Kura na slivkách

Matně si vzpomínám, že komixová předloha mě moc neoslovila (navzdory tomu, že Persepolis se mi líbilo hodně), ale musím říct, že jako film je Kuře docela povedeným kouskem. S hlavním hrdinou můžete sympatizovat, ale od určitého momentu to prostě nejde. Lehká pohádkovost celého příběhu filmu hodně pomáhá, protože jinak by tragičnost příběhu přebila tu trošku komedie, která v něm je, a to by byla škoda. Takže ač je to trochu rozvzdychané a utahané, nemám s tím problém. (16.06.2014)

Velmi slušný filmek, od kterého jsem moc nečekal, ale dost jsem se pobavil. Vizuální stránka je úchvatná a záměrně balancuje na hranici kýče, nikdy ji ale nepřekročí. Spousta barev a režijní invence vskutku ohromí, Satrapi je hodně nápaditá a je vidět její komiksová průprava. Poměrně zajímavý je i příběh, který je lehce pohádkový, ale v tomhle případě to nevadí, tvůrci si skvěle rýpnou i do amerického způsobu života a otevřeně se mu vysmějí. Amalric v hlavní roli je výtečný, i když k němu nelze pojmout bezvýhradné sympatie, o což ale asi šlo. Hudba je nedílnou součástí filmu a je taktéž atmosférická a tklivá, což se úplně dokonale hodí. Malinko mi vadily jen ty časové skoky na začátku a jistá ztráta tempa uprostřed, kdy se film začal točit v kruhu. Možná, že těch žánrů se tam míchá až moc a vizualizace je někdy zbytečně šílená, ale celkově jde o pohodový filmek, který zpříjemní den a dodá příjemně melancholickou náladu. 70% (28.11.2012)

,,ŽIVOT JE POVZDECH A TEN POVZDECH MUSÍME ZACHYTIT....“ /// Inteligentní, bystrý, duchaplný a zoufale melancholický houslový virtuos zjistí, že nemá šanci sehnat nové dobré housle a rozhodne se umřít. Naštěstí se mu to po osmi dnech podaří ..... vypravěčská poetika, nešťastná láska, originální výtvarná stránka a spousta melancholie. Moc mě to nebere. Rozumím tomu, líbí se mi i ta poetika s černohumorným podkladem, ale (podle mě) to má včetně toho tempa příběhu blíž k Artu než ke mě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej grafickej román od Marjane Satrapi číst nebudu. 2.) Věřím, že skrze umění dokážu porozumět životu. 3.) Thx za titule ,,Petr Watzke“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (08.06.2012)

Podobne ako v Persepolise tvorcovia nakláňajú tragický príbeh pomocou umeleckého spracovania do roviny, kde z hry svetiel , tieňov a štylizácie rôznych odbočiek vzniká film napriek svojmu smutnému obsahu veľmi zábavný, éterický a odtieňovo (náladovo) bohatší. Práca s náladovými skupenstvami je neodolateľná. V Persepolise hrala prvú gitaru komiksovo-punková drzosť, v Poulet aux prunes hrá prvé husle artová rozprávkovosť s patetickosťou, miernou zasnenosťou. Hudba je život. (18.02.2013)

Tvůrci se částečně drželi komiksové předlohy, jak vidím, pro mě, společně s občas přehnaným humorem, lehce rušivé v jinak atmosféricky skvělém a romanticky laděném setkání se smrtí. Roztříštěnou a postupně se skládající dějovou linii, jež dokončuje předtím jen na půl vyřčené, mám také rád, je-li vše režijně dobře zvládnuto, což tento milý příběh o tak velké lásce, že bez ní je lepší nežít, v lepším případě (ne)dobrovolně zapomenout, určitě je. [Virtuální kino u Snorlax] (01.01.2020)