Kliatba z temnôt

Hneď v úvode som ostal trochu zaskočený, keď sa z tajomnej skrinky ozve čistou slovenčinou "Ja zjem tvoje srdce..., zjem tvoje srdce..." Neskôr je to síce vyložené ako poľština, ale toto znelo až príliš slovensky. Na horor som natrafil v dvd požičovni úplne náhodou, nič som od neho nečakal, ale dostal ma. Atmosféra je fajn, ľakačky tu veľmi nie sú, ale pomalý a stupňujúci sa strach je najsilnejšou stránkou filmu. Herec J. D. Morgan mi výzorom neustále pripomínal J. Bardema a detskí herci zvládli svoje party tiež skvele, čo nie je pravidlo. Treba pochváliť že sa diabol v závere neukázal v plnej paráde. presne takto sa to má robiť a záver je presne taký, aký by mal v hororoch byť. Napriek veľkému množstvu hororov na tému exorcizmu si myslím, že toto je celkom výživný horor. 80%. (11.03.2013)

Není pravda, že exorcismus je čisticí prostředek, který vyrábí Henkel. Je to prostředek vymítací, prostě když potřebujete něco vymést. Tydy vymetali ošklivého bubáka, kterého i s truhlou koupili za 55 dolarů. Je sice krize, ale i tak si uvědomte, že nejste tak bohatí byste si kupovali levné bubáky. Každopádně radím nekupovat žádného bubáka pod sto dolarů. (08.10.2012)

světová kinematografie vyvrhla v posledních letech udivující množství filmů s exorcistickým námětem, ať už v to počítáme bezrozpočtový brak, kterému vůbec nemá smysl věnovat pozornost, nebo daleko ambicióznější hollywoodské zmetky lákající na zajímavé herecké obsazení. diváci jsou přesycení a žádají vysokou kvalitu. ovšem ani skromná Kletba z temnot z produkce Sama Raimiho nepřekonala prvenství Friedkinova legendárního Vymítače ďábla. nicméně, byl to obstojný pokus. představa, že pozadí judaistické démonologie vnese do hororového subžánru trochu svěžího a snad i mrazivějšího vánku, byla mylná, ostatně jako i naděje, že (jako vždy) pochybné výroky o inspiraci ve skutečných událostech přiživí atmosféru filmu. v té jako kdyby se tvůrci více zaměřili na líčení pocitů souvisejících s rozvrácenou rodinou, než aby se věnovali oparu hrůzy, bez něhož se horor nemůže obejít. přesto, odvedli slušnou práci a kupodivu ani nevadí absence jakéhokoliv ozvláštnění nebo inovace žánrové šablony. zamrzí snad jen snadná předpověditelnost jak ve smyslu předpovídání vývoje děje, tak také při očekávání lekaček. v druhém bodě velice prospívá místy až ohlušující hudba, kvůli které se vyplatí zhlédnout film v kině. dalším důvodem může být občasně zajímavý střih a vydařená kamera, která sází - jak bývá u hororů poslední doby obvyklé - na sterilní, chladně symetrické kompozice záběrů, kontrasty velkých bílých a černých ploch, zrcadla, pomalé nájezdy a nerealistické svícení a barevné provedení. tyto kvality povznášejí snímek na úroveň technicky velice dobře zvládnutého průměru, kterému však schází pravý um, mystické cosi, co by divákům dovolilo opravdu na okamžik uvěřit a následně se zhrozit do morku kostí. (10.10.2012)

Naprosto rutinní duchařský horůrek, jakých už tu byly mraky, a to navíc ve značně lepším podání. Od začátku se střídá jedno klišé za druhým, úvodním "Podle skutečnosti" počínaje a vymítacím vyvrcholením konče, temná atmosféra z traileru zde funguje jen místy a že by mě v průběhu nějak vyloženě zamrazilo, to se mi nestalo ani jednou. Herci sice hrají slušně, ale určitý potenciál jejich postav je utopen chabým scénářem a dějovou předvídatelností. Na večerní skupinovou promítačku je to ještě ok, nejlepším žánrovým titulům to nesahá ani po kotníky.. 50% (13.04.2013)

Vizuálně funkční gymnastika aneb drcení kloubů hrací skříňkou (!!!) Tak hele, co bychom ještě chtěli, když už démona prohnali xeroxem na XY způsobů. U The Possession se sešlo scénáristů jak ordodoxních židů při obřízce a všichni, včetne Ole Bornedala dávali dobrej pozor na to, co v posedlostních filmech už několik desetiletí funguje. Těla se musí kroutit, hajzlík v bedně musí skřehotat a navíc je ten polskej démon vegan a nesnáší magnetickou rezonanci. Popravdě, sám sem nečekal víc originality než řemeslný tradice a ono to kupodivu funguje 3/4 filmu. Velmi slušně zahrané charaktery, až moc (roz)vážný Jeffrey Dean Morgan, překvapivě autentická Natasha Calis a vkusně klasická hudební kulisa od Antona Sanka. Paradoxně jediný, co takhle příjemně rozehranou partii sráží je až to, co ji mělo pouze stvrdit - závěr. Tohle sakra není exorcismus, ale šábes se zakalenýma očima (!!!) Dobrých sedmdesát minut sem si říkal, že vzniknout The Possession v dobách Exorcisty, včetně jeho tehdejší konkurencí, mohla být dnes nadčasová. Jenže teď už to chce víc, než jen uctivý tradice. [final rate: 70%] (25.05.2013)