MINDHUNTER: Lovci myšlenek

Zkusila jsem to po The Alienist, protože právě k tomuto seriálu se mnozí odkazovali málem jako ke kultu, ale ať se na to dívám z jakékoliv stránky, jsem zklamaná. Přišlo mi to zdlouhavé, spousta hluchých míst a ti vědci mi nepřipadali dost jako vědci, protože pronášeli samé banality, které by napadly každého (ale bohužel se u toho tvářili jako mistři světa či objevitelé Ameriky). A navíc byli všichni nesympatičtí, doslova všechny hlavní postavy. (20.05.2018)

Případ dočasně odložen. Tento filmový psychologický rozbor je zábavný jako - jakýkoli jiný psychologický rozbor. Možná proto jsem studoval archeologii. Prozatím nejsem s to seriál ocenit. Vadí mi režie. Děj se třepetá na místě, jen tu a tam pošťouchnut kriminálním vanutím. Postavy stěží životné. Dialogy velmi nedialogické. A aby snad seriál nesklouznul na roveň akademických dokumentů, vloží filmaři nějakou postelovou scénu jako prvek normálního života. Proč jen se bez toho žádný novodobý počin neobejde? No tak to zkusím za pár let..... (10.10.2018)

Poslední dobou se mi stává, že u děl, pro která mají skoro všichni superlativy, si já na zadek nesednu. A nejhorší je to v případě, kdy chápete, z čeho máte být na větvi a stejně vám to nejde. Pravěk kriminalistické psychologie, agenti a doktorka, každý vyhraněný charakter a vynikající herec. Masoví magoři, dokonce Manson (u takových věcí jinak fakt uchcávám), hudba a kamera na všechny ceny, které by zvládly posbírat, ale fascinace se stále nedostavuje. Jistě, člověk taky ví, že tohle není klasická kriminálka, pátrání po vrazích je druhořadé, musí ustoupit mluvení o činech a vraždách, v tom jde seriál také schválně proti žánrovým stereotypům. Ale fakt, pokud se na konci druhé řady nestane něco světoborného, zůstane mé hodnocení stejné. Možná se pak podívám na sérii třetí, ale dva roky mají tvůrci na to, aby mě zaujali více. Zatím pevných 80%. (20.11.2019)

I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. (16.10.2017)

Seriál Mindhunter je hodně konverzační a především pracuje s atmosférou u vyslýchaných sériových vrahů. Není zde moc napětí a už vůbec ne akce. Většinu tvoří psychologické rozbory, založené na skutečných událostech. Možná proto tam nejsou žádné velké dějové zvraty. Celé to působí tak reálně, až to skoro vyvolává pocit, že by to chtělo něčím oživit. Velmi poctivé, ale trochu tomu chybí motivace chtít vidět další díl, i když vás předchozí bavil. (22.01.2021)