Teď a tady

Každý rok se objeví alespoň jeden film s tímto tématem. Now is Good mi docela připomněl loňský Restless, akorát ten působil velmi přirozeně, nenuceně a obsahoval dialogy, které byly balzámem pro uši a pohlazením pro duši. V Now is Good zoufale nefunguje romantická linie, je strašně nudná a bez energie, svůj podíl na tom má i Jeremy Irvine, který skutečně neumí hrát. Ale na jedno podívání to nebylo úplně špatné, znovu to však vidět nemusím, film spíše pro ženské publikum, u kterého určitě jedno oko nezůstane suché. (28.12.2012)

[imdb: 7.3/10] | me: Ťažký film, ktorý vám určite nezlepší náladu. Je to film o zdanlivo nezlučiteľných témach a citových následkoch ich spojenia. Musím priznať, že hoci je film ozaj dobre spracovaný, nie som fanúšik tohto žánru. Nebyť Dakoty a veľmi slušného hodnotenia, určite by som si tento kúsok nepozrel. No napriek obom týmto faktom, nie som rád, že som ho videl. Aj keď sa jedná o dobre herecké výkony, práve jeho reálnosť a náročnosť ústrednej myšlienky stoja za veľmi smutným konceptom a to je práve fakt, ktorý ma nepotešil. Čiže v skratke: Film je fo dobrý, no útoči na tie najbolestivejšie miesta a ja toto nemám vo filmografii rád.Will I still be your brother when you're dead? (15.11.2014)

Když každej den neprožíváš jako by byl poslední, nežiješ, jen přežíváš. A taky platí, že život není tehdy ani jednou, žiješ teď a tady (!!!) Now Is Good je zkouška naší všední slepoty, nebo možná taky zaslepená romance, každopádně Dakota Fanning pěkně vyrostla (i herecky) a ten krátkej sestřih ji taky sekne. Jasně, nemůžou u toho chybět Lana Del Ray ani Ellie Goulding, natož O'Halloranův klavír a smyčce. Bojíme se, máme strach z věcí, který lze zvrátit natož pak z těch, kterým se vyhnout nejde. Bojíme se bolest cítit i prožít, i když je naší součástí, i když bez ní by radost a štěstí byly jen prázdný slova. Ol Parker je jak na pomezí dvou světů, na jedný straně všechen ten patos, andělé ve sněhu, s motorkou na pobřeží a uvědomělým manekýnem, kterýho jí sešle zatracenej osud, až doposud. A proti tomu, žádný hrdinský řeči, nebo aspoň ne tolik, jen cynickej slalom mezi vzdorem a nevyhnutelností, mezi touhou a strachem. Tess. Mám jí to věřit? Já nevím, co když to vlastně ani nečeká, nespoléhá na to? Jak je to dál? Někdo musí zemřít aby se jiný naučil žít? K čertu s tím, pořád se učíme. Tohle není dokonalej film, takový klony Aleca Baldwina mezi rodičema často nenajdete, přesto jsem se naučil dávat šanci lidskosti, bez ohledu na uměleckou formu. Jenže tohle pro mě i tu formu má, lidských [final rate: 80%] (25.02.2014)

Po 50 / 50, Restless a dalších přišel další film se stejným tématem, ale tentokrát je hlavní hrdinkou Tessa, dívka v mém věku, se stejnými radostmi i starostmi jako já... A konec je taky poněkud jiný. Možná se to někomu může zdát jako hra na city, ale je to prostě krutá realita a takové filmy o rakovině prostě jsou. Ne vše ve filmu bylo dokonalé, ale prostě splnil to, co asi mě, rozbrečel mě a dlouho mi ležel a bude ležet v hlavě. Už ho nikdy nechci vidět (jistě každý pochopí proč), ale přesto 5 hvězdiček a to bez rozmýšlení... (27.12.2012)

Život je sled okamihov, to má byť hlavná myšlienka filmu o prirodzenej láske človeka k životu. Dakote krátke vlasy nesvedčia, ale o to tu nejde. Ak si pozriete Kým si po nás príde a pozeráte sa na dvoch pánov v rokoch s rakovinou ako vystrájajú rôzne bláznovstvá, to je stráviteľné. Film o teenagerke s rakovinou však tak ľahko stráviteľný nie je a obávam sa, že kniha, ako aj film, boli vytvorené účelovo s cieľom dojať diváka, ktorý od začiatku pozná koniec. Napriek peknej hudbe, pár dobrým obrázkom a troche romantiky je film v podstate nepríjemný, hnusný. Keďže sa hovorí, že kniha je ešte depresívnejšia, tak to autorke gratulujem, to musí mať iné psychické stavy. (30.01.2017)