Rivali

Životopisný, sportovní film, který je pojat z docela jiné perspektivy. Zažité předpoklady a ty běžné věci, které byste od životopisného a/nebo sportovního filmu čekali, jsou upozaděny a to ve zdejším podání hraje jen ku prospěchu věci. Vývoj charakterů se nezaměřuje na vzestup, ale na dynamickou oscilaci kolem vrcholu - doslova na rivalitu. Co to znamená, dát něčemu maximum, co to znamená být dohnán na kraj svých možností, co můžeme nazývat zdravou konkurencí? Něco o těchto věcech vím, tak mohu říct, že tento film o vrcholovém sportu vypovídá velice pěkně, ctnostně a pravdivě. V neposlední řadě Ron Howard myslí i na formulemi nepolíbené diváky, když souboj mužů stylizuje do známého konceptu machr versus geek, přičemž výsledek inteligentně stočí tak, aby oba vyzněli jako alfa samci. 8/10 (28.12.2013)

Everyone's driven by something... Spolehlivý rutinér ze středového pole s filmem o sportu, u jehož sledování mě nikdy netlačilo svědomí, když jsem na dvě hodiny usnula, získal drajv, který povzbudil činnost mých nadledvinek víc než kterýkoli jiný snímek uplynulého roku, o mozku, srdci a koulích nemluvě (čistě proto, že nic z toho nemám). Spálené pneumatiky ještě nikdy nevoněly tak lákavě, slzy u filmu po x letech zase jednou udělaly z mejkapu šmíru a při tuningových závodech mě zarazil až hlas rozumu kázající: "Krávo pitomá, máš dvě malý děti, chceš, aby tě znaly jenom z fotek?" To zabralo. Na fotkách vypadám totiž odjakživa úděsně. (13.11.2013)

Příběh už snad příliš neuvěřitelný než aby se stal, se vážně stal. A zfilmován byl řemeslně dokonale, přesto jsem zůstal emocionálně chladným. Spoustu diváků vzal, některé ne - včetně mě. Což je za mě tím pádem, bohužel, zásadní palec dolů. "You see the closer you are to death, the more alive you feel, the more alive you are." (28.01.2014)

Nemůžeš sakra říct, že tohle bylo kultovní F1 barbecue, když vyhrál, když se zas jednou ukázalo, že největší vítězství nezískáš v tom, co děláš, ale v tom, jak a proč žiješ (!!!) Jedno, jestli vyhrál Lauda, protože "neztratil ksicht" a nebo Hunt, protože to dokázal prožít, až na samou hranici. Rush by klidně mohli být pompézní a patetičtí, ale nejsou. Mohli by vám mazat med kolem huby s kupou slowmotions prokládaných snůškou pitomých mouder o životě a skončili by ve stejný prdeli, na který se třeba ještě dneska drbe Renny Harlin. Tady bylo už dopředu jasný, že aby tenhle film vyprávěl, musí mít skvělou kameru, cit pro příběh a Ron Howard si s tím poradil s grácií. Ukočíroval vizuál, vyvážil obě dějový linky a ještě naservíroval vkusně autentickej adrenalin. Dva charaktery a všichni ostatní jen tak do počtu, Thor vyměnil kladivo za overal, ale na kondicionér a trochu laku pro objem nezapomněl, Daniel Brühl skutečně vypadal jako Lauda a Olivia Wilde měla zase ten pohled, pro kterej bych si natlouk hubu už za první levotočivou šikanou. Ale hlavně, ani na chvilku sem neměl pocit, že prožívám nějak zásadně velkej film, že by se mě někdo snažil opít líbivě falešnou frází, že bych se nějak pral s očekáváním, přesto ve mě Rush zvítězil. Skromnej drive, kterej neleze nikomu do zadku, ale rozhodně vás z něj dokáže zvednout. V dobách, kdy formule 1 vypadaly jako litinová vana na kolečkách, kdy se dalo kroutit volantem a nebylo to jak šestisetkilový tamagotchi, měly závody syrový šmrnc, tak jako ho mají Rivalové a proto za mě [final rate: 85%]. WIN THE BEST (!!!) (26.01.2014)

Rozhodně nepatřím k těm, co jsou schopni uvalit poslední prachy za jakousi tu WC, kde v nějakém předraženém kempu vykouknou na dvě hodiny ze svého smradlavého stanu, divoce vykašlou olovo z výfukových plynů, asi tak sedmdesátkrát smýknou při zvuku "vrrrrrrrn" prudce hlavou zleva doprava, když se kolem nich mihne hnusné auto s reklamou na šprcky, a posléze si sbalí svých pět švestek, aby se doma podívali na internet, který z těch přeplacených, zbytečných a arogantních kokotů to tentokrát vyhrál! Ač jsem byl k tomuto filmu oprávněně skeptický, musím konstatovat, že se dá u těch formulí kupodivu i bavit, pokud se k tomu řvoucímu míhání přichomejtne i nějaký ten slušný herec (A ne, nemyslím Homosworta, ten byl stejně gay, jako všude jinde!). Osud byl k Nikimu opravdu milostivý. Když mu totiž po té grilovačce přišili kus vlastní prdele na xicht, je z něj opravdový sympaťák, jen si musí sem tam oholit čelo a nechat vyhladit celulitidu. Před tou nehůdkou byl strašná tlama! No, na Monzu nepojedu ani příští rok, místo toho ale zvažuji, že si raději skáknu zalyžovat do Grenoblu, kde je prý taky občas k vidění, jak se nějaký Švec rozmrdá na hadry, a jeden si při tom i zasportuje. (30.12.2013)