MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Zatímco u House of Cards jsem až příliš bolestivě vnímal rozdíly mezi díly, které natáčel David Fincher, a těmi ostatními, u Mindhuntera jsem podobným problémem netrpěl. Do značné míry je to způsobeno skvěle vymyšleným příběhem, ve kterém jsou jednotlivé díly natolik provázané, že je od sebe nejde moc oddělovat, zároveň je ale třeba ocenit, nakolik se zbylá trojice režisérů adaptovala na Fincherův chirurgicky pečlivý styl a důraz na nenápadné vyvolávání hutného napětí. David jim bezpochyby stál za zády. Jinak obrovská radost ze seriálu, který je v podstatě Zodiacem na ploše osmi hodin. Je fajn, že tvůrčí tým rezignoval na detektivku v klasickém slova smyslu, protože na pátrání se tu hraje až ve druhém, možná i třetím plánu. Vše startuje se studií myslí vrahů, studie se následně aplikuje v praxi, aby pak dále měla vliv i na osobní životy jednotlivých protagonistů. Vše je do sebe přitom takřka neoddělitelně zaklesnuto, takže je pro diváka velmi složité tvořit si předpoklady o tom, co uvidí v následující části. Plus výborně vystavěný vývoj ústřední postavy, Jonathan Groff je možná vzhledově kombinací Henryho Cavilla a Taylora Kitsche, ale oba je o třídu přehrává. Jediná výtka? Čekal jsem uzavřenou minisérii, ale opět je třeba očekávat druhou sérii. Tak uvidíme, kam se projekt podaří příště posunout. 95 % (30.01.2018)

Hloubková seriálová sonda do mysli psychopata. Neuvěřitelně ucelená seriálová analýza lidského chování vystavěná na základě modního tématu tzv. sériových vrahů - to, k čemu nejdříve bulvár a pak béčková a posléze i áčková kinematografie přistupovala v naprosté většině povrchně a nahodile - takže se dalo mluvit spíše o ,,seriálových vrazích", jejichž prezentace je postavena na obvyklých stereotypech, tedy idealizaci, popularizaci a komercializaci těchto figur, v tom David Fincher šel úplně proti proudu a uchopil celý fenomén docela jinak - ne povrchně, populárně, ale naopak naprosto komplexně a tak vytvořil seriál s opravdu velmi pokročilou úrovní propracovanosti psychologie seriálových postav, tedy antitezi toho, jak obvykle viděly sériové vrahy americké žánrové filmy - ti buď byly vykresleni jako romantické postavy, které se osvobodili z osidel konformní společnosti, nebo jako nějací filosofové zla, tzn. jako extrémně inteligentní a vynalézavé postavy, které čas od času pronesou hlubokou filosofickou myšlenku a běžně se zajímají o vážnou hudbu či umění (typickým příkladem byl Hannibal Lecter)... Kouzlo celého Fincherova projektu pak spočívá v tom, že dva vyšetřovatelé FBI (plus akademička z civilní sféry) přicházející do každodenního kontaktu s nejhoršími sériovými vrahy a psychopaty celého USA nejsou logicky před dopady takového styku imunní a ten se pak promítá do soukromí všech tří hrdinů a ovlivňuje jejich životy... Série 1: 95%, série 2: 90% (30.12.2017)

Po dlouhém odkládání jsem se konečně vrhl na Mindhuntera a sjel jsem obě série během pár dní. 1. série mě upřímně až tak nestrhla, chvíli mi trvalo si zvyknout na pomalé tempo, absence násilí i jakékoliv akce mě rozhodně mrzela, ale čím rychleji se blížil ke konci, tím víc si mě seriál postupně získával. Finále 1. série je rozhodně našlapané a donutilo mě pustit si okamžitě druhou a tu jsem sjel za jeden den. Pohovory s různými sériovými vrahy jsou rozhodně znepokojivé a patří k tomu nejlepšímu, co seriál nabízí. Vyloženě unešený jsem byl když se děj přesunul do Atlanty, kde se odehrávala půlka 2. série kde se odehrával hon na Atlanta Monster, vrah 25 dětí a policie téměř bez důkazů. Tam byl Fincher nejsilnější v dusné a nekompromisní atmosféře. Oba představitelé FBI hrají výborně a Anna Torv mě vyloženě pila krev svou nesympatičností a chladností. Výborná je i znepokojivá hudba. Seriál rozhodně utkví v paměti a zamrzí, že další série nebudou. Příběh*****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost*****, Hudba*****, Vizuál*****, Atmosféra*****, Napětí*****. 9/10. (16.02.2021)

Moje očakávania neboli naplnené. Od projektu, na ktorom sa zúčastňuje pán Fincher očakávam maximálnu kvalitu a ten pocit, že sa nedokážete odtrhnúť od obrazovky. Tu to za celý čas neprišlo, okrem vyslovene dobrej poslednej časti prvej série, ktorá naozaj navnadila na sériu druhú. Ale hodnotenie prvej je len priemerné, ako by tých 10 častí bolo len rozbehom k niečomu väčšiemu, čo len príde. Najlepšími pasážami boli scenáristicky vybrúsené debaty so sériovými vrahmi v base, ale dej sa posúva len pomaly. A tie psychologické kecačky ako v Mlčaní jahniat nemusia byť každému po chuti (mne nevadili). Šancu pokračovaniu ale dám. (22.11.2017)

There´s a tension. Zodiac goes Mad Men. Precizně vycizelovaný (ve všech ohledech; od každého jednoho záběru přes každou jednu větu až po každého jednoho herce bez ohledu na rozsah role/štěku) distingovaný pomalu plynoucí procedurální analytický thriller postavený čistě na dialozích, který oplývá stejně působivě znepokojivým podprahovým pnutím a mrazivou atmosférou jako právě Zodiac. Pod kůži se to však zadře nejen atmosférou, ale i ambivalentností činů "těch dobrých". Autoři vás totiž nechají tápat v morální šedé zóně ohledně toho, kdy, kde a jak se z dobrých úmyslů stává pověstná cesta do pekel. Pokud tedy „svého Finchera“ máte rádi v utlumeném odosobněně chladném módu žádajícího si trpělivého diváka à la Zodiac/House of Cards, tak tenhle majstrštyk nesmíte (a především nechcete) minout. Škoda snad jen (ne)konce úvodní řady. | S1: 5/5 | | S2: 4/5 | (13.10.2017)