The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Och, no mohlo to byť tak nádherné? Už teraz viem, že knihu si jedného krásneho dňa prečítam, pretože úprimne najprv som sa dozvedel o nej, no a len tak náhodou som zistil, že vzniklo aj toto nádherné spracovanie. Podľa predošlích skúseností ale viem, že kniha býva v mnohých prípadoch lepšia ako filmové spracovanie, takže len toľko, že už teraz sa nesmierne teším. No a k samotnému filmu? Pokiaľ máte radi britské romantické filmy z vojnového, respektíve tesne povojnového obdobia, tu ste rozhodne na správnom mieste. Smutno-sladký príbeh, ktorý je neskutočne čistý a krásny, vás vie v tom správnom rozpoložení priam uniesť na ostrov Guernsey v kanále La Manche. Po Jane Eyrovej, Pýche a predsudku, Rozume a cite či Pokániu, tento film smelo zaraďte k britským romantickým klasikám - u mňa už miesto rozhodne má... Juliet Ashton : "Do you suppose it's possible for us to already belong to someone before we've met them?..." (19.03.2023)

Výlet sličné divy do daňového ráje na ostrově Guernsey měl bezpochyby potenciál – a to především z důvodu castingu a výpravy. V okamžiku, kdy se film začal točit okolo nějaké nacistické děvky, tak bylo jasno, že kouzlo ostrova Guernsey je tatam, což je definitivně škoda. 29% Celosvětový příjem k 29. 1. 2019: $23,107,323 (29.01.2019)

Kdybych byl cynik, tak bych Guernseyskou společnost pro literaturu a bramborový mřížák označil za bohapustý kýč. Protože takový ale nejsem, nemůžu se zbavit pocitu o maximálním počtu hvězd. Je to samozřejmě hodnocení jen v rámci daného žánru historické romance, jejímiž největšími plusy se pak jeví přesné obsazení a skvělá výprava. Samotný výběr podle hereckých škatulek tady neskutečně pomohl docela neinovativní řemeslnosti režiséra Mikea Newella. To co podle mě daný film zvedá z průměru je zápletka, kterou hlavní hrdinka musí rozplést po svém relativně naivním příjezdu na ostrov a týká se jeho dřívější okupace vojsky nacistického Německa. (09.08.2018)

Odjakživa mám slabost pro prostředí anglického venkova, historická kostýmní dramata a příběhy, jež mohl napsat pouze sám život - tím pádem byl pro mě tento film s předlouhým a bizarně znějícím názvem jako stvořený. Je sice pravda, že se děj chvílemi nachází na pomezí červené knihovny, nicméně je vyprávěn a zahrán tak upřímným a přímočarým způsobem, že se prostě člověk nechá na celé dvě hodiny unášet na vlnách příběhu o lásce, hrůzách války a síle přátelství zabaleném ve slupkách bramborového koláče. Vedle úžasných hereckých výkonů nabízí film překrásné exteriéry a velice silný příběh, při jehož sledování se párkrát nepříjemně zvýšila koncentrace cibule. Výlet na Guernsey byl bez debat mým šálkem kávy, která chutnala naprosto výtečně. P.S. Downton Abbey ensemble rules! (20.03.2020)

Mám ráda knížky, jejich vůni, šustění papíru, obracení stránek, záložky, celý tenhle svět je mi blízký a mému srdci milý. Lily James mě opět okouzlila a znovu přiměla zasnít se, za což jsem jí vděčná. No a k tomu literárnímu spolku nemám slov, přijala bych je všechny s otevřenou náručí, včetně malé Kit. Chválím nádherné lokality, pěknou hudební podestýlku a skvělou výpravu. A příběh? Ano, ano, je to romanťárna, vím, kupí se tu klišé a tak, přesto mám pocit, že tu probublává víc než to. Vnímám tento snímek jako poctu spisovatelům/spisovatelkám, bez jejichž nadšení a úsilí by byl i můj život chudší a smutnější. Po pravdě život bez knih si představit neumím. Navíc to nahlédnutí do složitých vztahů ve válečné okupaci mě taky nenechalo příliš v klidu, nic není jen černé nebo bílé. Amelie (Penelope Wilton) to na konci řekla moc krásně, nepochopení a nenávist nevede k ničemu dobrému, stejně tak jako zmínila skutečnost, že i těm, které máme rádi a na kterých nám záleží, můžeme fatálně ublížit, aniž bychom to měli v úmyslu.. (24.06.2019)