Rivali

Howard je spíš Niki Lauda, chladný, kalkulující, profesorský s citem pro vyladěný design. Díky tomu Rivalové neskutečně akcelerují v závodních sekvencích a tak trochu tuhnou tam, kde se snaží pojmenovat destruktivnost závodnické vášně. James Hunt tu vypadá jako kluk z plakátu (něco jako benzínem načichlý pin-up boy) a nejlepší nejsou trochu prkenné dialogy, ale moment, kdy se po nich hrdinové zatváří nebo udělají gesto. Jinak jsou Rivalové na poměry "sportovní limonády" vlastně svěží záležitostí. Bývá zvykem, že ve sportovních dramatech musí hrdina něco obětovat a popřít kus sebe. Vzhledem k tomu, že filmový Lauda má to, co nemá filmový Hunt a vice versa, je konečné vítězství vlastně absolutní. Každý má svou pravdu a svůj kus triumfu. Ten moment, kdy se člověk v závěru nemůže rozhodnout, komu vlastně držet palce víc, je docela vzácný. Rád pak uzávorkovávám to, že Rivalové celý sport rytířsky idealizují a případ "Lauda vs Hunt" by se podle nich taky zrovna dokonale zrekonstruovat nedal. Celý rok čekám na blockbuster, který mě zatlačí do sedačky a napumpuje adrenalinem. Rivaly jsem měl vedené jako černého koně (netlučte mě, vím, že je to rozpočtem v podstatě indie). Svou úlohu splnili dokonale. [80%] P. S. Thums up for Brühl... Lauda ještě nikdy nebyl tak cool. Chladný a ostrý jako žiletka. (24.09.2013)

Ta červená čísla a přední příčky v top na čsfd mě spíše vyděsily, k tomu popisek "sportovní" a "akční", v námětu "formule 1" = směsice věcí, co mě popravdě absolutně nelákají. Ale znáte to, vypadá to jako film ideální pro vaši drahou polovičku, takže se k tomu necháte přemluvit. Jsem strašně ráda, že jsem to udělala, protože Ron Howard mi naservíroval pravděpodobně nejlepší sportovní drama všech dob. Už od první vteřiny jsem byla vtažená do světa adrenalinu, formulí a strachu ze smrti. Ve filmu působí ten sport tak akčně a dramaticky, že jej snad začnu sledovat. Ta chvíle, kdy nevíte, jestli váš oblíbenec zvládne zatáčku anebo se vybourá a skončí v plamenech.. To se rozhodně nerovná nudnému kopání do míče. Ve filmu se mi nejvíce líbila rivalita mezi frajírkem Huntem a vážným Laudou, která nebyla ve skutečnosti o nenávisti, ale jen soutěživosti v kombinaci s respektem. Brühl mě nadchl rozhodně více než blondýnek sladoušek Hemsworth, podal lepší výkon a jednoznačně na nějakou dobu Laudou byl, ale oba se do svých rolí neuvěřitelně hodili. Film, který vás chytne za srdce (scéna, kdy Hunt dá co proto drzému novináři), dojme ( Laudova nehoda), pobaví (Italové nadšení z Laudovy jízdy) a znechutí zároven (vysávání plic, tam jsem měla co dělat, abych nehodila šavli), který jednoduše vyvolá tolik emocí - zaslouženě musí dostat těch 5* :) Po dlouhé době jsem si přála, aby už tak dlouhá stopáž byla ještě delší..A mimochodem, ignorace tohoto filmu a především výkona Brühla je opravdový důkaz, že Oscary už dávno nemají nějakou valnou vypovídající hodnotu. PS:Olivia vypadala hrozně!Jen nějak nevím, jestli tu paštiku na obličeji měla schválně, nebo měl film jen špatné stylisty.. (21.01.2014)

Tak jsem doufal, že po druhé kinoprojekci už dokážu napsat nějaký smysluplný komentář, ale stále mi na jazyk nepřichází nic jiného, než chvála. Jediná změna je, že na podruhé se mi Rivalové líbili ještě trochu víc a bez nadsázky vyhrávají soutěž o nejlepší kinozážitek roku. Je až depresivní, že tomu filmu prostě nemohu absolutně nic vytknout. Vše funguje přesně tak jak má, skvěle prokreslené postavy, příběh i dokonalý soundtrack. Ron Howard mě dokázal bezchybnou stylizací prostředí, postav i kamery na dvě hodiny přenesl do sedmdesátých let. Na filmu je především chvályhodné, jak se dokázal vyhnout klasickým stereotypům a klišé většiny sportovních filmů, ani z něj nekape Hollywood. /// P.S. beztak je vtipné, že se Rivalové v zásadě nelíbí jen upjatým ženám a homosexuálům ;) (29.11.2013)

Rivalové beze zbytku naplňují Morganův mustr, kdy vyjde ze skutečných osudů, vyhmátne si z tématu „to něco nadčasového" a vše tomu podřídí. V rámci dramatizace událostí na tom „jak to ve skutečnosti bylo" málokdy nechá nit suchou, ale nevadí to, protože to působí jako že to tak být mohlo a že si to tak říci mohli. Což není špatný přístup; ostatně je to dramatik. Byla by tedy chyba očekávat od Rivalů věrnost a ještě větší chyba hledat v nich pohled do duše závodníka motorsportu à la Le Mans. A vyloženě blbost by byla očekávat od nich sportovní klišé. Ostatně to je sportovní film až tak nějak v druhém plánu. Co tedy vlastně čekat? Drama (a především drama!) o rivalitě dvou (ne)respektujících se protivníků, kde jeden je líc a druhý rub téže mince a kde každý představuje jeden z (nejen) sportovních archetypů; charismatický floutek užívající si života plnými doušky i miláček kamer s talentem od pána Boha, kterému kariéru zařizují jiní versus drilem cepované precizní umění v ústraní se pohybujícího za všech okolností racionálního kariéristy každým coulem. Portrét dvou mužů, kdy jeden by nebyl bez druhého a... No prostě takové závodnické yin a yang. A to vše v divácky vděčném (a Howard to umí náležitě prodat, o tom žádná) hávu Formule 1, ovšem nikoli o Formuli 1. (02.10.2013)

Když se ženete ulicemi Monte Carla rychlostí 300 km/hod a v ruce vám zůstane trčet utržený fofrklacek, za vámi se hromadí monoposty a spékají se v jeden velký pamětní monolit, ženy na tribuně vystrkují štrůdly z trička s logem Ferrari ven, víte, že jste opravdový frajer, který ví, kde má ručník. Jednou o tom napíšete do análu a jednou o tom natočí film. Film, který ovšem není ničím. Není tak úplně historickou rekonstrukcí, není tak úplně životopisný, není napínavý, není akční, není romanticky a přitom to vše v sobě má a vůbec nenudí, informuje i napíná. Ehm, a to je dost zvláštní. Asi lze tedy říct, že je mistrně natočený. Bavil jsem se skvěle a to jsem se u jakéhokoliv Grand Prix při sledování nikdy nedostal dál, než do klasifikace. Rivalové byl fantastický filmový zážitek. Některé scény dokonce předčily animované sekvence z NFS 2. A velmi mě potěšilo, že v druhé půli filmu hrál Nikilaudu Jan Přeučil. Ach, ta čest. Nikilauda byl vedle Gagarina, San Dokana a pana Tau, mých hrdinů z dětství, asi jediný opravdový a proto mě tato pocta jeho skutkům velmi oslovila. (14.03.2014)