Nadýchni sa

Komorní drama, které dokázuje, že i málo slov může mít velkou vypodvídací hodnotu, zvlášť když se jedná o příběh, který se vlastně může dotknout kohokoli z nás. Říká se, že člověk by měl poslechnout své srdce na cestě za štěstím, ale co když mu onu cestu kříží zdravý rozum a zodpovědnost. Nebo jsou to jen okovy každodenního života zmítané ve kleci ze stereotypu? Na to si bude muset každý odpovědět sám, ale tenhle snímek by mohl být pomyslnou střelkou kompasu na rozcestníku života. Jako bonus skvělý soundtrack! (02.09.2014)

Hudbou mi to tak krásně připomíná Piano, až se jsem se občas i pozastavil nad tím, jestli tu bude aspoň nominace na plešouna za hudbu. Všechno ostatní je kýčovitý klišovitý okolo, ale všechno to okolo je tak nádherná symfonie audia a vizuálna, až ten film opravdu baví. Teda ne jako že by bavil, ale zkrátka a jednoduše emočně zaměstnává. A musím dodat, že ta hudba je fakt skvělá. (24.10.2013)

Příběh je názornou ukázkou toho, jak se zdánlivě bezproblémové manželství může po letech ocitnout na hranici rozpadu, když se partner kvůli rodině vzdá svých snů. Přičemž ke zhroucení životního směřování stačí docela maličko - jedna krásná mladá dívka, políbená hudební múzou stejně jako on, která v něm zažehne nejen milostný cit, ale i touhu po dávno ztracené volnosti. Guy Pearce a Felicity Jones jsou jako věkově nesourodá dvojice, mezi níž to jiskří, neskutečně přesvědčiví, až divák při sledování filmu nabude dojmu, že spolu vážně něco mají. Snímek je navíc prodchnutý překrásnou hudbou a pulzujícím napětím, zda se těm dvěma podaří uniknout ze spárů všední reality... (75%) (14.09.2020)

Televizně a prostředně (místy trapně a banálně) zrežírovaná i nasnímaná, avšak všemi čtyřmi hlavními herci velice uvěřitelně a citlivě zahraná etuda o ztroskotaneckém přístupu k životu a jeho banálnosti a trapnosti, jež vyvstávají zvlášť křiklavě, když si takovou kontumační prohru volí jedinci s neobyčejným nadáním. Divák se nemůže zbavit neodbytného dojmu, že režisér o tom musel něco vědět. Což v tomhle případě není jen povedený vtip - právě díky tomu tenhle snímek paradoxně chvílemi překračuje svůj skromný stín a mrazivě tne přímo do živého. 3,5* (24.07.2018)

Jeden stále šarmantní muzikant má manželku se sklony ke kontrolování a ovládání a dceru, která je tak trochu problematická. Do toho přijíždí mladá hezká klavíristka mnohem zralejší, než by její věk naznačoval. Je vám asi jasné, jak tohle bude pokračovat. A přestože tohle není Lolita, tak ve svém úsudku máte pravdu. Nejsympatičtější postavou je nakonec studentka Sophie, protože u Reynoldsových můžete hlavě rodiny vyčítat neschopnost prosadit si svou, matce už zmíněnou ovládací obsceci a dceři její labilitu. Film se bojí určitého dějového rizika, snad proto je i přes dobré herecké výkony zapomenutelný. (11.05.2017)