Človiečik Tate

Děti ve Fredově věku by si měly hrát s ostatními dětmi někde na hřišti, lézt po stromech a prolézačkách. Dívat se na kreslené pohádky v televizi a ne se zabývat věcmi, které dělal Fred. Chápu, že to byl geniální chlapec, ale co z toho dětství měl. Nic. Jak už tu za mě řekl Matty, Jodie netlačí na pilu. Já dodám, že nás citlivě provází celým snímkem až do konce. Takže si myslím, že kdyby začala tlačit na pilu, tak by sklouzla někam, kam by určitě sama nechtěla. (09.05.2011)

Atraktivní téma geniálního dítěte a jeho nelehkého soužití s okolím. Adam Hann-Byrd je ve své dětské roli velmi roztomilý a svůj part zvládá bez problémů. Jeho příběh je však víceméně úsměvný a předem je jasné, že spěje k šťastnému konci. Opravdové drama prezentuje Jodie Foster jako matka, která se musí se svojí nesmírně těžkou úlohou vypořádat. Tento režijní debut se Jodie velmi povedl. (27.08.2006)

Celý čas som čakal, kedy nás začne film citovo vidierať, pretože predpoklady, ako milučká chlapcova tvárička a aj celkovo jeho životný príbeh, film mal. To sa nestalo, ostalo to len pri príjemnom a občas aj trpkom osude chlapca - génia. A som rád, že Jodie to natočila a nevyužila možnosť s citovým vydieraním. 80%. (03.12.2007)

Jodie Foster příliš netlačí na pilu. Než by překročila určité mantinely, raději zvolí další scénu s pěknou hudbou a špetkou humoru. Všechny nešťastné události překvapivě vyplývají právě z těchto „příjemných“ scén – dojem neškodného melodramatu dotahuje ad absurdum banální vyústění, zadupávající do země veškerou snahu o více úhlů pohledů na celou problematiku. Nemám s tím nějak zásadní problém, podobné filmy jsou taky třeba, jenže Človíček měl díky svému námětu šanci dosáhnout vyšších met. 70% (17.08.2009)

Výborný režisérský debut Jodie Foster, která si jednu z hlavních postav pořádně užila i herecky. Příjemný film o malém géniovi a lidech z jeho okolí, kteří (jak už to obvykle v životě bývá) spadají do dvou kategorií. O těch, kteří si jdou tvrdě za svým prospěchem a sebe mají na prvním místě, ale také o těch, kterým jde v první řadě o dobro svých blízkých. Neuvěřitelně přesvědčivý a přitom přirozený představitel Freda tento "konflikt vlastností" postupně odhaluje i zajímavě glosuje. Ne náhodou se mi při sledování snímku vybavil o hodně starší film "Charly", s kterým toho má docela dost společného, i když Charly není až tak postava "dětská". Díky zajímavému scénáři, výborné režii i hereckým výkonům a v neposlední řadě i hudbě Marka Ishama mi to nakonec vychází (s přimhouřením oka) na plný počet. "Teď už sice nejsem taková hvězda, ale jsem šťastný" je už jen tou třešničkou na dortu. (30.07.2018)