Paragrafy na kolech

V priebehu rokov 1984 až 1989 bol v československej televízii vyprodukovaný komediálny seriál "Paragrafy na kolesách". Bolo natočených deväť častí. Spoločnou témou týchto zhruba trištvrte hodinových príbehov bol automobilizmus. Režisérsku taktovku nad týmto projektom držal skúsený filmár Milan Rúžička. Seriál je zložený z epizód: 1. Susedia, 2. Kamaráti, 3. Stopárka, 4. Črepy pre šťastie, 5. Smoliar, 6. Fígeľ, 7. Vráta, 8. Deti k pohľadaniu, 9. Šampáňo. Vo svojej špecifickej dobe doznievajúceho socializmu, to bolo možno aj celkom vtipné, ale ja som sa teraz pri sledovaní niekoľkých častí z tejto starej seriálovej televíznej komédie nijak zvlášť nepobavil. Ale tak trochu som aj rád, že som natrafil na tento dnes už prakticky zabudnutý tv seriál. ** (09.03.2024)

Každý díl Paragrafů na kolech jsem si sám pro sebe ohvězdičkoval, pak jsem hodnocení zprůměroval a vyšlo mi 3,444 hvězdičky, což si myslím je poměrně odpovídající. Seriál tvoří díly opravdu dobré, vtipné a jemně satirické (Střepy pro štěstí, Šampáňo, Vrata), pak díly spíše úsměvné (například Fígl mohl být ještě lepší, kdyby to pánům Císlerovi a Sobotovi nekazili neschopní spoluhráči, zejména ten panák v kožené bundě) a jeden opravdu blbý (Smolař). Zaujalo mě herecké obsazení. Jediný, kdo hraje stále tutéž roli a Paragrafy tedy jaksi spojuje, je Miloš Kopecký coby advokát Kulovaný, jinak to však vypadá tak, že Iva Janžurová v jedné části hraje žalovanou, v následující soudkyni, pak několik matek a na závěr nesnesitelnou manželku, ale většina těch postav je hrozně ledabyle napsaná, Jiří Císler si zase užívá jeho typické podvodníčky, aby pak ve Vratech dostal roli uťápnutého filharmonika, která mu ale moc nesedí, a spoustu ne tak moc odlišných příleižtostí dostal také Ladislav Křiváček. Kdyby byl herecký ansámbl pestřejší, bylo by to ještě lepší. Chtělo to víc takových překvapení, jakým byl skvělý Oldřich Kaiser coby Marcello / Dežo. (19.01.2014)

Seriál z právnického prostředí, jehož případy se většinou nějak týkají automobilismu. Kvalita jednotlivých dílů je dosti kolísavá. Některé jsou nudné a nezáživné (Smolař, Šampáňo), jiné a zejména ty, v nich exceluje Císler (Kamarádi, Vrata, Fígl) jsou naopak docela povedené a vtipné. "Ona je nepřekonatelně odporná." "Tak proč si ji bere?" "Protože teď se zdá ještě překonatelně odporná.":) Nejvíc jsem se zasmál asi u dílu Stopařka, ten je fakt luxusní (Kaiser coby "Ital" Marcello, z něhož se vyklube cikán Dežo).:) Kopeckýmu role advokáta sedla perfektně, Štěpánkové a Bekovi už poněkud méně. Za slabší díly 2,5, za lepší 3,5, takže to zprůměruji na 3 * a 50%. (20.05.2021)

já si myslím, že tohle krásně ukazuje, co vznikne, když nic moc režisér a nic moc scénárista (tedy spíše psavý advokát) spojí síly. I když to obsadíte špičkovými herci (tedy místy, jinak jsou tam druhořadé figurky), vznikne prostě nuda, i když jsou případy asi inspirované bohatými zkušenostmi pana Frimla, vzniká místy průvodce předpisy, místy komunální satira jaksehnatvrata. Podle mne je to slabounké i když místy se člověk pobaví. Ale málokdy. (24.05.2024)

První díl Sousedé byl dost o ničem a dost jsem se nudil. Hlavně proto, že nemám rád Císlera, příliš mi připomíná mýho strejdu. Pak jsem ale viděl díl Stopařka a přestože jsem musel strpět strašlivou Stašovou, královsky jsem se bavil u manželské dvojice Bohdalová - Křiváček, to byly výkony, které mi vynahradily snad i toho Císlera. (08.01.2014)