Gombíková vojna

Nemohu zatím hodnotit starší Knoflíkovou válku, ač jsem jí kdysi dávno viděl. Žel bohu si na ní skoro nepamatuji. Ale tato mi scénáristicky, herecky i kamerově celkem sedla. Na pochopení jednoduchá, postavy též nikterak psychologicky složité, stejně jako děj. Prostě pohodový film na jinak všední dopoledne. 70% (04.11.2012)

U mě to tak nějak zůstalo na půli cesty. Předně nutno říct, že dětský casting se povedl na výbornou a všechny děti tu hrají naprosto přirozeně a s velikou lehkostí, že je radost se na to dívat. O to víc pak mrzí, že toho Barratier nedokázal využít a zbytečně si děj zdržuje dospěláckými liniemi s odbojem, odváděním Židů atd., které všechno jen rozmělňují a dětský příběh posouvají do jiné dimenze. V některých momentech mi dokonce dětské války přišly až podružné a v pozadí, což zrovna není dvakrát dobře. Dospělí herci navíc trošku zaostávají a už nehrají s takovou lehkostí, spíš rutinně. Ocenit se musí místy hezká kamera, příjemná hudba a dobová atmosféra. To mi ale přijde na takový film trošku málo. Škoda, čekal jsem o maličko víc. 60% (11.04.2012)

Měla jsem možnost shlédnout na Festivalu francouzského filmu a přesto nebo právě proto, že jsem neviděla původmí film, ani nečetla knihu, udělala na mě Knoflíková válka velký dojem. Krásná hudba, kamera a scénář s milým humorem jsou jen některé z kladů filmu. Za ten největší považuju výkoný mladých herců (tedy zatím asi spíše nehreců), kteří nepřehrávali, nebyli protivně uřvaní a prostě jste je nechtěli uprostřed filmu zaškrtit, jak vám lezli na nervy (což se mi dost casto stáva u amerických filmů). Nevadila mi ani židovská linka, která je navíc o proti originálu - vlastně spíše naopak. Je to film, který potěší malé i velké. (27.11.2011)

Už dlouho jsem neviděl adaptaci, která by byla po všech stránkách mimo. Barratier zvolil zcela nesmyslně pastelovou a hyper-kýčovitou formu, která z klukovské hry činí jakési povznesené infantilně válečnické drama - tím ale bere příběhu veškerou poezii, rozvernost a úsměvné napětí mezi malými činy a jejich "velkými" ozvuky v klukovském kolektivu. Pergaudova kniha obsahuje esenci dětského škorpení ve vší nezávaznosti, a přitom se nijak nevyhýbá zodpovědnosti - ta zastihne oba hlavní aktéry ve skvělém a ne zrovna "sluníčkovém" závěru. Jenže Barratier knihu rozoral, části příběhu i postavy ležérně rozesel po celé stopáži (takže nedávají příliš velký smysl) a pospojoval je nezáživnou ideologií: už tu nejde jen o hru, ale přemítá se tu o hrdinství, odboji, republice, rase... a Knoflíková válka je bohužel tím nejnudnějším učitelem a rétorem - zřejmě i vinou dabingu, který křečovité dialogy ještě posouvá k teatrální deklamaci. Nevím, proč prostý příběh o klukovinách, které přerůstají z půtek ve skutečný konflikt, je třeba nadívat ušlechtilými motivy židovství, vzdoru a ušlých lásek. Obzvlášť v téhle tezovité a neživotné podobě. Nucená "poučnost" filmu by byla snesitelná, kdyby byla vykoupena alespoň dobře odvyprávěným příběhem, silnými postavami a kvalitním řemeslem. Jenže Knoflíková válka je prostě a jednoduše hnusný kýč, který není schopný sdělit ani desetinu emocí a poselství předlohy - zarážející je fakt, jak původní výsměšný tón ke světu dospělých obrací film k té nejpovrchnější patriotické agitce o francouzském odboji (ať se na mě nikdo nezlobí, ale tohle má asi stejnou výpovědní hodnotu jako Haló, haló). Skvělý film Yvese Roberta z roku 1962 zůstává neohrožený svým civilním tónem, vtipem a klukovským nadšením - všechny ty "pseudodospělácké" kompozice a otřesně vlezlá hudba nové verze vyznívají jako hodně mizerný vychovatelský vtip. Pochcat a uřezat všechny knoflíky: zneuctěné modly dětství neodpouštím! (11.04.2012)

Na původní verzi tohoto titulu si už bohužel nevzpomínám, abych mohl autoritativně porovnat kvality obou snímků, ale přijde mi, že je to slušná práce se slušným rozpočtem a přiměřenou technickou stránkou, na které mi vadí snad jen to, že až příliš hraje na vážnou strunu a prim má okupační atmosféra s hrozbou židovských transportů, zásahů kolaborantských úřadů a s všudypřítomnou hrozbou války. Klukovské soupeření dvou místních part a komický rozměr příběhu je vlastně v pozadí. Navíc film až moc hraje na tu degaulleovskou legendu Francie bojující a sjednocené proti nepříteli. Celé městečko se krásně sjednotí ve snaze pomoci židovskému děvčeti před zatčením. Skutečnost byla podstatně komplikovanější a zdaleka ne tak idylická. Podpora vichystické Francii nebyla ani zdaleka bezvýznamná a antisemitismus byl ve francouzské společnosti hluboce zakořeněný. Tohle je spíš film výchovný a idealizující, nicméně bez zásadních kiksů a celkem sympatický. Osobně mám ale radši úsměvnější kategorie filmů o dětech, jako jsou např. u nás Páni kluci nebo francouzské Mikulášovy patálie. Celkový dojem: 70 %. Každopádně ocenění si zaslouží zejména kamera a výborná hudební složka. (27.11.2011)