Réžia:
David Robert MitchellScenár:
David Robert MitchellKamera:
James LaxtonHudba:
Kyle NewmasterHrajú:
Claire Sloma, Marlon Morton, Amanda Bauer, Amy Seimetz, Jade Ramsey, Nikita Ramsey, Jean Louise O'Sullivan, Brett Jacobsen, Michaela MyersVOD (1)
Obsahy(2)
Štyrom teenagerom začína posledná letná noc pred začiatkom školského roka. Hľadajú cestu, ako nájsť lásku a dobrodružstvo pri honbe za prvými bozkami, krátkodobými platonickými vzťahmi, popularitou a večierkami a medzi tým všetkým objavia tiché výnimočné momenty, ktoré oveľa neskôr získajú miesto v ich srdciach ako to najlepšie, čo kedy v mladosti zažili... (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (20)
Vždy mě dostane, když šestnáctileté studentky hrají herečky v průměru o deset let starší. Většinou se tak děje v amerických filmech jako právě v "Mýtu o pyžamové párty". Příběh probíhá v pozvolném retro stylu a přitom nenudí. Na pozadí dětinskosti se parta kluků vydá na házení vajíček a rolí toaleťáku na domy sousedů a procházející spolužáky, zatímco dívky se dají do vyvolávání ducha pomocí desky Ouija. Jejich hry se odehrávají v napětí sexuality a potenciálního nebezpečí, a to ne zrovna kvůli přítomnosti alkoholu, drog, ale kvůli zranitelnosti nezkušeného mládí. Bez přítomnosti dospělých, až na jednu spící babičku, která zřejmě měla dohlédnout na pyžamovou party. Sympatická jsou dvojčata Ady a Anna, méně už Maggie, i když tanec u bazénu je perfektní. ()
Nádejný debut, ktorému chýba silnejší soundtrack (napravené v It Follows) a väčší focus na vybrané postavy (čiastočne napravené v It Follows). Totižto postáv tu je neúrekom a je dosť ťažké sa orientovať, kto s kým a prečo. Niektoré dejové línie sú navyše, resp. pri takejto minutáži nie je čas ich dostatočne rozvinúť. Taktiež filmu by prospel výraznejší soundtrack, okrem Beiruta a videoklipovej sekvencie počas neho je soundtrack zmes tichých nudných indie flákov. Inak super, sympatické postavy, fajn príbeh, dobrý casting - štandardné indie. ()
Film, v ktorom neexistujú rodičia! Keby som bol šestnásťročný Američan, asi by teda patril medzi moje obľúbené. Lenže ja akosi nie som. No bavil som sa aj tak. David Robert Mitchell, režisér a scenárista v jednom, tu dokázal byť natoľko empatický k postavám, že si drvivá väčšina z nich získala moje sympatie. Otázka je, nakoľko sa niečo také stotožňuje s realitou. Tým však nemyslím náklonnosť jedného chalana k obidvom dvojičkám naraz, toto konkrétne sa nepochybne môže stať každému. ()
Pozeral som to uz druhykrat, medzitym som si na to viackrat spomenul. Velmi sa mi paci atmosfera, ako samotneho tepleho leta, tak aj prazdnin. Film poukazuje prave na ten cas prechodu medzi detstvom a dospelostou, kedy este stale vidime naznaky stastia. Dokonca priamo aj postavu, mozno zalozenu na autorovi, ktora nas pouci o tom, ake bolo detstvo vlastne dobre, ale nedokaze sa k nemu vratit. Milujem tu atmosferu, musim zvysit hodnotenie. ()
Ty charaktery nejsou samy o sobě vůbec špatné, ale ono to jako celek prostě nefunguje. Jsou zde okamžiky, které by měly být vyhrocené, ale ve skutečnosti vyznívají celkem nudně, což je tím moderním trendem pomalého tempa, které prostě není vždy k užitku. Samotné postavy, které jsou výborně zahrané, to nezachrání. ()
Galéria (12)
Fotka © Sundance Selects
Reklama