Réžia:
Jiří StrachKamera:
Martin ŠecHudba:
Miloš BokHrajú:
Ivan Trojan, Jiří Dvořák, Aňa Geislerová, Josef Abrhám, Tomáš Töpfer, Viktor Preiss, Pavel Kříž, Jana Pidrmanová, František Němec, Taťjana Medvecká (viac)Epizódy(3)
Obsahy(1)
Třídílný televizní mysteriózní film Ztracená brána je volným pokračováním divácky úspěšného třídílného televizního filmu Ďáblova lest. Hlavními protagonisty detektivního příběhu s tajemstvím jsou znovu Ivan Trojan, Anna Geislerová a Jiří Dvořák. Zatímco první triptych byl spojen s existencí Ďáblovy bible, tento se dotýká záhady unikátního středověkého díla, Voynichova rukopisu. Odkud pochází podivná rostlina? Proč někdo opakovaně vraždí kvůli jejímu jedinému listu? V dramatickém souboji s neznámým vrahem odhalují vyšetřovatelé šokující souvislosti. Usilovně pátrají po tajemném pachateli, aby zastavili zlo. Sami se přitom dostávají do ohrožení. Vyšetřování je plné zvratů a nečekaných komplikací. Kulisy televiznímu filmu poskytnou staré části Prahy, dostaneme se i do spletité sítě chodeb v pražském podzemí, kde se děje cosi nevysvětlitelného. Znepokojivé stopy na místech činu zavedou našeho religionistu Ivana Trojana k Zednářské lóži, ale také na tajemné místo, kde se setká s podivnou bytostí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (3)
Recenzie (311)
Na ceske pomery vskutku obdivuhodne. Ano nasel jsem tam spoustu scenaristickych zkratek, kdy uz myslenka opustila viru a Arnost musel napsat prvni blbost co ho napadla, nicmene zrezirovane na vybornou s atmnosferou opravdoveho filmu a ne (jak je to u ceske tvorby za posledni dobu obvykle) atmosferu serialove product placement podivane! Skoda preskoda, ze tento tryptych pozbyval ke konci filmu dech, namisto aby tomu bylo naopak. Nemejte Strach a dejte tomu klukovi penize k poradnemu rozletu, at nemusi sezobavat drobky. Panu Hrebejku jsme presyceni, pac se neumi odprostit od tvurci rozmanitosti. ()
Po Ďáblové lsti další koukatelná kriminálka z dílny Jiřího Stracha. Hodnocení je zatím prozatimní a jestli mě nezklame konec (nezklamal) jako v předešlé trilogii tak u něj i zůstanu. Narážky na Pardubice, pomsta Jiří Dvořáka na drzého Matěje Hádka a výborné Aniny hlody náramně pobavily. Na něco takového bych mohl koukat každý týden. ()
O trošku lepší než pitomoučký Santiniho jazyk. Dívat se na to dá jen jednou, a to proto, abychom se dověděli, co tam Strach o těch zednářích a Židech nacpe. Jinak pár vyšetřovatelů Dvořák-Geislerová mi lezl na nervy tím svým namachrovaným pseudohumorem a blazeovanou pózou (ani jeden z nich dle mého názoru není dobrý herec, Geislerová mimoto působí jako osoba, v níž není snad nic pozitivního, ženského...). Pan herec je i tady Viktor Preiss, Pavel Kříž se velmi dobře hodí do záporné role, dobrá hudba; jinak vše průměr, a poněkud násilné poučování o záhadách... ()
Po deseti letech a mnoha reprízách mohu se vší rozhodností napsat, že Ztracená brána je Jirkovo nejlepší populární, nebo chcete-li zábavné dílo (nepočítaje v to pohádky). Potencionální divák je obeznámen už od Ďáblovi lsti, jenomže zde je toho víc nebo je to lepší. Duo Geislerová a Dvořák jsou svými slovními výměnami připomínkou legendárních amerických screwballových komedií, doplňuje je střídmý Ivan Trojan a plejáda spolehlivých hvězd i v malých rolích (Preiss mladší). Tématu odpovídající vizuál je už u Jirky samozřejmostí, Miloš Bok kongeniálně rozvedl svá atmosférická hudební témata a hlavně se zde vzhledem k žánru dočkáme nejzajímavějšího spojení s duchovnem. Tak mě napadá, že je v Bráně ještě o pár věcí míň, než ve Lsti a to míň efektů v závěru a míň Vašíčka, což je vše ku prospěchu věci. Chrám je totiž vždycky uprostřed všeho. ()
Neuvěřitelná snůška klišé o zednářích a "židovské tematice", člověk by přímo řekl nálož antisemitských klišé (boháč Samuel Goldstein, rabín, který je zároveň členem zednářské lože - tedy židozednářské spiknutí, pokud pomineme "vtip", kdy rabín říká svému sekretáři, že není bohatej na to, aby zaplatil doporučenou zásilku), nemluvě o dalších pitomostech, která pronáší "historik" hraný Ivanem Trojanem. ()
Galéria (68)
Zaujímavosti (23)
- Do podzemí se hrdinové série dostávali z románské rotundy Nalezení svatého Kříže z roku 1125, rotunda se nalézá na Starém Městě na křižovatce Konviktské ulice s ulicí Karoliny Světlé. Ale bohužel žádný vchod do podzemí v ní není. (sator)
- Režisér Strach si zahrál drobnou roli mnicha zpívajícího ve sboru v břevnovském kostele Sv. Markéty. (milaneg)
- Příběh se sice odehrává v Praze, ale většina záběrů z podzemí pochází ze Znojemského podzemí. Dále se filmovalo např. v pražském metru, pod Čechovým mostem, u Motolského potoka, v pražské čističce odpadních vod či ve Vyšehradskéých kasematách. (wirtr)
Reklama