Teď a tady

Sorry, ale pro mne tu jemnou hranici mezi sentimentem a citovým vydíráním rozhodně nevybalancovali. Kde kurňa byla třeba altetrnatvní léčba? Nebo mi chcete říct, že existuje někdo jako byla Tessa, kdo nemá pud sebezáchovy?Snad ano, ale podle mého názoru to není člověk náturou jako byla ona. Takže jsem tu bulela skoro půlku filmu, ale nakonec jsem vlastně byla naštvaná co si vůbec tvůrci myslí.A jelikož jsem se dívala včera večer, šla jsem ráno do práce s pěkně opuchlým obličejem a za to mi to vůbec nestálo! (19.01.2015)

Dakota, Dakota, Kaya, Dakota....To jsou ty důvody proč jsem se na tenhle film chtěla podívat. Tak jsem to zapla a už jsem se vezla...Příběh tak hrozivý, že by se vám chtělo řvát z plna hrdla a nebo se naopak schovat někde v noře a už nikdy nevylézt ven- zároveň ale tak hřejivý a plný lásky, že byste chtěli tancovat a smát se, jen kvůli té radosti kterou vám to způsobí. Kouzlo tohohle filmu je stejně jako u 50/50 v té jednoduchosti pojetí. V tom, že jakkoli je to co se na plátně děje strašné- nikdo nic nepřehrává, nikdo nic nepřikrášluje a nikdo nic nepoetizuje. Je to tak, jak to je a tak je to podáno divákovi. S lehkostí, a obyčejností- jakoby se to dělo....a ono se to děje...Herecké obsazení je skvělé a jakkoli je zřejmé, že Jeremy Irvine za Dakotou i ostatními zůstává pozadu- nevadil mi tam. A hudba je taky dobrá. "---- Our life is a series of moments. Each one is a journey to the end. Let them go. Let them all go.----" (29.12.2012)

CITÁT - Nebudu po sexu z cizím klukem šlapka?............ Film má velmi zvláštní a hezký úvodní titulky. A vlastně sám o sobě je to zvláštní a hezký, ikdyž možná smutný, příběh. Příběh dívky s leukémii, která si prostě chce ještě užít života. CITÁT - Mám seznam věcí, které chci udělat, ale nemohu vám ho ukázat, skoro celý je nelegální.......... Je to na mě trochu ciťáček, ale příběh se vám nesnaží něco vnutit, jen prostě sledujete jeden život, v jednom městě, jedné dívky. (27.03.2014)

Námet možno nie je práve najoriginálnejší, v poslednej dobe je filmov o umieraní viac než dosť, ale aj tak ide o silný, dojemný príbeh. Hlavne zásluhou perfektného výkonu Dakoty Fanning. Nemôžem sa však ubrániť porovnaniu s filmami Pre moju sestru (2009) a Neklid (2011), ktoré aspoň pre mňa, predstavujú v tomto žánri absolútnu špičku. Pravdou je, že ma to emotívne zasiahlo menej ako tieto filmy. Ťažko vysvetliť prečo, atmosféra vo filme bola síce dojemná, ale nedokázala navodiť taký pretlak citov, aby potom na konci prišiel očakávaný výbuch. Bolo to smutné, bolo to dojemné a perfektne zahraté, ale pomyselnú hranicu geniálne emotívnej drámy to neprekročilo. 80/100 (02.04.2014)

[imdb: 7.3/10] | me: Ťažký film, ktorý vám určite nezlepší náladu. Je to film o zdanlivo nezlučiteľných témach a citových následkoch ich spojenia. Musím priznať, že hoci je film ozaj dobre spracovaný, nie som fanúšik tohto žánru. Nebyť Dakoty a veľmi slušného hodnotenia, určite by som si tento kúsok nepozrel. No napriek obom týmto faktom, nie som rád, že som ho videl. Aj keď sa jedná o dobre herecké výkony, práve jeho reálnosť a náročnosť ústrednej myšlienky stoja za veľmi smutným konceptom a to je práve fakt, ktorý ma nepotešil. Čiže v skratke: Film je fo dobrý, no útoči na tie najbolestivejšie miesta a ja toto nemám vo filmografii rád.Will I still be your brother when you're dead? (15.11.2014)