Imaginaerum

Velice příjemné a po dlouhé době opravdu fantasy, co dostojí svého významu, ze kterého jde cítit příběhová kreativita a osobitý rukopis na míle daleko. Přičemž se při velice dobrém vizuálním zpracování s několika vyloženými lahůdkámi nezapomělo ani na správně "imaginární", ale přesto silně poutavý příběh. Název filmu jeho pojetí vystihuje zcela přesně. Osobně patřím taky mezi ty, co Nightwish neposlouchají a rozhodně nejsem jejich fanoušek, ale musím uznat, že ta hudba je k filmu přímo skvělá a při každém zaznění melodie prudce roste atmosféra. Ať už létající scény se sněhulákem, ty mě velmi bavily, tak dojemné pasáže. Kdybych musle kritizovat, tak jen to, že muzikál to opravdu není, což mě ale vůbec nevadí, protože jsem se na to kvůli žánrovému dovětku muzikál nedíval :) Chtěl jsme fantasy a toho jsem dostal poctivě. (07.05.2013)

Nejsem nijak velký fanoušek Nightwish, možná spíš naopak, ale tenhle film mě naprosto uhranul. Svět ryzí fantazie, fantazie tak čisté, že nepotřebuje ujeté barvy ve stylu Tima Burtona a nepůsobí zfetovaně jako třeba Sněhurka a lovec. Když vzniká hudba k filmu, nikdy se s ní nemůžu úplně ztotožnit, cítítm, že je k němu tak nějak jenom přidaná. Že ty vizuální vjemy nesedí k těm hudebním. Ale když vznikne film podle hudby jako tady, to je neuvěřitelný pocit, každá maličkost, která se v něm odehraje, má svůj tón, pasuje způsobem, který až nahání husí kůži. Jakoby se to celé odehrávalo ve vaší hlavě a ne jen na obrazovce před vámi. Film, ve kterém vidíte hudbu. Nádherný zážitek, mrazivý film, obrovské překvapení. (27.04.2013)

SNĚHULÁK!..myslím že kvalitu filmu úplně docením až na druhé shlédnutí. Po tom prvním bych řekl, že film až trestuhodně nevyužívá plného potenciálu muziky, které mu Nightwish nabízí. Přitom mají tolik songů, které svojí stavbou a "osudovostí" hodí přesně do takovéhoto filmu. Co se mi naopak líbilo, byly hudební vstupy celé skupiny, které nebyly rušivé a celkově se do filmu hodily. Příběhově film popisuje poslední cestu člověka za usmířením a smířením, která se odehrává pouze v jeho mysli. Zajímavé, možná trochu depresivní, ale rozhodně ne špatné. A scény se sněhulákem za doprovodu nejznámějších songů od Nightwishů patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím v muzikálových filmech viděl. 78% (27.04.2013)

............ to se musí vidět ............. trápení a nemoc staršího muže - skladatele, který to od svého útlého mládí neměl jednoduché, přes komplikovaný vztah se svou dcerou, se zhmotnily do jeho fantazijních představ jeho mysli ... děsivé, dojemné a naplňující mě emocemi. Hudební doprovod netřeba řešit, ten byl vážně dobrý ..... Jinak, takového zlého sněhuláka bych si nikdy nepostavila :-) (07.05.2013)

Dejte do filmu klauny - stačí na chvíli, tak jako tady - a máte u mě úspěch prakticky zaručený. Ne že bych je nějak zbožňoval, vlastně k nim nemám nijak vyhraněný vztah, ale začalo to mými milovanými Klauny zabijáky z Ameriky, pokračovalo Iglesiovou španělskou invazí v podobě Balady o smutné trumpetě a nyní útočí skrze Imaginaerum už i Finové - prostě se to šíří stejně jako zombie nákaza do celého světa. Ale teď už k filmu. Pokud jsem to správně pochopil, použitá hudba pochází od skupiny Nightwish. Ano, na film jsem se podíval, aniž bych byl jejich fanouškem. Ba co víc, to jedno album, které jsem dohromady kdysi slyšel, se mi vůbec nelíbilo, protože tohle je přesně ten typ hudby, kterou nemám rád. Avšak tady byla hudební složka k mému velkému překvapení poměrně líbivá a to dokonce i skladby se zpěvem, což by mě nenapadlo ani v tom nejdivočejším snu. Nevím, jestli film vznikl jako vizualizace alba, nebo byla naopak hudba vytvořena speciálně pro film, ale nakonec na tom vůbec nesejde (tedy aspoň mně ne). Tak ale teď už vážně k filmu. Imaginaerum má hned několik dalších předností, kvůli kterým stojí za pozornost. Tou nejvýraznější, jež vás praští do nosu už při pohledu na obrázky, je pochopitelně technické zpracování, které boduje i tím, že není použité pouze na efekt, ale má v příběhu své opodstatnění. Pan režisér sype z rukávu téměř bez ustání jeden vizuální nápad za druhým a je radost být u toho. Uznávám, že některé pasáže diváka na zadek neposadí a třeba taková scéna s Louskáčky a dvouplošníkem vypadá jako vystřižená z třetího Crashe Bandicoota nebo přinejlepším třetího Slye Coopera, ale to jsou jen drobnosti a celkově musím vizuální stránku jen a jen chválit. Makabrózní atmosféra (ale možná za to můžou ti klauni) se mísí se snad až dekadentním nádechem (i tentokrát jsou možná na vině oni cirkusoví baviči), do toho se tu objevuje dvojník Steva Carella, jenž na nás vyskakoval ze všech možných trailerů a galerií a který se nakonec svému předobrazu příliš nepodobá a ani cestou netrousí žádné hlášky. Příjemné je, že to není pouze rozpohybovaná reklama na Nightwish, naopak, pokud jejich hudbu tak jako já neznáte, prokoukáte se filmem a ani si jejich přítomnost neuvědomíte. Jo, a abych nezapomněl, má to jenom sympatických 75 minut. (25.04.2013)