MINDHUNTER: Lovci myšlenek

První díl, paradoxně od Finchera, asi nejslabší - prostě se jen tak pozvolně vyloží karty na stůl a v té přemíře dialogů to není bůhvíjak zajímavé, ale od druhého dílu, od setkání s Edem Kamperem, se to začně rozjíždět a vy jen fascinovaně sledujete přerod hlavního hrdiny od bezejmenného ucha k arogantnímu geniálnímu vyšetřovateli. Výslech týpka v posledním díle považuju vůbec za to nejlepší, co jsem za poslední roky v seriálové tvorbě viděl. Okamžitě sem s 2.sérií! (09.01.2018)

Poslední dobou se mi stává, že u děl, pro která mají skoro všichni superlativy, si já na zadek nesednu. A nejhorší je to v případě, kdy chápete, z čeho máte být na větvi a stejně vám to nejde. Pravěk kriminalistické psychologie, agenti a doktorka, každý vyhraněný charakter a vynikající herec. Masoví magoři, dokonce Manson (u takových věcí jinak fakt uchcávám), hudba a kamera na všechny ceny, které by zvládly posbírat, ale fascinace se stále nedostavuje. Jistě, člověk taky ví, že tohle není klasická kriminálka, pátrání po vrazích je druhořadé, musí ustoupit mluvení o činech a vraždách, v tom jde seriál také schválně proti žánrovým stereotypům. Ale fakt, pokud se na konci druhé řady nestane něco světoborného, zůstane mé hodnocení stejné. Možná se pak podívám na sérii třetí, ale dva roky mají tvůrci na to, aby mě zaujali více. Zatím pevných 80%. (20.11.2019)

1. série - 80% - Extrémně hutný zážitek, který je vzhledem k Fincherově účasti přesně takový, jaký jsem očekával. Technicky brilantní, posedlý odbornými technikami a faktickou přesností - a kvůli náladové nevlídnosti vůči hlavním postavám i poněkud antidivácký. Vyšetřování jednotlivých otázek i pocitově nepříjemné rozhovory končí vždy přesně tak, kde teoreticky mají. Na jedinou honičku s vychytralým zlosynem tak můžeme okamžitě zapomenout. Ve chvíli, kdy na mě Holdenův tým vychrlí svoji teorii, je s případem (alespoň na čas) konec a přesouváme se o kapitolu dál. Nic víc, nic míň - a to říkám i s vědomím toho, že se fincheroviny dají dlouze analyzovat a pitvat, ale v tomto případě mi zdejší podněty k zamyšlení přijdou buď triviální nebo až úsměvně vychtěné, viz Wendy a její výlety za kočkou. Celý počin pak stojí a padá s intenzitou konkrétního případu, s mírou prázdnoty v očích vyslýchaného, ale v první řadě s rychlostí, s jakou divák uvěří Jonathanu Groffovi agenta FBI. 2. série - 60% - Jako kdyby se všemi sliby, co nás čeká v dlouho dopředu plánovaných sezónách, odešel i zápal pro věc. Forma se nemá kam dál posouvat, osobní linky Billa a Wendy se objevují poněkud náhodně a v prvním případě i podezřele příhodně a Jonathan Groff nemá snad kromě samotného úvodu co hrát. Navíc se seriál v posledních epizodách dobrovolně vzdává největší devízy, tedy cestování po věznicích, ve kterých se skrývají nepředvídatelné objekty. Odklon k dopodrobna zkoumané sérii událostí v Atlantě bere z Mindhuntera onu hypnotickou originalitu a činí z něj zaměnitelný příspěvek do nyní tolik oblíbeného subžánru "true crime". Nižší hodnocení bych si neobhájil ani sám před sebou, ale natahovaný závěr má na svědomí, že (dočasné?) uložení seriálu k ledu mi udělalo téměř radost. (07.12.2017)

Jako celek musím Mindhuntera hodnotit jako precizní filmařinu. Ještě aby ne, když v tvůrčím týmu sedí samotný mistr puntičkář David Fincher. Seriál přišel do předetektivkované doby, ale osvěžil ji tak dokonalým způsobem, že určitě stojí za svůj čas. Už jen kvůli své psychologii, rozvykládanému a logickému vyšetřování vražd, ať už dávných nebo současných, vtahující kameře a vynikajícím hercům. Sekvenční vrah? Ne, líp odpovídá označení sériový. Vítejte v myšlenkovém pekle Davida Finchera, Olshaka, Douglase a Groffa. Podrobněji u každé série. 85% (20.01.2021)

Mindhunter mi přinesl nejsilnější seriálový zážitek roku 2017. Pokud mu něco může v očích diváků ublížit, pak je to trochu paradoxně spojení s Davidem Fincherem, od kterého jakožto autora legendárního snímku Sedm čekáte nějaké to thrillerové vzrušení a příslušné žánrové prvky. Přestřelky, honičky a souboje byste v Mindhunterovi hledali marně, žánrová škatulka thrilleru mi přijde poněkud matoucí, mnohem spíš se jedná o psychologické drama, které trochu připomíná seriál Terapie z dílny HBO. Každopádně tak precizně vymodelované, přesvědčivé a charismatické postavy se v seriálu v téhle míře prakticky jinde nevyskytují. Tady dokonale zapadá každý detail, který může hrát a často taky hraje ve stavbě příběhu svou roli. Pokud vám nevadí, že seriál táhnou především dialogy, tak mu dejte šanci a sledujte dva intelektuály v řadách FBI, kteří se spolu s kolegyní z civilního sektoru pokouší položit základy behaviorální vědě, využít ji v praxi a opakovaně vstupují do kontaktu s mnohanásobnými vrahy a psychopaty, což pochopitelně má dopad na jejich vlastní psychiku. Pro mě je tohle vymazlenost nejvyššího stupně, kterou si jako seriálový fanoušek asi hned tak znovu nedopřeju. Celkový dojem: 95 %. (01.01.2018)