Bohemian Rhapsody

"Jsem umělec, Zlato, ne švýcarskej průvodčí." Nedochvilný Farrokh Bulsara ze Zanzibaru byl hodně zvláštní týpek a já jsem jeho kvílení měl rád už v době, kdy mu holky vyskakovaly na oslavách z dortu a naivně si myslely, že by na ně mohl mít chuť. Neměl, ale to nevadí, alespoň zbylo víc na nás, kteří jsme neměli koňský předkus, psí oči a suchý zip pod nosem. Ale abych se vrátil k tématu, tak Bohemian Rhapsody mě hodně bavilo, i když si o nejedné souvislosti trošičku zalhalo. V rámci umělecké licence to bylo v pohodě a mě tradičně nejvíc zaujaly okamžiky zrodu skladeb, zaskočily mě Freddieho kočky a vystoupení na Live Aid mě rozdupalo možná ještě víc než v roce 1985. Já jsem zkrátka hodně spokojený divák, kterému k dokonalému zážitku chyběl v písničkách skutečný Freddieho hlas a přebývalo mi tam nejedno tření kníru o knír. Já proti tomu v podstatě nic nemám, ale nerad se na to dívám. (12.02.2019)

Smyšlený příběh o zpěvákovi, který nebyl, ale kapela by moc chtěla, aby přesně takhle jsme si ho pamatovali - jako figurku ve schématickém příběhu o vzestupu a pádu s Jidášem a následným povstáním Fénixe z popela. Ještě že samotné písně jsou nesmazatelně otisknuté v paměti celého světa, takže na ty se sahat nemohlo. Hezký pomník, ale houby pocta. Freddie by se s něčím tak tendenčním a podbízivým nesmířil. On by chtěl bořit hranice. Tenhle film se jich naopak úzkostlivě drží. (21.08.2019)

Rád bych viděl i nějakou tu kontroverzní, na dřeň jdoucí verzi příběhu Freddieho a Queen, ale spokojený jsem i s tímhle feel good hudebním filmem, který črtá standartní story vzestupu, pádu a smíření (a hledání vlastní sexuální identity), ovšem za doprovodu nesmrtelné hudby a s famózním výkonem Rami Maleka jako Freddieho. (04.11.2018)

Oslava legendy. Sluníčková, plná dechberoucí energie a hudebních highlightů. Některé pasáže jsou až zbytečně filmové, vyloženě málo improvizační a dost na efekt. V tomhle boduje spontánní A Star is Born více. Připomíná to rok 2013, kdy vedle sebe stály dva nejlepší snímky roku Gravity a Rush a každý z nich měl trochu jinou fanouškovskou základnu. Pořád ale platilo, že oba byly skvělé firmy, avšak zatímco Rush byl příběhem ze života, uchopitelný jakýmkoliv diváckým spektrem, Gravity už chtěla ambicióznějšího recipienta, který byl ochoten se do toho patřičně "položit" aby byl odměněn. To stejné se děje zde, navíc v žánrově velmi podobných filmech. Rhapsody je ten náročnější bratříček, A Star is Born je oproti tomu jemná americká lovestory, avšak dokáže lépe pracovat s emocemi. A narozdíl od Rhapsody si odnesete z kina trochu něco navíc, než jenom vycizelovanou hudební složku a zajímavé vyobrazení typicky vnitřně rozervaného umělce podivína. (18.11.2018)

Veľmi chytľavo a svižne nakrútený hudobný film z produkcie Roberta De Nira. Brutálne mu pomáha soundtrack (nie som žiadny extra fanúšik Queenov, ale je pravdou, že keď od nich niečo zaznie v rádiu, vždy ma to nakopne), skvelá vizuálna retro stránka, zaujímavá ústredná osobnosť resp. výkon herca v hlavnej úlohe (čo v tomto prípade sú dve odlišné veci) a viacero silných, mrazivých momentov. Je to dosť dlhé, ale nenudí to a to napriek tomu, že v niektorých dejových linkách ide o veľmi predvídateľnú prácu. Trocha ma zaskočila reakcia postáv X, Y a Z na priznanie postavy G o tom, že má AIDS („Aha, hm, kur*a to je blbé, no tak ale čo už.“). Ale som rád, že som znova po dlhom čase videl v akcii Tima z Jurského parku. Ono sa môže zdať, že nie je nič jednoduchšie, než natočiť takýto "ľúbivý" film. Ale keby to bola pravda, mali by sme takých 50 do roka. A to nemáme. Prečo? (02.02.2019)