Prebudím sa včera

Chtěl bych se probudit včera a nikdy nepodlehnout dojmu o současné romantické sci-fi, která nevěda, co se sebou, si počíná stejně bezradně jako titulní hrdina. Mix čehokoli, co se tváří alespoň trochu jako legrace pro dolních deset milionů a především: ten nejzdařilejší vtip, ten přijde samozřejmě až nakonec (výborná epizoda Zdeny Hadrbolcové). Pane Kovář, vy jste vtipnej člověk, vy jste takový zlatíčko. Tak proč nás s manželem tak serete s tou kytarou? (16.08.2013)

Mám zásadu, na český film do kina nikdy nechodím, ale tady jsem měl udělat výjimku. Docela Petrovi závidím, tohle bych chtěl taky zažít ve 40:D. Cesta do minulosti je hodně snadná, ale to se dá, přehlídnou, a když přimhouřím oči, tak pro mě je to mezi 4-5 nemůžu se rozhodnout :D. Rok 1989 hodně pobavil ;). A ona chodí s takovou nulou :DDD (22.10.2012)

Ráno vstanu a sežvýkám si Orbit. Objevilo se pár vtipných momentů (myšleno dva), ale jinak.. Někde za polovinou tomu spadne řemen, přesvícená stylizace ala Vyprávěj má blíž k nostalgické umělině než šedivé autentičnosti a Marty McMádl vypadá, jak kdyby si z pusy vyndal zubní protézu. Jakému publiku to bylo vlastně určeno? U nahánění ušatého emigranta Waldemara jsem se v tom úplně ztratil.. (23.11.2021)

Mezi jeden z největších nešvarů současné české komedie je snaha o vtipnost v každém záběru. Děj tak působí necelistvě díky přílišnému rozštěpení na jednotlivé vtípky provázané velmi primitivním rámcovým příběhem. Ukončení většiny jednotlivých dialogů více či méně vtipnými gagy rovněž napomáhá vzniku většího odstupu od diváka a tím pádem i vyvolává pocit umělosti celého díla. A to je problém i tohoto Šmídmajerova snímku. Což je docela škoda, protože tenhle námět spolu s nostalgii po osmdesátých létech mohl být příjemným překvapením. (05.11.2013)

"Napřed nám předveď, že umíš Basic, a potom se můžeš chlubit těma svejma vyndej si, nebo jak je to." Až jednou bude cestování v čase cenově dostupnou zábavou, tak mne to nedonutí běžet si do banky pro úvěr, protože jsem při hloubkové analýze svého života nenašel zlomový bod, od jehož změny by byl můj život ještě fantastičtější, než je dnes. Ta má pozitivita je samozřejmě tak trochu umělá, ale to nic nemění na tom, že Petr ten bod našel a přestože jeho včerejší probuzení je jenom taková hravá kravinka, tak ode mne má čtyři hvězdy za to, že jsem se dvě hodiny přiblble usmíval, aniž bych to měl v plánu. A musím se přiznat, že mne potěšil závěr, protože když chlapovi dojde fantazie a najde v sobě zoufalou sílu svěřit se s neřešitelným vztahovým problémem ženě, tak ona ho skutečně bez vyvinutí nějaké zvláštní snahy brilantně vyřeší. (10.01.2013)