Teď a tady

Dakota, Dakota, Kaya, Dakota....To jsou ty důvody proč jsem se na tenhle film chtěla podívat. Tak jsem to zapla a už jsem se vezla...Příběh tak hrozivý, že by se vám chtělo řvát z plna hrdla a nebo se naopak schovat někde v noře a už nikdy nevylézt ven- zároveň ale tak hřejivý a plný lásky, že byste chtěli tancovat a smát se, jen kvůli té radosti kterou vám to způsobí. Kouzlo tohohle filmu je stejně jako u 50/50 v té jednoduchosti pojetí. V tom, že jakkoli je to co se na plátně děje strašné- nikdo nic nepřehrává, nikdo nic nepřikrášluje a nikdo nic nepoetizuje. Je to tak, jak to je a tak je to podáno divákovi. S lehkostí, a obyčejností- jakoby se to dělo....a ono se to děje...Herecké obsazení je skvělé a jakkoli je zřejmé, že Jeremy Irvine za Dakotou i ostatními zůstává pozadu- nevadil mi tam. A hudba je taky dobrá. "---- Our life is a series of moments. Each one is a journey to the end. Let them go. Let them all go.----" (29.12.2012)

Nutno podotknout, že jsem tento film viděl až po snímku Hvězdy nám nepřály. A musím říct, že to bylo tedy dosti výrazně slabší, ačkoli tomu místní hodnocení nemusí příliš napovídat. Herecké obsazení docela ušlo, ale nic moc objevného ani nijak speciálně herecky významného to nebylo... Nejhůře mi na tom připadal scénář a celkové podání příběhu, který dosti pokulhával a byl opravdu hodně daleko za Hvězdama... Měl bych-li to zkrátit, jednoduše řečeno - "Nemocná holka, co má v plánu si v posledních dnech užít se zamiluje do souseda, který s ní je v posledních chvílích, konec." Dále mi ještě hodně vadil ten absolutní citový chlad, který byl možná z pohledů autorů úmyslný, ale osobně jsem ho fakt nemohl zkousnout. Nerad to píšu, ale tohle bylo dosti nudné (ne)romantické drama o téměř ničem. 50% PS: A to jsem dál Hvězdám 5*... (02.06.2015)

Když každej den neprožíváš jako by byl poslední, nežiješ, jen přežíváš. A taky platí, že život není tehdy ani jednou, žiješ teď a tady (!!!) Now Is Good je zkouška naší všední slepoty, nebo možná taky zaslepená romance, každopádně Dakota Fanning pěkně vyrostla (i herecky) a ten krátkej sestřih ji taky sekne. Jasně, nemůžou u toho chybět Lana Del Ray ani Ellie Goulding, natož O'Halloranův klavír a smyčce. Bojíme se, máme strach z věcí, který lze zvrátit natož pak z těch, kterým se vyhnout nejde. Bojíme se bolest cítit i prožít, i když je naší součástí, i když bez ní by radost a štěstí byly jen prázdný slova. Ol Parker je jak na pomezí dvou světů, na jedný straně všechen ten patos, andělé ve sněhu, s motorkou na pobřeží a uvědomělým manekýnem, kterýho jí sešle zatracenej osud, až doposud. A proti tomu, žádný hrdinský řeči, nebo aspoň ne tolik, jen cynickej slalom mezi vzdorem a nevyhnutelností, mezi touhou a strachem. Tess. Mám jí to věřit? Já nevím, co když to vlastně ani nečeká, nespoléhá na to? Jak je to dál? Někdo musí zemřít aby se jiný naučil žít? K čertu s tím, pořád se učíme. Tohle není dokonalej film, takový klony Aleca Baldwina mezi rodičema často nenajdete, přesto jsem se naučil dávat šanci lidskosti, bez ohledu na uměleckou formu. Jenže tohle pro mě i tu formu má, lidských [final rate: 80%] (25.02.2014)

Jeden z tých slabších "rakovinových" filmov, čo som videl. Postavené na otrepanej téme - "what to do until I die", no keď ide o blbosti ako vyskúšať drogy alebo kradnúť v obchode, tak to nepôsobí dvakrát vierohodne. Iste, ide o puberťáčku a tí majú dosť bordel v tom, čo je v živote dôležité, ale verím tomu, že 99 zo 100 s takýmto osudom by takéto veci nenapadli. Čo sa týka citovej stránky filmu, priznám sa, že viac emócií vo mne vyvolal koniec Terminátora 2 ako tento film. Vidíme tu postavy plakať, ale nepôsobia vôbec prirodzene a podobne nasilu chcú rozplakať aj divákov, no keďže Dakota tu väčšinu času pôsobí ako nesympatický fracek, tak to teda veľmi nefunguje a tradičné filozofické poučky do života na koniec tomu tiež nepomôžu. (24.08.2014)

Ano, i můj život je jen série okamžiků plynoucích ke konci, a jen proto, že neznám jeho přibližné datum, nemusím strávit každý rok dvě hodiny u romance s přízrakem smrti, pokud mně ovšem nedá něco navíc. "Now Is Good" se odlišuje jen v přístupu rodiny k nemoci, která za několik let své přítomnosti zaujala pozici jejího člena a především Tessa a její malý bratr o ní mluví bez jakýchkoliv zábran - Až Tessa umře, pojedeme na dovolenou? - Nevrátím se do školy, smrtelné choroby musí mít nějaké výhody - vše další, včetně seznamu CO VŠECHNO MUSÍM STIHNOUT, NEŽ ZEMŘU je jen nepřekvapující vata. S vyjmutím zajímavě podaného otce Paddym Considinem nejsem nadšená ani z obsazení, Dakota Fanning se pro tuto roli rozhodně nenarodila, spojení s Jeremy Irvinem fungovalo leda tak na sousedské úrovni a ke vcítění nenábadal ani fakt popření sebezáchovného pudu, když léčba nemusí být nutně neúspěšná, zřejmě se opět nechtěl nikdo obtěžovat zjišťováním prognóz, jakož i příznaků, neboť Tessino téměř bezbolestné plnění bodů na seznamu, při bezmedikamentózních měsících s akutní formou leukemie, může dostat jen někoho, kdo neměl tu smůlu se s nemocí blíže seznámit. Ze mě nedostali ani slzičku a tím pádem snímek řadím jen k dalším, lehce zapomenutelným příběhům, s předčasnou smrtí v hlavní roli. (23.04.2013)