Vláda

I když s politiky zásadně netančím, tak musím přiznat, že mě tato dánská jízda zcela pohltila. Doslova jsem se zažral do příběhů, které nám tvůrci tohoto seriálu připravili a taktéž jsem se mnoho dozvěděl, jak to v politce chodí. Společně s hlavní hrdinkou Birgitte Nyborgovou, která se náhle a nečekaně stala premiérkou procházíme útrapami a radostmi jejího politického i rodinného života a s přehledem se zavrtáváme občas i nechutnou sondou do zákulisí vnitřních bojů, kterými musela projít. Velké množství leváren, ústupků, pletichaření a zejména házení špíny na její osobu, ať už od politických rivalů, ale zejména od bulvárního tisku uvidíme v tomto seriálu, který je rozdělen do tří sérií a u kterého se člověk fakt nenudí. Vidíme zde dva pohledy na věc jeden je z politického vidění světa a ten druhý následuje ihned vzápětí z pohledu médií, kteří jsou schopni i ten nejmenší problém, který se třeba ani nezakládá na pravdě nafouknout do obřích rozměrů a ještě se tím záškodnicky bavit. Vidíme zde, jak bulvár dokáže zničit životy a ještě ani nepřiznat pochybení, natož se omluvit. Hlavní jsou totiž senzace a po nás, ať přijde potopa. A i když zastávám názor, že volič má být buďto levicový anebo pravicový a ne středový jako v tomto případě, tak mě přesto tento počin bavil a byl jsem trošku zklamán, že když se to zase rozjíždělo na plný pecky, tak to tvůrci ukončili, což byla celkem škoda. Můžeme zde vidět mnoho známých osobností dánského televizního světa, zejména bych připomenul skvělého Sørena Mallinga, který si zahrál šéfa televizního zpravodajství a taktéž ve třetí sérii hostoval méně slavný bratr Madsa Mikkelsena, Lars Mikkelsen, který si zde zahrál ekonoma nově vznikající strany. I když mně politika moc nezajímá a ta středová už vůbec, tak musím dát této záležitosti zasloužených 90%. (05.10.2021)

Už budu v hodnocení dánského seriálu trapně monotónní, ale tohle je prostě extraliga. Poněkud jiný koncept než u House of Cards, kde je Underwood bezskrupolózní mocichtivec. Nyborgová je spíš v roli lehce naivní a stále ještě s morálkou a politickou autenticitou bojující postavy, která je shodou okolností vymrštěna na vrchol a učí se "jak to chodí". Dobrý vhled do zákulisí i ten kontrapunkt s médii. Ocenuju, že Dánové dokážou psát silné, nosné a životaschopné ženské role, které nejsou jen výplní a v pohodě utáhnou celé seriály. A když do hlavní role vyberou rozkošnou Sidse..., radost pohledět :-). A to herecky ostatní vůbec nepokulhávají! A tak si již poněkolikáte posmutněle kladu otázku, proč nejsou něčeho podobného schopni čeští tvůrci, když Dánové ano ( v penězích to asi opravdu nebude ). Ikdyž se situace v české seriálové tvorbě lepší, stále je to jen ve vleku světových trendů, které udávají např. Dánové :-( (05.10.2016)

Po House of Cards je těžké najít něco lepšího, uznávám. Ale tohle je přeci jenom víc evropské, bližší a známější. Jsem na začátku druhé série a vlastně vůbec nevím, co mě nutí dívat se dál a dál, když mě tak otravuje a prudí hlavní postava? Sluníčková multikulti kráva, dokonale nesympatická, nehezká, bez špetky charismatu. Rovina premiérčina soukromí je stupidní, klišovitá a příjemné nebylo ani zjištění, že manželka je sice husa, ale ten její Filip je ještě větší blbeček a oba se chovají jako hloupá děcka, která dopravdy ne-vě-dě-la, jaký život povedou, až se manželka stane premiérkou. Ani tu chůvu si nenajmou, domácnost obstarává manžel, sakra nemusím bejt dánská premiérka, aby mi bylo jasný, že pokud nechám chlapa doma v kuchyni a u dětí, tak je s manželstvím konec. Marně si vzpomínám na film nebo seriál, kde bych tak velmi nefandila hlavnímu hrdinovi s tou dementní levičáckou aureolou sluníčkového spasitele světa a enthusiasmem Muže na radnici. Fujho. Možná mě baví ta novinářská linie, snad. Každopádně jedu jedu jedu dááál....tak jsem to dokoukala a jak se to blížilo k závěru, bylo to debilnější a debilnější, až už to začalo připomínat nějakej marvelovskej trhák s avengery, který já sice žeru, ale do dánskýho politickýho thrilleru fakt nepatřej. Happy endem prosáklý závěr je opravdu na facku, ale "když to tak lidi chtějí..." (01.09.2017)

Po prvních dvou dílech mám pocit, že se jedná o tendenční seriál podporující politiku současného Evropského establishmentu a iracionální liberální iluze o krásném multikulturním světě, který ve skutečnosti, ale neexistuje. Hlavní hrdinka je klasická středová liberálka bez vyhraněného ideového ukotvení, ale plná naivismu a ovládaná politickou korektností prostě taková Dánská Merkelová. Nepřekvapuje mě, že nejhůře je vyobrazen lídr socialistů, který má ale jako jeden z mála racionální názory na migraci a také na systém, ve kterém žije a nedělá si žádné hloupé iluze a pak ultrapravičák od Svobodných, který je čistý pragmatik a jeho představitel mi trochu vzhledem připomíná Zemana. Zatím bych tedy řekl, že Vláda je sice pěkně natočený produkt, ale pořád jen obyčejná agitka obhajující současný neoliberální politický mainstream, který ale jednoznačně selhal a pomalu prohrává všude v Evropě. (21.09.2016)

Borgen snese porovnávání s House of Cards. Mě to vtáhlo hned od začátku, politický systém v Dánsku je mnohem bližší tomu našemu než ten americký, takže si člověk může říct, že takhle nějak to doopravdy funguje. Oproti HoC má i o něco uvěřitelnější a realističtější vývoj, což se mi líbí. Hlavní hrdinka Birgitte Nyborg se dostane k postu premiérky tak trochu jako slepá k houslím a o to je zajímavější sledovat její přerod z pozitivní postavy, která dělá kompromisy do tvrdé ženy, která prosazuje svou. Cestou musí obětovat přátelství, odsunout stranou rodinu a začít se spoléhat na lidi, kterým nevěří. Pro mě je to jedno z nejuvěřitelnějších dramat o politice, co jsem viděl v seriálech či filmech. Rozhodně mě to zaujalo a slibuju, že se časem dokopu i k tomu, abych se podíval na druhou a třetí sérii. (07.04.2016)