The Words

Způsob, jakým je film vyprávěn, je zneklidňující a nechává diváka ve stálém napětí,ačkoliv není těžké předvídat věci příští. Spisovatelské téma je pro mě přitažlivé, stejně jako sláva, jenž šťastlivci, chváleného kritikou a obletovaného čtenářskou veřejností dodává jakousi auru neobyčejnosti, která ho de facto předem omlouvá za příležitosti, které z něj udělají zloděje - tím mám na mysli epizodu s Olivií Wilde, která nesklouzla do laciného "bla bla - flirt, bla bla - drink, bla bla - hotelový pokoj a bla bla - úchyl", tady budiž přičteno ke cti Dennisu Quaidovi, že úchylně jen vypadal, aby nás zmátl, ačkoli tato póza, vedle o třicet let mladší Olivie, zřejmě nevyžadovala zvláštního sebezapření :-). A ano, ten film byl hlavně o postavách, na které se moc hezky dívalo a které se moc dobře poslouchalo, a to včetně románové hudby (jak to jen udělali, že ji tak nazývám?). Samozřejmě musím vyzdvihnout experta přes zarudlá víčka - Bradley Coopera, decentní Zoe Saldanu i úctyhodného Jeremy Ironse, kteří pomohli z nijak převratného, morálně laděného námětu vykouzlit takhle příjemnou záležitost. (11.02.2013)

Velice příjemné skvěle obsazené psychologické drama, které mě chytlo od první minuty a do samého závěru nepustilo. Smekám, jak citlivě se podařilo zachytit příběh tří zlomených mužů a zároveň je propojit dohromady tak, aby si méně ostražitý divák dokázal vše správně dovtípit. Nyní vycházející hvězda Bradley Cooper si rozhodně své projekty umí vybírat a já jsem moc rád, že jsem se k poměrně nenápadnému, o to více však strhujícímu, the Words dostal. PS : Jeremy Irons by si nějaké ocenění bezpochyby za svou emotivně vypjatou roli přesvědčivého starce zasloužil....90% (20.03.2015)

Jednoduché a divácky vřelé převedení sofistikované vyprávěcí struktury do filmu a zároveň velké překvapení, které se nescvrkává jen na uslzené americké melodrama, ale nabízí také témata a otázky spojené s autorstvím a hranicí mezi fikcí a realitou. Nedořečenost závěru vlastně ani nezavání tím, že by debutující režiséři nevěděli, jak svůj snímek zakončit - i tady opět odkazují k podstatě sebe samého a ukončují příběh naprosto stejně jako všechny tři vrstvy vyprávění tím, že vlastně žádný konec nemají. Ten totiž následuje až po posledních slovech knihy a vlastně i po závěrečných titulcích filmu, který symbolicky načrtává čtvrtou strukturu celého příběhu. Perfektní herecké výkony a vysoká technická kvalita navíc Slovům přidávají na diváckém zážitku, který tentokrát zůstává těsně pod maximem. (20.11.2012)

Docela kýčovitý film o literatuře, morálních dilematech, plagiátorství, touze po úspěchu & uznání a o důsledcích pošetilých rozhodnutí. Tedy lépe řečeno "rádoby o"... Vyprávění se vrství do několika rovin, které se tváří jako dílčí důmyslné nositelky hlubokých myšlenek, ale ve výsledku film tragicky líže povrch a nakonec zůstává opravdu jen u toho vyprávění tří samostatných příběhů, spojených celkem nezajímavými styčníky... Literatura nejsou pouhé "vyprávěnky" (byť tragických) příběhů, literatura není historka natažená na dvěstěpadesát stran... Z úryvků autorského čtení Claye Hammonda, vyprávění Starého muže i letmých náhledů do "geniálního románu", který Rory Jansen ukradne, snad každý knihomol vycítí, že "literatura" v tomto filmu má blíž k rodokapsu (banální styl, klišé) než např. k odkazovanému Hemingwayi. Ono by to tak nevadilo, kdyby se toto sahání po "vysoké kultuře" neopíralo o ten nejprůměrnější styl hollywoodského filmkunstu se všemi těmi známými nešvary (pomalou jízdou kamery při každém druhém záběru počínaje a patetickou hudbou konče; o banálních dialozích nemluvě). Čert vem krásnou výpravu, perfektní vypucované interiéry (a zuby) a dokonalou kameru - to je snad u takového filmu samozřejmost... Pro mě je podstatné, že film položí otázku (morální dilema), ale dál se vykašle na jakékoli rozvíjení daného tématu. Pouze naznačí, že jsou tu možná jakési souvislosti s autorem na nejvyšším stupni vyprávění, tj. s Clayem Hammondem (nazvěme to "syndrom točící se káči z Počátku"). Žádná skutečná myšlenka, pouze příběhový výlet do ztracena...Velmi se mi líbil Jeremy Irons a i jeho postava byla asi to nejzajímavější z celého filmu. Vše ostatní ale bohužel líbivý průměr. (11.10.2012)

Slová? Bla-bla-bla. Poor man´s The Hours. Totálne vyprázdnená gýčová báchorka, ktorá akože postmoderne vrství prostoduchú zápletku a myslí si, že sa vďaka tomu stane veľkou drámou. Celý film som čakal, kedy sa tam naozaj niečo stane. Nestalo. Cooper sa pokúša tromfnúť Cagea v hádzaní nešťastných pohľadov. Meh. (20.12.2012)