Barbie

Nečekal jsem, že bude mít Barbie něco společného s Nejvyšší kartou Petry Hůlové. Obě nahlížejí na feminismus a soužití žen a mužů skrze vyhrocené rozpory, které vůči sobě porůznu konstrastují. A zároveň stejně tak kontrastují různé rozpory mezi hlásanými feministickými idejemi a takzvaným reálným světem. Zatímco Hůlová skrze postavu stárnoucí spisovatelky dochází k tomu, že ženská tragédie spočívá v biologicky podmíněné znásilnitelnosti žen fyzicky zdatnějšími muži, Greta Gerwig nachází styčnou plochu "skutečných" žen v návštěvách gynekologa, tedy opět ve společensky plně nevykompenzovatelných a zcela nenarovnatelných záležitostech těla. Proto předtím film zdůrazňuje, že ideální Barbie a ideální Ken nemají pohlavní orgány. Oni - a růžový svět, který obývají - je totiž světem čirého sociálního konstruktivismu odpojeného od výše zmíněného fyzična a jeho působení. Je samozřejmě také světem korporátním, formovaným kapitalistickou logikou Mattelu - a v tomto směru se film může jevit jako kritika krajně neoliberálního feminismu, který se tváří, že každý může být kýmkoli a na materiální (či fyzické) limity příliš nehledí. Protože film na konci vykračuje ze světa sociálních konstrukcí (byť jen zčásti, Hollywood je zde reflektován jako stejně umělý jako Barbieland) a přiklání se k plně nekomodifikovatelné tělesnosti, připadá mi odvážnější než jak může na první pohled vypadat. Ale nejsem si tím jistý. Proč na druhé straně nevidíme Kena, jak jde k andrologovi kvůli problémům s erekcí? Nebo co je mužským ekvivalentem návštěvy gynekologa? A kde na této platformě tělesnosti mohou ženy a muži nalézt rovnost? Lze to vůbec? Film naznačuje, že ne, protože tuto druhou mužskou stránku vypouští. Koneckonců se nejmenuje Barbie a Ken, ale jenom Barbie. Možná, že tady film skutečně naráží na svoje ideologické mantinely, aniž by je na rozdíl od všech dalších reflektoval. (28.08.2023)

Mraky tvůrčích nápadů a společenských narážek, které jsou po půl hodině ale jak vystřílené z kulometu a zbytek stopáže se už pouze recykluje. Navíc je Barbie až příliš upištěná a dramaticky nekonzistentní. Po hodině jsem si přál konec. Herecky nepřekvapivě dobré, místy úsměvně trefně reflektující problémy soudobé společnosti, ale komerční úspěch a celosvětový humbuk kolem Barbie příliš nechápu. (02.12.2023)

// Ken sice nejsem, ale rozhodně jsem kenough. Možná i proto jsem v sobě dokázal najít dost pozitivní kenergie, takže mě Barbie pobavila tak akorát, abych si ji dokázal užít, a zároveň nedojala tak moc, abych musel začít pochybovat o své soudnosti. Skvělý camea, chytrý scénář (s revolučním bych brzdil), šikovně natočené a s chutí zahrané (Gosling vládne). Škoda občasné doslovnosti a taky že ve filmu nebylo víc originálních písní a tanečních čísel, které na tom byly to nejlepší. 7/10 (22.07.2023)

Pfú, to bola jazda. Dopozeral som to s odretými ušami aj očami až do konca a priznám sa, že vlastne ani neviem, čo mám napísať a ako to zhodnotiť, bez prehnanej kritiky, ale dúfam, že moje hodnotenie hovorí za všetko. Dávam jednu za Goslinga, ktorý si to očividne užíval. Poznámka na okraj: absolútne nechápem tie tržby. 30% - 1* (15.10.2023)

I´m Just Ken, reklama na depresivní Barbie nebo odkaz na Rockyho. Tyhle věci mě v tomhle přiblblém filmu potěšily. Určitě se sem skvěle hodí dokonalý Gosling v roli Kena. K poselství filmu se raději vyjadřovat nebudu. Děsí mě představa, že úspěch Barbie nám samozřejmě přihraje prequely, sequely, spin offy a kdoví co ještě ze světa Mattelu :( 40% (28.09.2023)