Rivali

Ačkoli Drama žánr nemusím,ve většině případech trpím nudou, tak Rush je nářez! Rivalita mezi Hemsworthem a Brühlem je briliantní,ikdyž se tvářili jako nepřátelé,tak si navzájem věřili a respektovali se. Hemsworth zahrál Jamese Hunta na správném levelu arogance,domýšlivosti,důvěry a drzosti přesvědčit,že byl opravdový 70's playboy předurčený žít rychle a zemřít mlád a Brühl samozřejmě jako Niki byl taky skvělý,obzvláště jeho přízvuk a manýrismus.Tempo filmu je úžasné,jsou zde dechberoucí a dojemné scény ( viz. záběry z nemocnice,či samotný závěr). Pro mě rozhodně zábavnější než Captain Phillips. Spokojenost. (30.12.2013)

Po technickej stránke (preteky, retro výprava a kostýmy...) Rivalom ťažko niečo vytknúť, no je to strašne nudné. Ron Howard režíruje až nepríjemne sterilne. Najvýraznejším plusom Rivalov je už silný príbeh zvláštneho (ne?)priateľstva medzi dvoma legendárnymi pretekármi. Herci sú priemerní, ale ich postavy (a vzťah medzi nimi) sú natoľko jedinečné, že ani dosť nemožný Chris Hemsworth to nedokáže pokaziť. (15.01.2017)

Režisér, který mě příliš nebere, mě dokázal rozbrečet filmem o sportu, u nějž usínám jen o pár vteřin pomaleji než u tenisu. Jak osvěžit zaprděný žánr sportovních filmů? Vykašlat se na do mrtě vytěžený rockyovský motiv „underdoga“, udělat z toho niterní i externí souboj našich milovaných orgánů, mozku a koulí, a pojmout to jako obecnou úvahu o neústupné urputnosti nutné k úspěchu – když se to vezme kolem a kolem, mohli ti dva docela dobře závodit v profesionálním přežírání a vyznění by bylo stejné. Snad nikde jinde jsem dosud neviděla přirozenější předávání štafety mezi protagonisty, které umožňuje doslova nemožné, a sice fandit oběma zároveň. Mužné filmy o mužných mužích, co mužně dělají mužné věci – můj nový oblíbený žánr. (15.10.2013)

Everyone's driven by something... Spolehlivý rutinér ze středového pole s filmem o sportu, u jehož sledování mě nikdy netlačilo svědomí, když jsem na dvě hodiny usnula, získal drajv, který povzbudil činnost mých nadledvinek víc než kterýkoli jiný snímek uplynulého roku, o mozku, srdci a koulích nemluvě (čistě proto, že nic z toho nemám). Spálené pneumatiky ještě nikdy nevoněly tak lákavě, slzy u filmu po x letech zase jednou udělaly z mejkapu šmíru a při tuningových závodech mě zarazil až hlas rozumu kázající: "Krávo pitomá, máš dvě malý děti, chceš, aby tě znaly jenom z fotek?" To zabralo. Na fotkách vypadám totiž odjakživa úděsně. (13.11.2013)

Nepamatuju si to. Rok 1976 se stal deset let před tím než jsem se narodil. Díky Howardovi to nevadí, protože s přehledem dokáže zprostředkovat to nejlepší z doby, kdy závody ještě nebyli čistým kalkulem (geniální závěrečný rozhovor do toho problému hodně rýpe) a kdy lidi jako Hunt byli hrdinové - rytíři. Perfektně vyvážený scénář, který má co říct, oddaná režie, precizní a zároveň je vidět, že jde o srdeční záležitost. Hemsworth nikdy nehrál tak dobře (nebo nehrál a je takový?) a Brühl se v Laudu přímo transformoval. RUSH je snímek, který navrací víru v závodění, ve filmy o závodění a dobře vyprávěné příběhy ze života jako takové. Dialogy jsou vybroušené, vizuální stránka něco mezi moderním pojetím a věrným zachycením let sedmdesátých, napětí se dá krájet a za ty dvě hodiny se nemáte v kině šanci nudit. Čekám minimálně tři Oskarové nominace. Letos zatím nejlepší film. Zimmer tématicky sází na jistotu. P.S: Holkám se to bude líbit taky, i přes to že neholdují závodění, kterého je tu všehovšudy čtvrt hodiny. Štěstí je nepřítel. (10.10.2013)