Prebudím sa včera

Od českých filmů toho v poslední době moc neočekávám. Proto mě potěší, když narazím na komedii, která se alespoň trochu vyhýbá trapným pokusům o vtip, u kterých se za tvůrce až stydím. Tady je úroveň humoru jakž takž zachována. Chyby z roku 1989 si řešit netroufám, protože jsem v tý době ještě ani nebyla na světě.:) Mádl byl jako vždy dobrý. Dostala jsem rozhodně víc než jsem čekala. 3,5* (26.10.2012)

Pasáže v současnosti s Blažkem jsou tragické, plné scenáristické křeče a hlavně product placementu, v jehož umisťování do děje jsme definitivně ten nejjalovější národ. Pasáže s Mádlem jsou o hodně lepší, člověk se u nich sice neumlátí smíchy, ale jeho chemie s Josefíkovou funguje a hlavně z něho vyrostla parádní držka, která vás prostě baví. Nechci rozebírat, jak moc se tvůrcům podařilo přenést rok 1989 na plátno, protože jsem se v něm teprve narodil, ale nemůžu říct, že by mě něco zvlášť iritovalo. Jako ignorant sociálních sítí navíc musím uznat, že mě jeho komunistická verze pobavila a Josefíková je k nakousnutí. (14.08.2013)

Je zvláštní sledovat film, jehož převážná část se natáčela ve vašem rodném městě, dokonce ve škole, kam jste čtyři roky docházeli a některé záběry sotva pár desítek metrů od vašeho bydliště. Měl bych být alespoň trochu pyšný, řeknete si. Pak vidíte film, silně průměrný, možná až podprůměrný, kdy se dostaví pouze pocit podivné nostalgie. Z vlakového nádraží udělají kulturní středisko, a učebny, ve kterých se mnoho let téměř nic nezměnilo a to téměř nic je v každém druhém (možná třetím, neměřil jsem) záběru, přičemž být nemá (plastová okna ve filmu z 80. let - wtf?). Díky bohu za Jiřího Mádla, nejlepšího českého herce mladé generace. (26.12.2012)

Velice povedený a vtipný český film, jehož největší slabinou bylo Mádlovo huhňání. Nesnáším když musím dedukovat aslepoň jedno slovo snad v každé větě kterou vypustí. Menší slabinou byla jistá nelogičnost ohledně cestování v čase, kdy první cesta nezměnila vůbec nic a druhá zase úplně všechno. Proto si myslím, že 4 hvězdy zde odpovídají a hodnocení bych nevylepšil, ani kdyby se mnou zmíněné chyby napravily. 75% (26.09.2020)

Probudím se včera je dokonalý příklad toho, proč se o českém filmu jako takovém říká, že je v krizi. Chybí tomu čerstvost, dravost a hlavně odvaha. Odvaha nemít tam produkt placement v každé druhé scéně (nedělám si iluze a naprosto perfektně chápu, že se na film někde peníze najít musí, ale to mi nikdo nevymluví, že se to musí být opravdu v každém druhém záběru a ještě takhle neskutečně rušící) odvaha pohnout s tou kamerou občas i jinam a zkusit nějaké jiné věci, trošičku, alespoň malinko experimentovat, aby si mohl všímavější divák říct, že to byl fajn záběr. Ne mít statickou a nudnou domácí kameru. Odvaha říct scenáristovi, že jeho scénář jako celek je fajn, ale musí dopilovat ten závěr, který prostě zabil vše, co se dalo. A to nemluvím o tom, že nám není prakticky nic vysvětleno, co se cestování času týče, ono to prostě tak nějak už existuje… Zkrátka a dobře, fakt jsem od tohoto filmu moc (spíše nic) nečekal, ale tohle bylo špatné. Jedna hvězda za těch pár dobrých vtipů, z nichž většina se točí okolo Radovana Krejčíře a druhá za roztomilou a talentovanou Evu Josefíkovou, které bych přál mnohem lepší role, kde by se mohla více projevit. 40 %. (20.01.2014)