Kura na slivkách

Až opět někde zaslechnu něco o přeslazenosti americké filmové produkce, Kuře na švestkách bude můj triumfální protiargument. Persepolis byla příjemná sebereflexivní střízlivá odysea dospívajícího děvčete. Nerozumím tedy, proč příběh Nassera musí být vlastně tak nesnesitelně! poetizující, sentimentální, šestákovou romancí zahuštěná omáčka. Při sledování jsem se nemohl zbavit pocitu, že scénář psal Paul Coelho, který si zapomněl vzít antidepresiva. (09.02.2015)

Kapitoly z Teheránu z let 1925-1958 mapují životní vzlety a pády jednoho virtuóza. Příběh není důležitý, ale láska k filmovému médiu, která se tu zrcadlí v mnoha formálních systémech ať už různorodé animace, stylizace hraného filmu, práce s časovými rovinami a v neposlední řadě s prostřihy na proslaveného Fantoma opery s božským Lonem... dává tušit snový realismus. Nadto jednorukého Jamela Debbouze si nikdy neokoukám a Golshifteh Farahani má nebezpečně dokonalý úsměv. Jedinou chybičkou je, že Mathieu Amalricovi jsem uvěřila ledasco, jen ne jeho sedmnáctileté já. (30.11.2012)

Matně si vzpomínám, že komixová předloha mě moc neoslovila (navzdory tomu, že Persepolis se mi líbilo hodně), ale musím říct, že jako film je Kuře docela povedeným kouskem. S hlavním hrdinou můžete sympatizovat, ale od určitého momentu to prostě nejde. Lehká pohádkovost celého příběhu filmu hodně pomáhá, protože jinak by tragičnost příběhu přebila tu trošku komedie, která v něm je, a to by byla škoda. Takže ač je to trochu rozvzdychané a utahané, nemám s tím problém. (16.06.2014)

Už se opakuju, ale Francouzi ví, jak na mě. Francouzská groteska se tu mísí s těžkým existenciálním dramatem tak lehce, že vám ani nepřijde, jak vlastně strašně vážný film jste sledovali. Začátek je zvláštní, typicky francouzský, ale přibližně od poloviny přejde celý snímek do trochu jiné roviny a ten závěr mi naprosto vzal dech. Po celou dobu krajně nesympatický hlavní hrdina dostane během posledních několika minut všechny divákovy sympatie. Víc už neřeknu, to musíte vidět - i kdyby se Vám příběh zdál "divně francouzský", ty kostýmy, barvy a kulisy rozhodně taky stojí za to. Je dis bravo! C'est pitoresque et magnifique... et trés jolie. 90% (04.05.2013)

,,ŽIVOT JE POVZDECH A TEN POVZDECH MUSÍME ZACHYTIT....“ /// Inteligentní, bystrý, duchaplný a zoufale melancholický houslový virtuos zjistí, že nemá šanci sehnat nové dobré housle a rozhodne se umřít. Naštěstí se mu to po osmi dnech podaří ..... vypravěčská poetika, nešťastná láska, originální výtvarná stránka a spousta melancholie. Moc mě to nebere. Rozumím tomu, líbí se mi i ta poetika s černohumorným podkladem, ale (podle mě) to má včetně toho tempa příběhu blíž k Artu než ke mě. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej grafickej román od Marjane Satrapi číst nebudu. 2.) Věřím, že skrze umění dokážu porozumět životu. 3.) Thx za titule ,,Petr Watzke“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (08.06.2012)