Kliatba z temnôt

Nic nestmelí rodinu tolik, jako společné vymítání židovského démona. Něco podobného přece zkoušel už Hitler a stmelil tím celý národ. Zaplaťpánbu za ty židy, člověk si může tak prímově zarýpat hned v úvodu. Bez ohledu na ohavné pejzy to byl ovšem originální nápad, po všech těch Vatikánech a ozástěrovaných páprdech s křížema, posednout spratka pro změnu polsko-židovským parazitem, za to tleskám! Že netekly potoky krve po celý film mi ani trochu nevadilo, ono taky není na škodu, když se někdy v hororu i hraje. Atmosféra mě bavila, herci hráli uvěřitelně, nechybělo pár solidních triků. Kletba z temnot mě opět přinutila se zamyslet, proč jsou nejlepší vymítačky vždycky s tématem posedlého fakana. Nejspíš mě to má utvrdit v názoru, že dítě je náchylné k podobným infekcím z podsvětí a proto není radno si je nasazovat do hnízda! (09.01.2013)

Bornedal mě dosud nezklamal a není tomu jinak ani u Kletby z temnot znatelně natočené pro americké publikum - jednoduše, srozumitelně a bez obvyklých evropských filmových cukrbliků, na které jsem u tohohle mého oblíbeného Dána zvyklý. Jako děsivý horor, vyjma snad výborné scény z nemocniční márnice, sice moc nepůsobí, ale příběh, herci, atmosféra , dobrá vizuální stránka a originální zápletka ( židovský démon, paráda !) z ní prostě dělají velmi příjemný filmový zážitek. (15.02.2013)

Od režiséra hodně kvalitního Deliver Us from Evil bychom čekali přece jen mnohem více. Bohužel Hollywood tomuto jistě nadějnému tvůrci ukázal zač je toho loket. Do herecké sestavy mu narval až na Morgana samé nesympatické herce, jejichž postavy se navíc ve filmu chovají značně divně. Prakticky jedinou solidní hororovou scénu, ve které je cítit hodně silné napětí zabíjí její brzké ustřihnutí. Jedná se o scénu na magnetické rezonanci. Myšlenka s tajemnou skříňkou nezní špatně a myslím si že film mohl dokázat mnohem více, než se nakonec stalo. Bohužel. Druhý Vymítač Ďábla se samozřejmě nekoná. Příběh působí hodně banálně a zkratovitě. (15.01.2013)

Vizuálně funkční gymnastika aneb drcení kloubů hrací skříňkou (!!!) Tak hele, co bychom ještě chtěli, když už démona prohnali xeroxem na XY způsobů. U The Possession se sešlo scénáristů jak ordodoxních židů při obřízce a všichni, včetne Ole Bornedala dávali dobrej pozor na to, co v posedlostních filmech už několik desetiletí funguje. Těla se musí kroutit, hajzlík v bedně musí skřehotat a navíc je ten polskej démon vegan a nesnáší magnetickou rezonanci. Popravdě, sám sem nečekal víc originality než řemeslný tradice a ono to kupodivu funguje 3/4 filmu. Velmi slušně zahrané charaktery, až moc (roz)vážný Jeffrey Dean Morgan, překvapivě autentická Natasha Calis a vkusně klasická hudební kulisa od Antona Sanka. Paradoxně jediný, co takhle příjemně rozehranou partii sráží je až to, co ji mělo pouze stvrdit - závěr. Tohle sakra není exorcismus, ale šábes se zakalenýma očima (!!!) Dobrých sedmdesát minut sem si říkal, že vzniknout The Possession v dobách Exorcisty, včetně jeho tehdejší konkurencí, mohla být dnes nadčasová. Jenže teď už to chce víc, než jen uctivý tradice. [final rate: 70%] (25.05.2013)

Mohlo mně hnedka napadnout, že na tomhle hororu se částečně podílel Sam Raimi. V některých scénách to bylo evidentní. No a musím uznat, že jako horor to bylo vcelku fajn. Sice jsem se moc nebál a příběh byl vcelku solidní recyklátor vymítání ďábla...tentokrát na židovský způsob. Každopádně pořád to mělo na horor vcelku solidní atmosféru. A taky ta atmosféra tuhle bejkovinu udržela alespoň na průměru. (21.02.2014)