišé - proměnlivý vztah hlavního hrdiny a hlavního záporáka, zdánlivá smrt záporáka či jednoho z hrdinů, hrdinovo neuposlechnutí rozkazu od otce/mentora/nadřízeného, které posouvá vyprávění vpřed, vše je přitom "temné" (nejlépe i v samotném názvu filmu), svět čeká zkáza, ze tmy ale přichází neohrožený bojovník s jedinečnou zbraní, který lidstvo zachrání – a tím, jak je nový Thor, resp. jak jsou i ostatní marvelovky avengerského universa na sebe, občas dost kostrbatě napojeny, a jak na sebe vzájemně odkazují. Přijde mi, že se tady jede až příliš na neutrál a že samotná značka Marvel má být zárukou komerčního úspěchu. Jen aby na to tvůrci, resp. producenti příliš nedoplatili. U filmů s rozpočtem 150+ milionů by se nad tím měli minimálně zamyslet. (12.06.2015)

První Thor se mi líbil více, a to hlavně proto, že v něm nebyly momenty k pousmání, nýbrž regulérní vtipy a gagy. Takových je v pokračování jen několik, a jsou fakt dobré... Ale není jich dost. Vlastně nemám moc jasno v tom, jaký tenhle film měl být. "Temný" podtitul naznačuje jakousi osudovou podívanou s vážnější notou, jenže jaké překvapení - ona ta "vtipnější jednička" byla zároveň také mnohem vážnější! Nebo tak jen působila díky Kennethu Branaghovi? Aha! Asi jsem udeřil (mjolnirem) hřebík na hlavičku! No, naštěstí nic z toho neznamená, že by Thor: Temný svět byl špatný nebo nezábavný. Zábava to je nápaditá a svižná, ničím vyloženě neuráží a toho, co v ní nemuselo být, je jen málo (chudák Stellan Skarsgård, ten dostal od scénáře pořádnou ránu). Ani "polepšení" Lokiho mi tolik nevadilo (moment, kdy si v cele nerušen čte knížku, mě rozesmál nahlas stejně jako třeba Thorova jízda podzemkou). Čtvrtou hvězdu jsem se rozhodl přidat za finále s portály, které bylo opravdu dobře vymyšlené a nečekaně hravé. A abych nezapomněl, prima scénka po titulcích. (12.11.2013)

Generické fantasy zcela mimo charisma Branaghova Thora. Navíc záběrované jako televizní seriál, ne kinofilm, nebo se mi to jen zdálo? Furt čumět na horní třetinu plátna je otravné. A jako by to nestačilo, obraz byl celou dobu hrozně tmavý a "rozplizlý" - nevím, jestli je to chyba filmu, nebo kina. To vše ale spíš na okraj. Dál bych tomu mohl vytýkat to samé, co vytýkám Hře o trůny - mechanickou dokonalost bez duše. Jen tentokrát je zde několik sice trochu očividných, ale povedených gagů, které tu monotónnost poměrně oživují a v důsledku mě mrzí, že se nedokážu přenést přes tři hvězdy. Ale nedokážu. Tentokrát mi dějová nahodilost nevadí, jako mi vadí třeba u Endera, a je vidět, že v tomhle ohledu prostě stačí umět odvést pozornost. PS: Natálka se potvrzuje jako špatná volba, protože humor z jejích úst zní vždy velmi papírově a nepřirozeně. 3 a 1/2 (05.11.2013)