Winnetou

Evidentní záměr tvůrců natočit Vinnetoua v realističtějším kabátu se vydařil, žel bohu, s Mayovým Vinnetouem to má, mimo jmen hlavních postav, pramálo společnýho. Z "pokleslýho barevnýho" žánru se snaží udělat vrcholně seriózní záležitost. Asi. Nebo jinak. Filmaři mají dost talentu na natočení slušný indiánky, ale zajistit viditelnost a sledovanost, možná i prodej, je jistější se zapůjčenými slavnými jmény. ___ Bohužel (už je mi trapný skoro v každým komentáři tady to zmiňovat, ale...) ani tady člověk není ušetřen nepochopitelnejch dějovejch postupů - jako např. proč ten dřevěnej most jednoduše nezapálit, když ho můžeme složitě a komplikovaně na několika místech podminovat - který se u mě musí projevit na hvězdičkování. Taky zoufale slabá výprava sráží hodnocení dolů, obzvlášť závěrečná "bitva, o které si budou indiáni vyprávět co budou živi" působila opravdu humorně. ___ Shrnutí: Kluci, máte na to, ale příště se nebojte udělat klidně nějakou komornější no name věc a bude to určitě super. (08.09.2019)

Bylo nebylo, znova se to natočilo. OK, je to jiné, někde dost, někde méně, ALE kurňafix, to neznamená , že je to nutně horší, jak si myslí asi půl miliardy zdejších uživatelů, ne, je to totiž skvělé, přestože evidentní guilty plesure. Pro úplnost na začátek dodávám, že Mayovo knížky i původní filmy mají s realitou divokého západu a Apačů společného asi tolik, jako Jabba the Huth s olympijským bronzem v cvičení na bradlech. Co je tu lepší, ale mnohem? Postavy, Shaterhand konečně působí jako germán, Vinnetou jako někdo, kdo opravdu pár skalpů uřeže a Nšoči je konečně kus ženský, co vypadá jako indiánka a nikoliv jako třináctiletá švédka, kterou někdo napral koksem a na hlavu ji narval černočernou paruku. Původní obsazení totiž působí spíš jako antické sousoší, kterým ale někdo odlámal všechny genitálie (hurááá, konečně je tu alespoň náznak něčeho jiného, než prvo-třídního pusinkování, halelujah) a jako vrchol je tu Sam Hawkins, kterému stačí dva dialogy (!!), aby byl mnohem lepší a životnější postavou, než kdy byl v prvních adaptacích, kde byl jen a pouze humornou postavičkou, jestli se nemýlim. Drobná změna reálií a velká změna originu v prvotní části se dá velmi dobře pochopit a ačkoliv se knížek nedrží ani trochu, tak vlastně dává po pravdě větší smysl a má to vnitřní logiku. Další dvě části jsou možná trochu slabší, ale ne o moc, navíc, tenhle divokej západ opravdu vypadá jako divokej západ, včetně polskejch tesařů. A jelikož tenhle koment je už teď nepřiměřeně dlouhý, jdu zametat sníh. Nazdar. (02.02.2017)

WTF? Že sa pôvodná séria vôbec nedržala kníh, na tú dobu a na to spracovanie to bola fakt že pecka. Ale toto bolo preboha ča? Old Shatterhand ako vysušený pobožný spiťálek, Winnetou ako tupý svalnatček, Nšoči WTF? Toto nemalo vôbec vzniknúť. To je preboha taký problém skúsiť nafilmovať skvelú trilógiu podľa knihy? Dosť slušnosti, kurvafix, toto ma extra nasralo. Debili, ktorí to povolili a debili, ktorí to stvorili. To si radšej tisíckrát pustím originál. (02.01.2017)

Neočekával jsem od tohoto remaku nic moc, takže 1. díl mne vlastně pozitivně překvapil. Celé pojetí Divokého Západu je zde drsnější a špinavější (tedy realističtější). Pojetí Old Shatterhanda jako idealisty, rozumáře a člena rohovnického klubu Saxonia, mělo něc do sebe, byť je zde trochu moc starý. Díl je ještě více proindiánský než verze z 60. let, takže vedle ušlechtilých divochů vypadají průkopníci bílé civilizace jako banda zlodějů, chamtivců, kurev a vrahů. Ovšem, to co tvůrci ukázali v ostatních dvou dílech, zcela zastínilo klady dílu prvého. Chvílemi to vypadalo jako soutěž o nejpitomější nápad, který lze do filmu vrazit. Druhému dílu vévodila úplně trapná mexikánská banda. Měl naprosto nepravděpodobný děj a byl tůze romantický. Na sama Hawkinse směřujícího k Rodinnému štěstí byl trudný pohled. Vinnetou a Old Shatterhand zdečasto jednali jak troupové. Třetí díl byl vyšperkován megalomanským Santerem sr., polskými "instalatéry" a nakonec jednotou indiánskou bojovou frontou. Děj byl též matlanina. U scény konečného pokoření kapitalistického žraloka Santera sr. jsem se musel smát. A zdejší indiáni vůbec nejsou lstiví rudokožci, znají jen jeden způsob boje - všichni bezhlavě zaútočí na nepřítele, když ho předem upozorní na svou přítimnost, takže ztratí i výhodu momentu překvapení. A proč z Apačů udělali tvůrci tohoto šlaku lakotský kmen, neví jistě ani Manitou. (01.01.2017)

Novou verzi jsem dopředu nezatracoval, i když obavy jsem měl, ale konečně jde o adaptaci románu. Jenomže nakonec to vypadá tak, že tvůrci kdysi možná četli něco o těch knihách, a pak napsali etno-eko-western, v němž je nejlepší ze všeho žít ve stanu v přírodě a být Indián. A to všechno se snahou o zachycení reality amerického Západu. Což je nesmysl. Natočit realistický western v Chorvatsku s místními herci v rolích Indiánů? Ale no tak. Tak jako May psal o Americe, ve které nikdy nebyl, staré filmy se točily stejně naivně pohádkovým způsobem. Jsou to sny, ne realita. Ale někdo v německé televizi si to neuvědomil. Old Shatterhand a Vinnetou jsou tu tak hrdinského lesku zbaveni a vlastně jde jen o dva jednotlivce, kterí se potkali na Západě, spřátelili se, Olda si vzal Vinnetouovu sestru a pak je otravovali různí padouši. Prostě jsou moc sami pro sebe. Ale já nechci vidět Old Shatterhanda, jak sám sobě staví dům. A už vůbec ho nechci vidět souložit. Chci vidět, jak udatně pomáhá ostatním. Martinovi Baumannovi zachránit otce, Fredovi Engelovi najít poklad, osadníkům usadit se v míru s Indiány, tak jako v knihách a starých filmech. Chci vidět, jak se Vinnetou snaží sbratřit kmeny, a ne proto, že jemu samotnému teče do bot, ale kvůli principu samému. V celé sérii jde jen o Oldu, Vinnetoua a Nšo-či, potažmo kmen Apačů, který je směšně malý. Pak se Olda s Vinnetouem diví, že jim nikdo v krizi nepodá pomocnou ruku. A když Vinnetou umírá (spoiler, ale věděli jste to, ne?), je to docela jedno zase nám. Dlužno říct, že představitelé hlavních rolí jsou poměrně sympatičtí a ve svých rolích uvěřitelní, ale co je to platné, když v nás nakonec nevzbudí emoce, které probudit měli. (28.01.2017)