Mr. Morgans letzte Liebe

Jako geront-příznivec musím říct, že Michael Caine je noblesní dědula k zulíbání, a i přes to, co ztratil, chtěla bych mít jeho chuť do života, až budu mít ruce plné stařeckých skvrn a zakulatí se mi oční víčka... Jinak škoda, že snímek ve své druhé polovině jako by už nevěděl co říct a sklouzával k větší a větší falši tak, že Pauline začala být až nepříjemná a situace kolem ní a Morganova syna vyumělkovaná... Krom Cainova výkonu mě pak okouzlila pouze dobrá práce s atmosférou, zejména u scény s otevíráním okna - jako osvobozujícím gestem, zbavujícím zármutku, a potom rozhodně francouzské interiéry. Stáří - a s ním spojené osamění - by zasloužilo rozhodně mnohem lepší agitku. (14.07.2014)

„Co se stalo, Matthew?!“ - „Zkazil jsem pokus o samoléčbu.“ - „Co to znamená?“ - „Že jsem pozřel příliš tabletek na spaní. Anebo málo. Záleží, jak se na to díváš.“ Režisérka se stejně jako v předešlé Helen může opřít o herce. „Američan“ Caine sice působí britsky, ale hraje výtečně. Casting se vydařil jak v případě Poésy, tak Anderson (i na malém prostoru se až překvapivě vyřádila), jen Kirkův syn byl nesympatický. Líbil se mi ale poměr komedie a dramatu (střídání vážných, emocionálních scén s odlehčenými nijak neruší). Nechybí ani trocha té myšlenkové potravy, zdařilé dialogy a milá, místy křehká, melancholická atmosféra (závěrečná píseň Norah Jones ji přesně vystihla). Jen škoda, že po cca hodině a půl přijde moment, jenž mnohé pokazí, a trochu zazdí i hrdinčinu motivaci, která už tak byla na hraně. Jinak spokojenost, za mě slušné 4*. „Víš, jací jsou chlapi.“ - „Ne, jací jsou?“ - „Všichni stejní. Zírají na tvý kozy a tváří se, že ne.“ - „Doufal jsem, že já takový nejsem.“ - „Ty jsi jinej. Proto jsem s tebou ráda. Zíráš na mě bez důvodu.“ (08.12.2019)

Myšlienka filmu je pekná a tiež ide o slušne predostretý problém medzi otcom a synom. Avšak vmiešavanie sa do toho zo strany Pauline mi prišlo miestami až moc vtieravé. Ja by som ju poslal do hája. Tiež nedokázala dodržať slovo, ktoré dala starému pánovi. Pre mňa to nebola sympatická postava, no Clémence Poésy ju hrala bravúrne. Tiež je tu dosť zbytočných a šedivých dialógov, ktoré keď si nevypočujete o nič neprídete. Priemer. 60/100 (12.08.2020)

Zpočátku strašně milé, v pozdější fázi poměrně smutné a depresivní a přesto pozitivně naladěné drama. Pro někoho možná až kýčovitě patetické, ale pro někoho jako já to je vyloženě pohlazení pro duši. Michael Caine byl skvělý, neméně tak přenádherná Clémence Poésy, na kterou bych se dokázal dívat celé hodiny (nenapsal jsem to o ní už někde?). Justin Kirk hodně překvapil vážnou rolí, kterou si naprosto dával a krátký štěk Gillian Anderson pobavil, leč mě trochu mrzelo, že byla její postava trochu odbytá a to i přesto, že nebyla pro děj filmu podstatná. K tomu nádherná Paříž podbarvená, tentokrát překvapivě spíše komorní, hudbou Hanse Zimmera. (11.03.2014)

Prudce nadhodnocená, nechutně natahovaná sračka plná klišé, z které ukapává sentiment přesně v množství uspokojujícím nerealitní romantiky milující unylou a ukydanou nudu. Po té, co se naivní mladá žena s jeptišským syndromem vetře dědulovi do života, se půlku filmu děsíte, aby se na ni dědek nezačal sápat. Umělecky založený filmový kritik samozřejmě může oponovat, že vášeň starce rozplápolaná mládím je pro film téma jako dělané. Kdo někdy zažil vilného starce v akci, bude se mnou souhlasit, že na tyto detaily žádná divačka nedůchodového věku není zvědavá ani zbla, pokud se ovšem silně neudeřila do hlavy. V druhé půlce bohužel pochopíte, že sexuální návrhy dědka bylo to jediné, co ještě film mohlo trochu rozproudit. Místo toho na scénu vstupuje dědkova rodinka (Dejna Skalyjová štěkne ve své nejzbytečnější roli nesympatické píči) a dalších x nekonečných minut sledujete jejich prázdné tlachy. Romanticky založený filmový kritik vysvětlí, jak mu napjaté vztahy rvaly srdce a jejich vývoj ho obohatil o hluboká životní moudra. Rodinné drama nabíralo obrátky a vyvrcholilo ( bože chraň!!) dvouminutovou hádkou v restauraci. No určitě vám to vžene slzy do očí, pokud jste do té doby neusnuli. Já jsem to sledovala též s velkým napětím. Opravdu mě zajímalo, jestli se v té píčovině urodí byť jediný moment, díky kterému bych mohla v bolestech porodit aslespoň hvězdu. Neurodil. (15.01.2014)