MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Po pravde, celkovému ošiaľu ohľadom seriálu sa pomerne čudujem. Nechápte ma zle, Mindhunters sa mi páčil, a to veľmi, ale mal som z neho dojem, že jednoducho nebude určený pre masy - a to on nie je. Nečakal som teda, že toľkému množstvu divákov sadne podobne ako mne. V každom prípade, prvá séria je za mnou a môžem vyjadriť veľkú spokojnosť. Na druhú stranu, od druhej sezóny by som pokojne prijal popri skvelých dialógoch, dobre budovanom napätí a atmosfére i nejakú tú drsnejšiu akciu. (27.11.2017)

1.-4. díl nudná pruda, 5.-8. koukatelné, ale žádná hitparáda to taky nebyla, poslední dva díly zase sešup dolů. Fincher se vystřílel v roce 2008 u Zodiaca, dál se jedná pouze o vytěžování ze svého jména. Ostatně i zde si objektivní divák mohl laskavě všimnout, že díly, které točil David byly nejuondanější, režijně slabé, čili fandům jejich nadšení rozhodně neberu, ať si nad ním nadále slintají, však pokud toto měl být seriál roku, je něco hodně špatně. Obsazení a námět- výborné. Výprava, atmosféra- vše už tady bylo, ale budiž, kvalitní. Však pomalé, nezáživné, otravné. Několik zajímavých rozhovorů se sériovými vrahy (velmi dobře zahraných) a semo tamo odporná vražda, kterou agenti pomohli vyřešit. Celkově průměr a ukroucená hlava z krku. (12.08.2019)

Hloubková seriálová sonda do mysli psychopata. Neuvěřitelně ucelená seriálová analýza lidského chování vystavěná na základě modního tématu tzv. sériových vrahů - to, k čemu nejdříve bulvár a pak béčková a posléze i áčková kinematografie přistupovala v naprosté většině povrchně a nahodile - takže se dalo mluvit spíše o ,,seriálových vrazích", jejichž prezentace je postavena na obvyklých stereotypech, tedy idealizaci, popularizaci a komercializaci těchto figur, v tom David Fincher šel úplně proti proudu a uchopil celý fenomén docela jinak - ne povrchně, populárně, ale naopak naprosto komplexně a tak vytvořil seriál s opravdu velmi pokročilou úrovní propracovanosti psychologie seriálových postav, tedy antitezi toho, jak obvykle viděly sériové vrahy americké žánrové filmy - ti buď byly vykresleni jako romantické postavy, které se osvobodili z osidel konformní společnosti, nebo jako nějací filosofové zla, tzn. jako extrémně inteligentní a vynalézavé postavy, které čas od času pronesou hlubokou filosofickou myšlenku a běžně se zajímají o vážnou hudbu či umění (typickým příkladem byl Hannibal Lecter)... Kouzlo celého Fincherova projektu pak spočívá v tom, že dva vyšetřovatelé FBI (plus akademička z civilní sféry) přicházející do každodenního kontaktu s nejhoršími sériovými vrahy a psychopaty celého USA nejsou logicky před dopady takového styku imunní a ten se pak promítá do soukromí všech tří hrdinů a ovlivňuje jejich životy... Série 1: 95%, série 2: 90% (30.12.2017)

„S kým jste ještě mluvili?“ - „S lidmi, kteří byli obvinění z podobných násilných činů.“ - „Nejsem jako oni.“ - „Ne? Nemyslíte si, že jste spáchal násilné činy?“ - „To sem neřek.“ - „Jak to, že nejste jako oni?“ - „Tamti sráčové jsou blázni.“ Aneb všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo…Úvod byl trochu těžkopádný a odosobněný, jak stylem vyprávění, tak přístupem k postavám. Postupně si to ale sedne a rutina (přednášky-řešení případů-výslechy magorů) baví stále víc. Holden s Billem jsou navíc sympaťáci a nemají to lehké. Ostatně, těžko se netahá práce domů, když se vás přítelkyně snaží svést lodičkami, kterými se přímo před vámi uspokojoval vrah, že…Otevřený závěr byl fajn a celou 1. sérii vidím na slabších 5* (navíc to není jen o Fincherovi). Druhá řada je podobná (s pár změnami). Přichází nová vzpruha, nechybí ozvěny minulé série (ty však náhle odezní…asi jediná věc, co se nepovedla), Billovo soukromí hraje větší roli, „neznámého“ už nevidíme pokaždé a „uzavření případu“ tentokrát neznamená nutně i satisfakci. Celkově zůstávám na 5*. (04.08.2019)