Réžia:
Ron HowardScenár:
Peter MorganKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Chris Hemsworth, Daniel Brühl, Olivia Wilde, Alexandra Maria Lara, Pierfrancesco Favino, David Calder, Natalie Dormer, Stephen Mangan, Christian McKay (viac)Obsahy(2)
Populárny, charizmatický a príťažlivý britský playboy James Hunt (Chris Hemsworth) už ani nemôže byť väčšmi odlišný od svojho súpera, rezervovaného a puntičkárskeho Rakúšana Nikiho Laudu (Daniel Brühl). Ich rivalita sa začala na pretekárskej trati Formuly 3. Už tu medzi sebou ostro súperili, kým cieľavedomosť a priam chirurgická presnosť za volantom nedoviedli Laudu až do Formuly 1, kde sa zakrátko stal pilotom číslo jeden v špičkovom tíme Ferrari. Onedlho si aj nespútaný zlatý chlapec James Hunt vybojoval miesto vo Formule 1 a získal si obdiv svojho národa, keď po dramatických udalostiach na pretekoch v Tokiu, ktoré sa konali v hustom daždi na zaplavenej trati, uchmatol Laudovi titul majstra sveta a dokázal kritikom aj sebe, že za jeho štýlovým zovňajškom sa skrývajú aj skutočné športové schopnosti. Neúprosné pravidlá a súperenie v nebezpečnom svete pretekov najrýchlejších monopostov na svete doženú Hunta a Laudu až na samotný okraj ich fyzických a psychických schopností. Prichádzajú posledné preteky sezóny a obaja muži vedia, že k titulu nevedie žiadna skratka a nesmú si dovoliť žiadnu chybu. V tomto športe urobíte chybu a ste mŕtvi... (TV JOJ)
(viac)Videá (36)
Recenzie (2 350)
Možná by se dalo strefovat do hladce klouzající dějové linky a do žánrově přesně definovaného souboje protikladů. Jenže já to při vší upřímnosti a živočišnosti celého příběhu nedokážu a kdo někdy měl rád závody formulí, když se ještě nejednalo o promyšlené kroužení v týmové režii, ale o vpravdě smrtelnou zábavu, bude na tom stejně. Od prvního zařvání motorů přes herecký koncert výbušného Hemswortha i chladného Brühla až po nerozdýchatelnou finální třetinu plnou vizuální dokonalosti a emocionální bohatosti. A pokud ani to nestačí k plnému zážitku, zaburácí Hans Zimmer a vůz je okamžitě zpátky na trati. Na té, kde každé sešlápnutí pedálu může být to poslední. ()
Životopisný, sportovní film, který je pojat z docela jiné perspektivy. Zažité předpoklady a ty běžné věci, které byste od životopisného a/nebo sportovního filmu čekali, jsou upozaděny a to ve zdejším podání hraje jen ku prospěchu věci. Vývoj charakterů se nezaměřuje na vzestup, ale na dynamickou oscilaci kolem vrcholu - doslova na rivalitu. Co to znamená, dát něčemu maximum, co to znamená být dohnán na kraj svých možností, co můžeme nazývat zdravou konkurencí? Něco o těchto věcech vím, tak mohu říct, že tento film o vrcholovém sportu vypovídá velice pěkně, ctnostně a pravdivě. V neposlední řadě Ron Howard myslí i na formulemi nepolíbené diváky, když souboj mužů stylizuje do známého konceptu machr versus geek, přičemž výsledek inteligentně stočí tak, aby oba vyzněli jako alfa samci. 8/10 ()
Rivalové beze zbytku naplňují Morganův mustr, kdy vyjde ze skutečných osudů, vyhmátne si z tématu „to něco nadčasového" a vše tomu podřídí. V rámci dramatizace událostí na tom „jak to ve skutečnosti bylo" málokdy nechá nit suchou, ale nevadí to, protože to působí jako že to tak být mohlo a že si to tak říci mohli. Což není špatný přístup; ostatně je to dramatik. Byla by tedy chyba očekávat od Rivalů věrnost a ještě větší chyba hledat v nich pohled do duše závodníka motorsportu à la Le Mans. A vyloženě blbost by byla očekávat od nich sportovní klišé. Ostatně to je sportovní film až tak nějak v druhém plánu. Co tedy vlastně čekat? Drama (a především drama!) o rivalitě dvou (ne)respektujících se protivníků, kde jeden je líc a druhý rub téže mince a kde každý představuje jeden z (nejen) sportovních archetypů; charismatický floutek užívající si života plnými doušky i miláček kamer s talentem od pána Boha, kterému kariéru zařizují jiní versus drilem cepované precizní umění v ústraní se pohybujícího za všech okolností racionálního kariéristy každým coulem. Portrét dvou mužů, kdy jeden by nebyl bez druhého a... No prostě takové závodnické yin a yang. A to vše v divácky vděčném (a Howard to umí náležitě prodat, o tom žádná) hávu Formule 1, ovšem nikoli o Formuli 1. ()
Formule 1 mi absolutně nic neříkají, a o to více mě překvapilo, že mě film (alespoň v době závodů) dokázal dokonale strhnout. Ty litry napětí a adrenalinu, co mi Howard, Zimmer a spol. v těch chvílích pumpovali do žil, jsem už dlouho u žádného filmu nepocítil. Naštěstí se souboje rivalů přenášely i mimo svět sjetých gum a řevu motorů, dialogové, ale ještě častěji oční výměny obou hrdinů rozhodně stály za to (ostatně hodně výmluvné byly i u Nikiho a jeho ženy). A od začátku do konce jsem věrně fandil Rakušanovi, i když je fakt, že se tvůrcům postupně podařilo sympatie částečně vyvážit, což bylo jedině ku prospěchu věci. Jen ten mírně natahovaný konec mě už tak nenadchl, za něj strhávám půl hvězdy dolů, takže celkově to vidím na slabší plný počet. ()
Nemůžeš sakra říct, že tohle bylo kultovní F1 barbecue, když vyhrál, když se zas jednou ukázalo, že největší vítězství nezískáš v tom, co děláš, ale v tom, jak a proč žiješ (!!!) Jedno, jestli vyhrál Lauda, protože "neztratil ksicht" a nebo Hunt, protože to dokázal prožít, až na samou hranici. Rush by klidně mohli být pompézní a patetičtí, ale nejsou. Mohli by vám mazat med kolem huby s kupou slowmotions prokládaných snůškou pitomých mouder o životě a skončili by ve stejný prdeli, na který se třeba ještě dneska drbe Renny Harlin. Tady bylo už dopředu jasný, že aby tenhle film vyprávěl, musí mít skvělou kameru, cit pro příběh a Ron Howard si s tím poradil s grácií. Ukočíroval vizuál, vyvážil obě dějový linky a ještě naservíroval vkusně autentickej adrenalin. Dva charaktery a všichni ostatní jen tak do počtu, Thor vyměnil kladivo za overal, ale na kondicionér a trochu laku pro objem nezapomněl, Daniel Brühl skutečně vypadal jako Lauda a Olivia Wilde měla zase ten pohled, pro kterej bych si natlouk hubu už za první levotočivou šikanou. Ale hlavně, ani na chvilku sem neměl pocit, že prožívám nějak zásadně velkej film, že by se mě někdo snažil opít líbivě falešnou frází, že bych se nějak pral s očekáváním, přesto ve mě Rush zvítězil. Skromnej drive, kterej neleze nikomu do zadku, ale rozhodně vás z něj dokáže zvednout. V dobách, kdy formule 1 vypadaly jako litinová vana na kolečkách, kdy se dalo kroutit volantem a nebylo to jak šestisetkilový tamagotchi, měly závody syrový šmrnc, tak jako ho mají Rivalové a proto za mě [final rate: 85%]. WIN THE BEST (!!!) ()
Galéria (65)
Zaujímavosti (80)
- Lotus 77/3 (s číslom 5), ktorý sme tu mohli vidieť, sa v minulosti objavil vo filme Iron Man 2 (2010). V oboch prípadoch ho riadil jeho majiteľ Chris Locke. (WalterIK7)
- Okruh Nürburgring byl rozdělen na Severní smyčku (Nordschleife) a Jižní smyčku (Südschleife). Délka Severní smyčky, na níž se jezdily závod F1, kolísala kvůli úpravám trati a zatáček, nejdelší varianta měla 22.810 metrů. Existovala ještě alternativní verze Zeilschleife (též Betonschleife) určená výhradně pro rychlostní závody. Po havárii Niki Laudy v roce 1976 byla Grand Prix NSR přesunuta na motodrom Hockenheimring. Na počátku 80. let byl na místě Jižní smyčky vybudován moderní, podstatně kratší a rozhodně bezpečnější okruh, ovšem německá Grand Prix se tu příliš neohřála. Nějaký čas se tu konaly i závody pod hlavičkou Grand Prix Evropy, ale častější využití měl později rovněž upravený Hockenheimring. Na staré Nordschleife se dodnes jezdí - dokonce za poplatek si může zájemce projet ono "Zelené peklo" v závodním voze. (Robbi)
- Guy Edwards, jeden ze čtyř zachránců Nikiho Laudy, byl později za svůj čin královnou vyznamenán medailí za statečnost. (Redyx1)
Reklama