Lyončania - Príbeh gangu

Povedená gangsterka o kriminálnících ze staré školy, kde platí oko za oko, zub za zub, tedy pomsta jak má být.. Až budu ve věku Gérarda Lanvina, filmového Momona, tak bych chtěl vypadat přesně jako on, tedy mít image prošedivělého ostřleného chlápka s nevinným výrazem a pořádným charismatem .. (Viděno během dubnové Challenge Tour 2015) (18.04.2015)

Dostal jsem chuť na nějakou tu gangsterku,tak jsem se rozhodl opět pro Francouze.Film je podle skutečných událostí,což mě vždy velmi potěší.Nejde už tady o takový střet mezi hlavní kladnou a zápornou postavou,jako tomu bylo v La French,nicméně je zde zachycena velmi dobře myšlenka,že jakmile jsi jednou byl gangsterem,tak jím zůstáváš nehledě na to,kolik ti je let.Hlavní postavy v čele s Lanvinem mi byly velmi sympatické.Chvilkami to bylo dost brutální.Ale to tak bývá ve filmech s mafiánskou tématikou.Hodnocení:80% (18.11.2015)

Tohle Francouzi umí. Spolehlivě naservírují gangsterku oproštěnou od zbytečných kudrlinek a patetických proslovů. Hrdinové s kamennými obličeji jdou nekompromisně na věc a kosí své oponenty bez náznaků emocí. U Marchala se projevila jeho policejní minulost už ve Válce policajtů a i tady jí dokonale využil. A doufám, že ještě využije. 90% (26.05.2013)

Gangsterka odkazující kamsi k Melvilleovi ilustruje několika způsoby hlavně to, že se už nikdy nevrátí pohádka [relativního] mládí [francouzské kinematografie]. Retro coby připomínka lepších časů se mi vzhledem k tomu běžně nepříčí. Kdybych ale nebyl vůl, uskutečnil rešerši a došlo by mi, že jméno Olivier Marchal figuruje i v souvislosti s Válkou policajtů, u níž jsem se málem unudil k smrti, asi bych si promítání rozmyslel. Problém s Marchalem je zřejmě osobní. Smrtelně vážný přístup bez špetky nadhledu, oslavování tak dokonale mrtvých hodnot [čest kriminálníků a policajtů], objímající se chlapi v kožených bundách, dokonce i vysokokontrastní kamera laciných béček, servírující masitá sousta opakujících se záběrů drsných tváří ve zpětných zrcatcích úchypně nablýskaných fantomasovských bouráků, mě nebaví a rozesmívá, nikoliv v dobrém. Snímek kromě toho ale trpí i objektivními neduhy. Představitel mladého Vidala Dimitri Storoge působí dojmem mladého ruského šlechtice se zálibou v romantické poezii, nikoliv gangtera [nepomáhá ani podoba Ivanu Trojanovi - kukadla jak zrcadla], zápletka je průhledná jako křišťál. Je jasné, že se na dráhu zločinu vydávají jen málomluvné charaktery, ale pár trochu rozvitějších vět bych ocenil, i když pohled opravdového muže vydá samozřejmě za tisíc slov. Jelikož během filmu nebyl co dělat, soustředil jsem se na nudnou, patetickou hudbu zavánějící v osudových pasážích třetí odmocninou Hanse Zimmera. A tak pár jediných prvků, které mne probudily z letargie, představovaly trefné narážky na vulgární policajtský rasismus [hlavní hrdina se honosí přízviskem gitan]. Doma se mi ještě někde válí Strážce zákona, asi na něj nechám dál padat prach. (25.12.2012)

Skvěle zpracovaná gangsterka, která se bohužel točí víceméně kolem jedné pro mě totálně nudné události, až je to celkově jedna velká nuda s několika světlými okamžiky, které v tomto případě pouze dokáží naznačit, jaký by z toho byl o třídu lepší film, nebýt všech těch nezajímavých flashbacků. Takhle je to naneštěstí jen další i když o něco lepší tuctovka v žánru. (27.08.2012)