Človiečik Tate

Tohle je film o geniálním klukovi, co chce zapadnout. Když se na to koukáte, dojde vám, že výpočetní genialita se v podobně naivních filmech přeceňuje. Kdy jste naposledy potřebovali odmocňovat z hlavy velká čísla? Ale tenhle kluk je ke všem dovednostem ještě empatický, a to v podobných filmech není obvyklé. Ale mnohem zajímavější je sledovat psychiku jeho matky (Jodie Foster) a vědkyně, která se zabývá geniálními dětmi (Dianne Wiest). Režie je starosvětská. Kamera je nepříliš kreativní a hudba, které si normálně vůbec nevšimnu, mi na jednom místě přišla trapná. Když hrdinové dorazí universitu, ozve se Gaudeámus igitur. (02.03.2016)

Veľmi silné tri hviezdičky. Citlivo nakrútený film o chlapcovi, ktorému príroda dopriala nevšedné nadanie, ale súčasne mu na okolitých deťoch i dospelých ukázala, že nič nie je zadarmo. Jodie Foster sa jej prvotina podarila a bolo vidno, že si aj svoj herecký part odohrala s chuťou. Malý Adam jej bol rovnocenným spoluhráčom. Ostatné postavy a ich stvárnenie niekedy zaváňali figúrkovitosťou. (18.10.2014)

Krásny a dojemný príbeh, ktorá poukazuje na to, že túžba po milovanie, túžba po priateľoch a hlavne túžba po tom, aby sme nezostali samy, dokáže zvíťaziť nad túžbou získaní „nekonečných“ vedomostí. Skvelé herecké výkony a skvelá (debutová) réžia od J. Foster. Osobné hodnotenie: 83% (****) (15.09.2015)

Jodie Foster příliš netlačí na pilu. Než by překročila určité mantinely, raději zvolí další scénu s pěknou hudbou a špetkou humoru. Všechny nešťastné události překvapivě vyplývají právě z těchto „příjemných“ scén – dojem neškodného melodramatu dotahuje ad absurdum banální vyústění, zadupávající do země veškerou snahu o více úhlů pohledů na celou problematiku. Nemám s tím nějak zásadní problém, podobné filmy jsou taky třeba, jenže Človíček měl díky svému námětu šanci dosáhnout vyšších met. 70% (17.08.2009)

Jodie se její režisérský debut opravdu povedl. Velmi šťastnou ruku měla při výběru hlavní dětské role - Adam Hann-Byrd (ještě je k vidění v Jumanji) podává velice příjemný a přesvědčivý výkon, rostý veškerého přehrávání, které nám občas někteří dětští herci servírují, že Macaulay? Závěrečná věta "teď už nejsem taková hvězda, ale jsem šťastný" na mě zapůsobila strašně pozitivně a optimisticky (a moudře). Docela zajímavou hudbu dělal Mark Isham. (30.07.2003)